Proč jsou strava a životní styl důležitými etiologickými faktory roztroušené sklerózy

1. Roztroušená skleróza (RS) má vyšší prevalenci v bohatých západních zemích ležících v největší vzdálenosti od rovníku. Typickým rysem v těchto zemích bývá sedavý životní styl, vysokokalorická strava bohatá na nasycené tuky živočišného původu a nízká expozice slunečním paprskům.
2. Pokud se do 15 let věku jedinec z oblasti s vysokou prevalencí roztroušené sklerózy odstěhuje do oblasti s nízkým výskytem nemoci, riziko rozvoje onemocnění se u něj sníží. Pokud ale migruje až po 15. roce života, riziko rozvoje nemoci zůstává vysoké. Tento jev je asi nejlépe vysvětlitelný změnou skladby potravy.
3. Pacienti s roztroušenou sklerózou mají nedostatek vitamínu D, což může být způsobeno jednak jeho nedostatkem v potravě a jednak nedostatečnou expozicí slunečním paprskům.
4. Strava s vysokým obsahem živočišných tuků bohatá na cukry a rafinované sacharidy je spojena s tzv. postprandiálním zánětem.
5. U osob s vysokým BMI (přesahujícím 27 kg/m²) dosaženým ve 20. roce života je dvojnásobně vyšší riziko rozvoje RS. Hodnota BMI zároveň koreluje se stavem střevní mikroflóry. Ta má metabolickou funkci, chrání proti enteropatogenům a podílí se na normální funkci imunity.
6. Roztroušená skleróza má podobné znaky jako některé další zánětlivé choroby (např. zánětlivé choroby střeva – jejich prevalence je u lidí s RS vyšší než u ostatní populace). Navíc jak u nemocných s RS, tak i u nemocných se zánětlivými chorobami střeva můžeme pozorovat nízkou hladinu vitamínu D a obě choroby lze ovlivnit faktory prostředí.

Jak strava a životní styl ovlivňují průběh zánětlivých onemocnění

Strava má spolu s životním stylem velký vliv na organismus jako celek. Působí na dvou úrovních:

Ovlivňuje buněčný metabolismus (interakcí s enzymy, transkripčními faktory a buněčnými receptory) ve smyslu katabolismu nebo anabolismu, čímž moduluje zánětlivou reakci. Následující schéma ukazuje jakým způsobem:

Ze schématu je patrné, jak zdravá strava a životní styl podporují katabolické pochody a tlumí biosyntézu. S ní dochází i k potlačování prozánětlivých pochodů. Rovněž vidíme, že „životospráva na západní způsob“ má efekt přesně opačný.

Ovlivňuje skladbu mikroflóry ve střevě tím, že určitým způsobem stravování dochází ke „krmení“ a tím i pomnožení určitých druhů střevních bakterií na úkor těch ostatních. Skladba střevní mikroflóry je ale ovlivňována kromě stravy i dalšími faktory, mezi které řadíme např.:

• fyzickou aktivitu,
• stres,
• užívané léky,
• věk.

U lidí stravujících se v západním stylu (ve stravě je obsaženo kromě jiného i poměrně dost jednoduchých cukrů) se ve střevě zmnoží bakterie kmene Firmicutes, které sice výkonně extrahují a skladují energii, ale mohou se podílet na rozvoji chronické střevní i systémové zánětlivé odpovědi. Naproti tomu při častější konzumaci komplexních sacharidů (např. brambory, těstoviny) se zmnoží spíše bakterie rodu Bacteroides. Produkty jejich metabolismu v těle potlačují aktivitu prozánětlivých transkripčních faktorů (NF-kB).

Co z toho tedy vyplývá?

Z výše uvedených skutečností vyplývá, že ačkoli změna stravy a životního stylu nepředstavuje léčebnou metodu sama o sobě, může průběh nemoci a tím i efekt léčby příznivě ovlivnit. 

(ivh)

Zdroj: Riccio P., Rossano R. Nutrition facts in multiple sclerosis. ASN Neuro 2015 Feb 18; 7 (1), pii: 1759091414568185,
doi: 10.1177/1759091414568185. Dostupné na: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4342365/pdf/10.1177_1759091414568185.pdf