Více než 2 milionům pacientů celosvětově je každoročně stanovena diagnóza rakoviny tlustého střeva (CA). Každý rok na ni zemře více než 600 000 pacientů. Skrínink může významně omezit morbiditu i mortalitu nemoci. Přehledový článek publikovaný v časopise Lancet se mimo jiné zabývá možnostmi prevence tohoto onemocnění.

Pacient, muž, ročník 1938, v rodině výskyt rakoviny krvetvorných orgánů u matky, jinak bez pozoruhodností. Pacient je léčen pro ischemickou chorobu srdeční, arteriální hypertenzi, diabetes mellitus 2. typu, po fraktuře pravé kyčle byla voperována endoprotéza. Od roku 2015 podstupoval opakované punkce fluidothoraxu vlevo. Alergie neudává, je nekuřák a příležitostný uživatel alkoholu.

Práce týmu autorů z několika amerických univerzit recentně publikovaná v časopisu Ophthalmology zhodnotila úspěšnost různých typů operačních řešení amoce sítnice u 212 očí 191 pacientů ve věku do 18 let.

Systémový lupus erythematodes (SLE) patří mezi diagnózy, které mohou významně zhoršit kvalitu života pacientů, v některých případech je onemocnění až život ohrožující. Řadu benefitů nemocným s touto chorobou přináší biologická léčba, která dosáhla velmi dobrých výsledků v klinických studiích fáze III a její přínosy jsou již patrné i v rutinní klinické praxi. Změna paradigmatu v terapii SLE a LN se promítla rovněž do odborných pokynů, respektive doporučených postupů –⁠ mimo jiné do aktualizovaných guidelines Evropské ligy proti revmatismu (EULAR) z konce roku 2023. O tom všem se debatovalo během letošních Zimních revmatologických dnů (ZRD), které v polovině ledna hostily České Budějovice. Praktickým aspektům cílené terapie u SLE a LN se detailněji věnovalo satelitní sympozium podpořené společností GSK, během něhož přednášející demonstrovali výhody inovativní léčby belimumabem na kazuistikách vlastních pacientů.

ncidence zhoubného melanomu kůže se v České republice v posledních 30 letech téměř ztrojnásobila, kdežto mortalita zůstala nezměněna, nebo se mírně snížila.

Hypomagnezémie je překvapivě častým laboratorním nálezem. Bývá zjišťována u 7–52 % hospitalizovaných pacientů. Ještě častější je deficit hořčíku v organismu, který jeho sérová hladina přímo neodráží.

Ačkoliv na počátku bývá často asymptomatická, zahrnuje chronická žilní insuficience řadu příznaků. Některé z jejích projevů mohou být i nevratné, což zvyšuje socioekonomickou zátěž, kterou toto onemocnění, zejména v pokročilých stadiích, představuje. Němečtí autoři ve svém přehledu shrnuli aktuální poznatky k epidemiologii, rizikům, patogenezi, projevům i komplikacím CHŹI.

Pohlavní styk v období menstruace je praktikován 3–30 % sexuálně aktivních žen. Je prokázáno, že imunita sliznice ženských pohlavích orgánů je řízena pohlavními hormony a je pozměněna právě v období menstruace.

Čerstvě publikovaná observační studie z reálné praxe poprvé přinesla výsledky dosažené s cenobamátem (CNB) jakožto časnou přídatnou léčbou farmakorezistentních epileptických záchvatů s fokálním začátkem. Data z německého registru Mainz Epilepsy Registry ukázala nejvyšší podíl pacientů s perzistencí na léčbě po 1 roce, s odpovědí na léčbu a s dosažením bezzáchvatovosti při přidání CNB ke stávající léčbě, v porovnání s přidáním lakosamidu, levetiracetamu, valproátu či topiramátu, a to při srovnatelné bezpečnosti.

Zatímco lehké a méně časté migrenózní stavy lze ovlivnit klasickými analgetiky a nesteroidními antiflogistiky (NSA), u těžších forem migrény je indikovaná kauzální léčba triptany, které je žádoucí podat co nejdříve od vypuknutí záchvatu. Sumatriptan je považovaný za zlatý standard léčby a je nejužívanější, jednotlivé triptany ovšem nejsou identické ani zaměnitelné. U pacientů, u nichž léčba jedním zástupcem nepřináší dostatečnou úlevu, může přechod na jiný triptan přinášet benefit.

Nespecifické střevní záněty jsou pravděpodobně výsledkem neadekvátně intenzivní imunitní reakce na obsah ve střevním lumenu. Je zřejmé, že faktory prostředí zde hrají velkou roli. Tzv. „hygienická hypotéza“ předpokládá, že vyrůstání dětí v extrémně čistých podmínkách má negativní vliv na správný vývoj imunitního systému, což může vést v pozdějším věku k různým imunologickým chorobám, včetně NSZ

Idiopatická plicní fibróza představuje vzácné onemocnění plicní tkáně s dosud neobjasněnou etiologií. V rámci diferenciální diagnostiky je na onemocnění potřeba pomýšlet, protože časná diagnostika v kombinaci s nasazením antifibrotické terapie prodlužuje délku života nemocných.

Odborná diagnostika při konzultaci k halitóze musí přesáhnout rozsah běžné stomatologické prohlídky. Informace získané při konzultaci se liší od všeobecné anamnézy odebírané ve stomatologické ordinaci. Anamnéza u pacientů trpících halitózou rovněž slouží k identifikaci pacientů s halitózou, která má psychický původ v raném stádiu, takže je možné provést správná opatření (Nagel a kol. 2006). Halitóza může být úspěšně léčena pouze tehdy, když jsou shromážděny a vyhodnoceny všechny údaje z anamnézy a klinická data týkající se halitózy. Úspěch léčby lze tedy předpokládat pouze tehdy, když je přizpůsobena jednotlivým pacientům. V mnoha případech je každý typ standardní léčby odsouzen k neúspěchu.