Podle Amerického ústavu pro výzkum nádorových onemocnění (AICR) souvisí s obezitou 10 maligních nádorů: karcinom prsu, endometria, kolorektální karcinom, renální karcinom, karcinom pankreatu, jícnu, žlučníku, ovaria, štítné žlázy a prostaty.
Autoři níže citované metaanalýzy provedli průzkum databází PubMed a Embase k září 2014. Vyhledali prospektivní observační studie, jež hodnotily 10leté riziko vzniku maligního nádoru souvisejícího s obezitou v kontextu nárůstu tělesné hmotnosti v dospělosti (od věku 18–25 let do doby zařazení do studie).
Z vyhledaných 20 123 publikací bylo zařazeno 50 studií. Zařazovací kritéria nesplnila žádná studie věnovaná karcinomu žlučníku a jícnu. Metaanalýza se proto týká jen zbývajících 8 maligních nádorů souvisejících s obezitou.
Zjištěno bylo významné zvýšení relativního rizika vzniku maligního nádoru na nárůst tělesné hmotnosti o každých 5 kg, a to:
Relativní riziko karcinomu ledviny bylo u jedinců s nejvyšším nárůstem tělesné hmotnosti oproti jedincům s nejnižším nárůstem tělesné hmotnosti vyšší o 42 % (RR 1,42; 95% CI 1,11–1,81).
Nárůst tělesné hmotnosti v dospělosti nebyl spojený se zvýšením rizika karcinomu prsu u premenopauzálních žen a žen po menopauze užívajících HRT, karcinomu prostaty, kolorektálního karcinomu u žen, karcinomu pankreatu a štítné žlázy.
Prevence nárůstu tělesné hmotnosti během dospělosti může podle této metaanalýzy znamenat ochranu před vznikem karcinomů prsu, endometria a ovaria u žen po menopauze, ale také karcinomu tračníku u mužů a karcinomu ledviny u obou pohlaví. Výsledky naznačují, že nárůst tělesné hmotnosti je zřejmě jedním z nejvýznamnějších preventabilních rizikových faktorů některých maligních nádorů, zejména u žen. Významný z hlediska zvýšení rizika je přitom již malý, 5kilogramový nárůst tělesné hmotnosti.
(zza)
Zdroj: Keum N., Greenwood D. C., Lee D. H. et al. Adult weight gain and adiposity-related cancers: a dose-response meta-analysis of prospective observational studies. J Natl Cancer Inst 2015; 107 (2): djv088, doi: 10.1093/jnci/djv088.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.