Léčba autoimunitních onemocnění s sebou nese rizika nežádoucích účinků. Jednou z nejzranitelnějších skupin jsou v tomto ohledu těhotné ženy. Některé léky představují rizika nejen pro ně, ale i pro jejich nenarozené dítě (teratogenní efekt, riziko potratu). V těhotenství se ovšem mění i stav imunitního systému, což může ovlivnit průběh autoimunitní choroby u těchto žen.
Imunitní systém hraje v těhotenství zásadní roli. Cílem jeho změn v těhotenství je, aby bylo možno plod donosit. Je doloženo, že klesá poměr pomocných T lymfocytů TH1 : TH2, což má význam nejen pro udržení těhotenství, ale zároveň ovlivňuje i průběh autoimunitních onemocnění. Vzhledem k tomu, že v těhotenství mírně převažuje počet TH2 lymfocytů, dochází v případě tzv. TH1-dominantních onemocnění (revmatoidní artritida, roztroušená skleróza, psoriáza) v průběhu těhotenství ke zmírnění příznaků onemocnění. Na druhou stranu evidence ukazuje na možné riziko relapsu onemocnění podmíněné restitucí hladin TH1 a TH17 v období po porodu. V případě TH2-dominantních onemocnění (astma, systémový lupus erythematosus, atopická dermatitida a pemfigus) naopak v průběhu těhotenství dochází spíše ke zhoršení projevů nemoci.
V léčbě by se tedy logicky nabízelo léčebné ovlivnění hladin TH1 a TH2 lymfocytů. Podle některých studií však může v případě významných změn podílů těchto T-lymfocytových podtypů dojít ke spontánnímu potratu.
Poznatky o změnách imunitního systému v těhotenství umožnily předvídat vývoj autoimunitních onemocnění a tomu přizpůsobit i péči o těhotné ženy s těmito chorobami. Stav žen s TH1-dominantním onemocněním se v průběhu těhotenství obvykle nezhoršuje, a nevyžaduje tedy léčbu akutních vzplanutí. Dávka kortikosteroidů může být těmto ženám postupně snižována na nejnižší nutné minimum, případně může být vhodné je úplně vysadit, čímž se sníží riziko nežádoucích účinků na plod. Tyto ženy je však zapotřebí důkladně kontrolovat po porodu, protože právě v tomto období jim hrozí riziko relapsu choroby.
U žen s TH2-dominantním onemocněním je situace složitější. V jejich případě hrozí zhoršení projevu onemocnění v průběhu těhotenství. Proto by tyto ženy měly své těhotenství plánovat a otěhotnět až v období remise, nebo alespoň výrazného zlepšení projevů onemocnění. Těhotné by měly být důkladně poučeny o riziku zhoršení projevů choroby, pečlivě dodržovat léčebný režim a docházet na častější kontroly. V případě zhoršení projevů onemocnění je namístě po zvážení všech přínosů a rizik zahájit vhodnou léčbu. Slibným přístupem by mohla být cílená léčba zaměřená na IL-4, hlavní cytokin TH2 lymfocytů. V minulosti již byla použita s příznivými výsledky u žen s astmatem a atopickou dermatitidou protilátka dupilumab (anti-IL-4Rα). Její použití v těhotenství však vyžaduje další výzkum.
(ivh)
Zdroj: Tavakolpour S. New insights into the management of patients with autoimmune diseases or inflammatory disorders during pregnancy. Scand J Immunol 2016 Jun 14; doi: 10.1111/sji.12453 [Epub ahead of print].
