kazuistiky

Příčin nově získané imunitní trombocytopenie (ITP) může být řada, často se jedná o onemocnění idiopatické. S projevy ITP, u níž nemusí dobře fungovat standardní 1. linie léčby, může být spojen také předchozí závažný průběh COVID-19. V situaci život ohrožujícího krvácení se v takovém případě ukázalo jako efektivní přidání romiplostimu, jak ilustruje i následující kazuistika autorů z kanadského Montréalu.

Přednáší: MUDr. Leona Koubková, Pneumologická klinika 2. LF UK a FN Motol v Praze

Prezentovaná kazuistika popisuje pacienta s metastatickým kolorektálním karcinomem, který je u nás léčen systémovou terapií. Byla u něj nutná redukce léčebných režimů z důvodu relativně vzácné toxicity (kardiální a hepatální), přesto je terapie zatím dlouhodobě úspěšná.

Nádory, přítomnost centrálního žilního vstupu a chirurgické zákroky znamenají v případě žilního tromboembolismu (VTE −⁠ venous thromboembolism) riziko. Proto se onkologickým pacientům po chirurgickém zákroku podává jako pooperační profylaxe nízkomolekulární heparin, například enoxaparin. Ukazatelem účinnosti a bezpečnosti enoxaparinu je hladina anti-Xa (aFXa). Její monitorování a individuální dávkování enoxaparinu dle hladin se u chirurgických pacientů s enoxaparinovou profylaxí provádí stále častěji. Důležité je však vždy racionálně interpretovat získané výsledky.

Sekundární hemofilie je vzácné autoimunitní onemocnění, při němž dochází ke krvácení z důvodu přítomnosti protilátek proti koagulačnímu faktoru VIII (FVIII). Vyskytuje se především u starších jedinců, poporodně a při autoimunitních či nádorových chorobách a minimálně u 50 % pacientů je idiopatická. Úvaha o eventualitě její přítomnosti a případný včasný adekvátní zásah mohou mít pro pacienta zásadní roli. Této problematice se věnovaly i virtuální Pařízkovy dny 2021, a to v rámci sympozia, na němž byly prezentovány 3 zajímavé kazuistiky.

Následující zajímavá kazuistika popisuje případ pacienta-seniora s významnou stenózou aortální chlopně, který podstoupil implantaci bioprotézy a úspěšnou léčbu následných komplikací, v jejímž průběhu došlo po konzultaci s antibiotickým střediskem ke změně ATB terapie.

Jedná se o vzácnou nozologickou jednotku, při které je nádorové onemocnění plic prezentováno více než jedním primárním plicním ložiskem. Dělí se na synchronní nebo metachronní variantu. Synchronní forma je charakterizována záchytem ložisek v době primární diagnózy, naproti tomu u metachronního výskytu je druhý, primární plicní nádor diagnostikován s časovým odstupem. Incidence se zvyšuje díky dřívější diagnostice, úspěšnější léčbě nádorového onemocnění v raném stadiu s prodloužením přežívání pacientů, a tedy i prodloužením intervalu pro možnost vzniku dalšího primárního plicního tumoru. Jedním z hlavních rizikových faktorů je kouření. Diagnostika je obtížnější s nutností vyloučení metastatického onemocnění. Základní informaci o povaze ložisek získáváme z histologického došetření. U pacientů s více než jedním plicním ložiskem by měl být proveden velmi pečlivě staging, zejména v případě zvažované kurativní resekce, s vyloučením extrapulmonálních metastáz pomocí MRI mozku a celotělového PET/ CT došetření.

Hemofilie A a B jsou vrozenými onemocněními, která jsou charakterizovaná spontánním krvácením. Současný přístup k terapii onemocnění je podávání chybějícího faktoru VIII (FVIII) či faktoru IX (FIX), ať už jako léčba krvácení, či jako profylaxe.

Hereditární angioedém (HAE) je vzácné, avšak potenciálně život ohrožující, geneticky podmíněné onemocnění. Klinicky se manifestuje tvorbou nesvědivých otoků podkoží a sliznic. Nejzávažnějším projevem je otok dýchacích cest, potenciálně vedoucí ke smrti udušením. Intenzita a závažnost projevů kolísá nejen mezi nepříbuznými nemocnými, ale i v rámci rodin nebo v průběhu života samotného pacienta a nelze ji předvídat. Následující kazuistiky se věnují případům v rámci jedné rodiny, s pozdnějším stanovením diagnózy u ženy středního věku a nutností řešit mimo jiné její nízkou adherenci k léčbě navzdory výskytu řady rizikových situací.

Kolorektální karcinom vzniká komplexním působením vlivů zevního prostředí a životního stylu, doplněných o hereditární faktory. V dnešní době představuje nejen zdravotní, ale rovněž socioekonomický problém. Jedná se o druhý nejčastější zhoubný nádor u obou pohlaví, v posledních letech však jeho incidence i mortalita naštěstí klesají. Díky rozšiřujícím se a přesněji zacíleným možnostem terapie i dobrému managementu péče o tyto pacienty se navíc daří lépe zvládat také agresivnější a dříve obtížně léčitelné formy onemocnění, jak ukazuje například následující kazuistika z Komplexního onkologického centra FN Hradec Králové.

V následujícím kazuistickém sdělení pojatém interaktivní formou prezentujeme případ staršího nemocného s nepříznivou cytogenetikou a opakovanými relapsy chronické lymfocytární leukémie (CLL). V rámci 4. linie léčby byl použit inhibitor antiapoptotického proteinu Bcl-2 venetoklax a bylo dosaženo kompletní remise s negativitou měřitelné reziduální nemoci (MRD). Kazuistika rovněž popisuje management zvládání komplikací v průběhu terapie.

Při příležitosti Světového dne pomočování, který letos připadá na 26. květen, je na místě si připomenout roli dětského lékaře v diagnostice a léčbě dětí s nočním pomočováním. Souhrn praktických postupů ve formě doporučení připravila pediatrická sekce České urologické společnosti ČLS JEP a pracovní skupina pro dětskou nefrologii České pediatrické společnosti ČLS JEP. Dětská nefroložka MUDr. Marie Kmoníčková doplňuje aktuální souhrn těchto doporučení komentářem z praxe a ilustruje kazuistikou ze své ordinace.

Následující interaktivně pojatá kazuistika prezentuje případ vzniku hluboké žilní trombózy (HŽT) v graviditě a její terapii. Zamýšlíme se nad indikací vyšetření trombofilního stavu z hlediska dalších klinických konsekvencí. Nezbytností je i vyjádření k dalšímu managementu péče o tuto pacientku, zejména s ohledem na volbu antikoncepce a zajištění další gravidity.