Ankylozující spondylitida (AS) nebo také Bechtěrevova choroba patří mezi chronická zánětlivá systémová onemocnění s maximem postižení sakroiliakálních (SI) kloubů a axiálního skeletu. Jedná se o revmatické onemocnění doprovázené dlouhodobými bolestmi, zprvu v dolní a později v celé páteři.
Ankylozující spondylitida (AS) nebo také Bechtěrevova choroba patří mezi chronická zánětlivá systémová onemocnění s maximem postižení sakroiliakálních (SI) kloubů a axiálního skeletu. Jedná se o revmatické onemocnění doprovázené dlouhodobými bolestmi, zprvu v dolní a později v celé páteři.
Obecně kolísá výskyt onemocnění od 0,1 % do 1 %, přičemž narůstá se vzdáleností od rovníku. Prevalence AS v České republice se uvádí kolem 0,1 %. Muži jsou postiženi dvakrát až třikrát častěji než ženy. První příznaky se obvykle objevují před 40. rokem věku.
Etiologie onemocnění není doposud zcela objasněna. Pravděpodobně se však jedná o kombinaci genetické predispozice, kde je nejčastěji zmiňována přítomnost antigenu HLA B27, a vlivů zevního prostředí, které iniciují rozvoj zánětlivého procesu. Ten primárně postihuje úpony šlach a ligament na kostech (entezitida). V průběhu onemocnění dochází postupně k fibrotizaci a osifikaci postižených oblastí a konečným obrazem je pak kostěná ankylóza. Vedle SI skloubení a páteře bývají obdobnými změnami postiženy taktéž klouby končetin, zejména kyčelní. Systémovou povahu onemocnění potvrzují jeho extraskeletální formy manifestace, jakými mohou být akutní přední uveitida, zánětlivá střevní onemocnění, psoriáza, aortitida či amyloidóza.
Mezi typické axiální příznaky AS patří:
Další příznaky jsou pak spojeny s eventuální přítomností periferní artritidy či některého z mimokloubních postižení.
K potvrzení onemocnění jsou využívány zobrazovací metody (RTG, CT, MRI) spojené s typickými nálezy v oblasti SI skloubení a páteře, pochopitelně v kombinaci s klinickými nálezy. Základním kritériem přitom zůstává průkaz sakroiliitidy.
Terapie AS spojuje rehabilitační metody předcházející zatuhnutí páteře a protizánětlivé farmakologické prostředky, zejména nesteroidní antirevmatika, jež musí být užívány dlouhodobě. Velmi nadějné je rovněž využití biologické léčby, a to především TNF blokujících léků.
Zdroj: Lawrence H. B.: Ankylosing Spondylitis and Undifferentiated Spondyloarthropathy. Publikováno 5. 8. 2013 na Medscape.com v sekci Reference – Drug, Diseases and Procedures. (article 332945)
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.