Osteoporóza u pacientů s revmatologickými onemocněními představuje zvláštní výzvu –⁠ často jde o kombinaci více rizikových faktorů, jež výrazně zvyšují pravděpodobnost zlomenin. V rozhovoru s MUDr. Janem Rosou z Osteocentra Affidea Praha se mimo jiné věnujeme otázkám, proč by měla být osteoanabolika u nemocných ve velmi vysokém riziku zvažována jako první volba, kdy volit antiresorpční léčbu a proč by péče o pacienta s osteoporózou měla být chápána jako doživotní závazek. Odpovědi potom nabízejí praktické tipy a doporučení k výběru mezi jednotlivými modalitami, monitorování efektu léčby i tomu, jak si počínat po přerušení léčby konkrétním preparátem.

Pro osteoporózu je charakteristický úbytek kostní hmoty a změny v mikroarchitektuře kostí, které se dají nepřímo stanovit z DXA snímků bederní páteře. Nedávno publikovaná post hoc analýza klinické studie ARCH se zaměřila na změny v kostní mikroarchitektuře u postmenopauzálních žen po osteoporotické fraktuře, jež byly léčeny antiosteoporotickou anabolickou terapií.

V současnosti je úloha praktického lékaře při managementu chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) zcela zásadní. Zahrnuje záchyt onemocnění, zajištění vyšetření a odeslání k pneumologovi, péči o pacienta ve stabilizovaném stavu a rozpoznání exacerbací. Velká část nemocných s CHOPN (v časných stadiích až 50 %) navíc zůstává stále nediagnostikována, a právě praktičtí lékaři mohou pomoci tuto situaci zlepšit. Přinášíme souhrn přednášky přednosty Plicní kliniky LF UK a FN Hradec Králové doc. MUDr. Vladimíra Koblížka, Ph.D., připravené pro e-learningový kurz „Jak diagnostikovat a efektivně léčit CHOPN v roce 2024“.

Ortopedické a traumatologické výkony v oblasti pánve a dolních končetin jsou asociovány se signifikantním zvýšením rizika tromboembolické nemoci. U těchto výkonů je proto doporučena profylaxe antikoagulancii v perioperačním a pooperačním období. Nejčastěji se podávají nízkomolekulární hepariny, mezi něž se řadí enoxaparin. Recentně publikovaná studie autorů z Utažské univerzity se soustředila na nedostatečné dávkování enoxaparinu a jeho vliv na rozvoj tromboembolické nemoci v 90 dnech následujících po výkonu.

Mnozí onkologičtí pacienti se snaží aktivně zapojit do své léčby, často proto vyhledávají doplňky stravy, které by zmírnily nežádoucí účinky chemoterapie, podpořily jejich imunitu, případně přinesly i další benefity. Sestavili jsme v tomto kontextu stručný přehled s popisem a charakteristikou některých přípravků, které jsou na trhu k dispozici a pacienti se na ně mohou ptát na onkologických pracovištích nebo přímo v lékárnách. Jsou mezi nimi nejen ty, jež jim mohou být v rámci jejich léčby prospěšné, ale i ty, před kterými je lepší varovat.

Failed back surgery syndrome (FBSS) představuje nově vzniklé nebo přetrvávající bolesti v zádech a dolních končetinách po operaci v oblasti bederní páteře. Tato komplikace se vyvíjí většinou na podkladě více etiologických faktorů. Terapie FBSS je multidisciplinární a zahrnuje farmakologické a nefarmakologické postupy.

Incidence stomických komplikací se pohybuje mezi 20 a 70 %. Jedním z typů komplikací jsou dermatózy postihující peristomální kůži. Tyto obtíže se mohou vyskytnout v raném pooperačním období, ale i s odstupem několika let.

AKTUÁLNĚ Z PRAXE –⁠ DÍL 76: Epilepsie patří mezi nejčastější neurologická onemocnění. Přesto zůstává cesta ke správné diagnóze a účinné léčbě často komplikovaná. Jak optimalizovat péči o pacienty s farmakorezistentní epilepsií (DRE)? Kdy zvažovat změnu terapie a jaká rizika hrozí při odkladu účinné léčby? A kdy směrovat pacienta z ambulantní péče do specializovaného centra? O těchto a dalších klíčových otázkách hovoříme s přednostou 1. neurologické kliniky LF MU a FN u sv. Anny v Brně prof. MUDr. Milanem Brázdilem, Ph.D.

Idiopatické střevní záněty (IBD –⁠ inflam­matory bowel diseases) se mohou manifestovat také na kůži. U Crohnovy nemoci (CD –⁠ Crohn’s disease) lze kožní projevy zaznamenat až u 22 –⁠ 44 % pacientů a patří tak mezi nejčastější extraintestinální manifestaci nemoci. Ke kožním projevů IBD řadíme specifické změny, které mají stejný histopatologický obraz jako CD, dále reaktivní změny s odlišným histopatologickým obrazem, mezi které patří erythema nodosum, pyoderma gangrenosum či aftózní stomatitida, a asociované choroby jako je psoriáza, atopická dermatitida nebo hidradenitis suppurativa. U pa­cientů s IBD se také setkáváme s problematikou dermatóz v okolí stomie, vzácněji pak dermatóz z malabsorpce či malnutrice. Poslední poměrně důležitou kapitolou jsou dermatózy vzniklé v důsledku léčby IBD. Až u 20 % pacientů s IBD na biologické léčbě se objevují vedlejší kožní reakce. U těchto pacientů nejčastěji zaznamenáváme atopickou dermatitidu, dále pak paradoxní reakce a bakteriální kožní infekce tzv. pyodermie. Za paradoxní reakci považujeme indukci či exacerbaci nemoci (např. psoriázy, palmoplantární pustulózy) v průběhu léčby IBD v důsledku podávaného léku (infliximab, adalimumab), který se běžně používá k léčbě indukované nemoci. Při vzniku kožních projevů není vždy nutné podávaný lék vysadit. Vzhledem k častému výskytu rozmanitých kožních reakcí u pacientů s IBD je vhodná spolupráce gastroenterologa s dermatologem.

Dlouhodobé nevysvětlitelné bolesti zad u kostrče mohou signalizovat problém ve střevech. Příznaky střevních potíží však samozřejmě mohou být velmi různorodé. V následujícím textu nabízím svůj osobní pohled na tuto problematiku očima pacienta a zároveň člověka, který se dlouhodobě věnuje propagaci prevence.