Od roku 2021, kdy ESC vydala poslední doporučení týkající se HF, bylo publikováno více než 10 randomizovaných kontrolovaných klinických hodnocení, která by měla být zohledněna v léčbě pacientů s tímto onemocněním. Pracovní skupina pro HF pod vedením profesora Marca Metry z univerzity v Brescii a profesorky Theresy McDonaghové z londýnské King’s College Hospital proto připravila aktualizaci doporučení. Týkají se 3 oblastí − léčby akutního HF, chronického HF a pacientů s komorbiditami.
Klinická studie STRONG-HF nedávno ukázala výhody přístupu založeného na nasazení a up-titraci perorální léčby srdečního selhání během posledních 2 dnů hospitalizace a při kontrolách časně po propuštění z nemocnice. Tyto poznatky vedly k novému doporučení intenzivního přístupu k zahájení a up-titraci léčby HF v období prvních 6 týdnů po hospitalizaci, která by měla pomoci snížit počty rehospitalizací a úmrtí. Při kontrolách je doporučeno věnovat zvláštní pozornost symptomům městnání, hodnotám krevního tlaku a srdečního tepu, NT-proBNP, draslíku a eGFR.
Guidelines z roku 2021 z důvodu nedostatku dat neobsahovaly žádná doporučení o použití inhibitorů sodíko-glukózového kotransportéru typu 2 (SGLT2, tj. gliflozinů) u symptomatických pacientů s mírně sníženou (HFmrEF) či zachovanou (HFpEF) ejekční frakcí levé komory. Na základě dat ze studií EMPEROR-Preserved a DELIVER jsou nyní u těchto skupin pacientů pro snížení rizika hospitalizace a mortality doporučeny empagliflozin či dapagliflozin (terapeutický algoritmus − viz obr. níže).
Obr. Léčba pacientů s HFmrEF a HFpEF
Aktualizované guidelines doporučují u pacientů s chronickým onemocněním ledvin (CKD) a diabetem 2. typu léčbu empagliflozinem či dapagliflozinem, aby se snížilo riziko úmrtí či hospitalizace pro HF. Toto doporučení vychází z dat získaných v klinických hodnoceních DAPA-CKD a EMPA-KIDNEY a metaanalýzy 4 klinických studií.
Druhé doporučení pro tuto skupinu pacientů je založeno na poznatcích ze studií FIDELIO-DKD a FIGARO-DKD, jež prokázaly příznivý vliv podání antagonisty mineralokortikoidních receptorů (MRA) finerenonu z hlediska snížení rizika hospitalizace pro HF.
(este)
Zdroje:
1. McDonagh T. A., Metra M., Adamo M. et al. 2021 ESC guidelines for the diagnosis and treatment of acute and chronic heart failure. Eur Heart J 2021; 42 (36): 3599–3726, doi: 10.1093/eurheartj/ehab368.
2. McDonagh T. A., Metra M., Adamo M. et al. 2023 focused update of the 2021 ESC guidelines for the diagnosis and treatment of acute and chronic heart failure. Eur Heart J 2023 Aug 25: ehad195, doi: 10.1093/eurheartj/ehad195.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
