Ve 21. století jsem svědky progresivního nárůstu současného výskytu chronických KMO-O označovaného jako polymorbidita. Přesto zřejmě jde o komplikace jediného onemocnění – obezity. KMO-O zahrnují nadváhu/obezitu, dyslipidémii, hypertenzi, diabetes mellitus 2. typu (DM2), chronické onemocnění ledvin (CKD), aterosklerotické KV onemocnění, srdeční selhání a jaterní steatózu související s metabolickou dysfunkcí (MASLD). S obezitou také souvisí syndrom polycystických ovarií (PCOS), obstrukční spánková apnoe (OSA) a žilní tromboembolie.
KMO-O mají mnohé společné patofyziologické mechanismy, často se vyskytují v klastrech a jsou příčinou zvyšující se morbidity a mortality na aterosklerotická KV onemocnění a CKD.
V posledních letech bylo popsáno kardio-metabolicko-renální kontinuum a nealkoholová steatóza jater byla překlasifikována na MASLD. Objevují se první známky toho že KV morbidita a mortalita může v následujících letech z důvodu KMO-O znovu stoupat v důsledku nepříznivých trendů rizikových faktorů zahrnujících kromě stárnutí populace nezdravou stravu, nedostatek pohybové aktivity a nadměrnou konzumaci alkoholu. Dopad zvyšující se prevalence obezity tak může převážit dosavadní výsledky při snižování KV morbidity a mortality dosažené zejména díky léčbě hypertenze a dyslipidémie a snížení prevalence kouření.
Vzájemnou souvislost KMO-O dokládají i nové léky, které prokázaly účinnost a byly schváleny v několika indikacích, jako jsou inhibitory sodíko-glukózového kotransportéru 2 (SGLT2i) pro léčbu diabetu, srdečního selhání a CKD nebo inkretinová analoga pro léčbu DM2 a obezity, která současně snižují krevní tlak a mnohá prokázala snížení rizika aterosklerotických KV příhod včetně cévních mozkových příhod (CMP) a příznivý vliv na rozvoj CKD.
Potenciální budoucí využití duálních agonistů receptorů pro glukagonu podobný peptid 1 (GLP-1) a glukózo-dependentní inzulinotropní polypeptid (GIP), které je pravděpodobně zprostředkované protizánětlivými účinky, zahrnuje také MASLD, OSA a neurodegenerativní onemocnění. Tyto léky tak propojují lékaře v řadě oborů medicíny.
Účinnější léčba KMO-O má potenciál snížit morbiditu na chronická onemocnění, snížit výdaje ve zdravotnictví a prodloužit délku života. Přenesení vědeckých poznatků do klinické praxe lze ovšem dosáhnout pouze časným a komplexním zhodnocením kardiometabolického rizika u jednotlivých pacientů a zavedením cílených intervencí. Péče by měla zahrnovat poradenství a podporu úpravy životního stylu, uvážlivé využívání farmakologické léčby obezity a případné bariatrické chirurgie. Klinické výsledky by měla zlepšit také optimalizace a koordinace léčby KMO-O.
V návaznosti na nedávné mezinárodní edukační setkání, které uspořádala Královská lékařská společnost v Londýně, byla za podpory kardiologů, endokrinologů, lipidologů, angiologů, nefrologů a praktických lékařů založena Mezinárodní kardiometabolická pracovní skupina (International Cardiometabolic Working Group) jako interdisciplinární sdružení lékařů a vědců se společnou vizí účinnější a koordinované péče o pacienty s KMO-O. Bude se zaměřovat na komplexní postgraduální vzdělávání lékařů ve vaskulárně-metabolické medicíně zahrnující diagnostiku a léčbu obezity, hyperglykémie, hypertenze a dyslipidémie jako základních poruch u KMO-O. Bude rovněž představovat potřebné přemostění mezi lékařskými specializacemi.
Holistický přístup k diagnostice a léčbě kardiometabolických onemocnění souvisejících s obezitou má potenciál optimalizovat využití nových terapeutických možností v kontextu precizní medicíny. Cílem je eliminovat dopad vysoké prevalence obezity na zdraví populace, mortalitu a zatížení zdravotních systémů.
(zza)
Zdroj: International Cardiometabolic Working Group; Krentz A., Jacob S., Heiss C. et al. Rising to the challenge of cardio-renal-metabolic disease in the 21st century: translating evidence into best clinical practice to prevent and manage atherosclerosis. Atherosclerosis 2024 Sep; 396 : 118528, doi: 10.1016/j.atherosclerosis.2024.118528.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
