Světová zdravotnická organizace obecně doporučuje výlučně kojit dítě do věku šesti měsíců.
Světová zdravotnická organizace obecně doporučuje výlučně kojit dítě do věku šesti měsíců. Také podle mnoha pediatrických organizací představuje půlroční výlučné kojení optimální způsob výživy pro většinu zdravých dětí, v případě potřeby by příkrmy neměly být zaváděny před 17. týdnem a naopak měly být zavedeny do 26. týdne života dítěte. V rozvojových zemích kojení signifikantně snižuje morbiditu i mortalitu na infekční onemocnění.
Cílem studie nedávno zveřejněné v Acta Paediatrica bylo určit vztah mezi kojením a zdravím dětí a jejich růstem v prvních devíti měsících života. Data pro tuto studii byla shromážděna od více než 1 900 dětí v německém Bavorsku.
Sběr dat byl zahájen v dubnu roku 2005 a děti zařazené do studie byly vyšetřovány těsně po narození (druhý až šestý den) a dále ve druhém, čtvrtém, šestém a devátém měsíci. Do studie byly zahrnuty pouze zdravé děti s minimální porodní váhou 2,5 kilogramu. Tyto děti byly rozděleny do tří skupin podle délky kojení: skupina A zahrnovala děti, které byly výlučně kojeny po dobu minimálně šesti měsíců, ve skupině B byly děti výlučně kojeny 4 měsíce a dále kojeny (avšak ne výlučně) minimálně ještě další dva měsíce. Skupina C zahrnovala děti nekojené nebo kojené po dobu kratší než čtyři měsíce.
Děti výlučně kojené po dobu minimálně šesti měsíců (skupina A) měly významně snížené riziko gastrointestinální infekce v porovnání s nekojenými dětmi (skupina C). V prvních dnech života vykazovaly děti ze skupiny C nejnižší Z-skóre u poměru váha/délka podle standardů WHO, naopak v šestém a sedmém měsíci měly tyto děti Z-skóre váha/délka nejvyšší ze všech tří skupin.
Vliv kojení na růst dětí není podle výsledků studie jednoznačný a autoři jej doporučují dále studovat. Naopak z hlediska zdravotních komplikací se výlučné kojení po dobu minimálně šesti měsíců jeví jako optimální.
(vek)
Zdroj: Rebhan B. et al.: Breastfeeding duration and exclusivity associated with infants’ health and growth: data from a prospective cohort study in Bavaria, Germany., Acta Paediatr 98: 974–80, 2009.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
