Roztroušená skleróza (RS) je chronické zánětlivé autoimunitní onemocnění postihující zejména myelinizované axony centrálního nervového systému (CNS). Onemocnění postihuje častěji ženy, průměrný věk objevení se příznaků je 30 let. Symptomy RS jsou velmi různorodé. Bolest hlavy mezi typické symptomy RS nepatří, nicméně v různých fázích nemoci bývá popisována až u poloviny nemocných. V některých případech může vést atypická bolest hlavy k dalším vyšetřením, která mohou ošetřující personál nasměrovat k diagnóze RS. To demonstruje i následující kazuistika.
33letá žena trpěla již od dospívání těžkou jednostrannou parietotemporální bolestí hlavy provázenou rozmazaným viděním, fotofobií, zvracením a anorexií. Bolesti se objevovaly s frekvencí 1–2 dny za měsíc. Postupně jí byla přiřknuta diagnóza migrény bez aury, ale nebyla jí předepsaná žádná profylaktická léčba. Nyní přichází pro zhoršené a změněné projevy bolesti. Bolest je pulzující, pravostranná, opět v parietotemporální oblasti, nicméně její intenzita je významně větší než zažívaná doposud. Navíc se signifikantně zvýšila frekvence bolestí – nyní se objevují až polovinu dnů v měsíci. Bolesti nereagují na sumatriptan ani naproxen. Před pár dny navíc žena zažila stav rozmazaného vidění zahrnujícího obě oči a také necitlivost pravé tváře. Celý stav odezněl v průběhu 24 hodin.
V době vyšetření nebylo objektivně možné popsat změny vidění či změny vnímání pravé tváře. Nicméně tento symptom byl při důkladné analýze dosavadních obtíží zcela nový. Z tohoto důvodu doporučuje neurolog provést vyšetření mozku pomocí magnetické rezonance (MRI). Ta odhaluje několik hyperintenzních lézí bilaterálně periventrikulárně v bílé hmotě, v oblasti corpus callosum a v periakveduktální šedé hmotě. Po podání kontrastní látky dochází ke zvýraznění lézí v T2 vážených obrazech. Dle McDonaldových kritérií revidovaných v roce 2010 splňuje pacientka kritéria potvrzené RS. Diagnóza je postavena na prožité epizodě ataky RS a současně na typických MRI nálezech. Nicméně vzhledem k odeznění obtíží odmítá pacientka terapii chorobu modifikujícími léčivy.
Za dva měsíce se pacientka vrací na neurologické oddělení z důvodu bilaterální ztráty citlivosti obou končetin, nejisté chůze a poruch defekace i močení. V této chvíli opět zmiňuje zhoršené projevy migrény. MRI vyšetření odhaluje zvětšení velikosti i počtu již dříve popsaných lézí. Vyšetření mozkomíšního moku je negativní, pokud jde o oligoklonální proužky, ale i virologickou diagnostiku. V tuto chvíli lékaři zahajují terapii bolusy metylprednisolonu, která vede k dosažení klinické remise. Vedle neurologických obtíží se normalizuje i bolest hlavy. Pacientka souhlasí s dlouhodobou léčbou a zahajuje subkutánní injekční aplikaci interferonu beta-1a.
Autoři konstatují, že dosud nenašli podobně popsaný případ prvních příznaků RS spojených se zhoršením migrenózních obtíží. S ohledem na tuto kazuistiku doporučují zvážit i ne zcela typické příčiny nových či významně odlišných migrenózních obtíží, zejména pokud je epizoda bolesti provázena také fokálním neurologickým deficitem. Tito pacienti by měli být pravidelně sledováni.
(eza)
Zdroj: Lin G. Y., Wang C. W., Chiang T. T. et al. Multiple sclerosis presenting initially with a worsening of migraine symptoms. J Headache Pain 2013 Aug 9; 14 : 70, doi: 10.1186/1129-2377-14-70.
