Antidepresivní účinnost venlafaxinu a jeho snášenlivost

29. 5. 2019

Venlafaxin patří mezi takzvaná duální antidepresiva, a to díky své schopnosti inhibice zpětného vychytávání serotoninu a menší míře také noradrenalinu. Ve vyšších dávkách ovlivňuje rovněž vychytávání dopaminu, což se ovšem v jeho klinickém působení pravděpodobně neuplatňuje. Je indikován při léčbě depresivní poruchy, generalizované úzkostné poruchy i sociální fobie.

Inzerce

Léčba depresivní poruchy

Účinnost venlafaxinu v terapii akutní fáze depresivní poruchy, včetně té, která je provázena úzkostí, byla ověřena řadou provedených studií. Srovnávací studie potvrdily stejnou účinnost ve srovnání s tricyklickými antidepresivy, přičemž podávání venlafaxinu představuje bezpečnější způsob léčby. Podobně byla prokázána stejná či vyšší účinnost venlafaxinu oproti preparátům z řady SSRI. Venlafaxin je dle studií účinnější než trazodon. SNRI jsou rovněž léky volby při terapii farmakorezistentní deprese, tedy té, při které nedošlo k výraznému zlepšení stavu po adekvátní léčbě dvěma antidepresivy o rozdílném mechanismu účinku.

Terapie generalizované úzkostné poruchy a sociální fobie

Venlafaxin se řadí mezi léky první volby v terapii generalizované úzkostné poruchy (GAD). Na léčbu akutních stavů GAD venlafaxinem dle provedených studií příznivě reagovalo 67 % nemocných pod 60 let věku a 66 % osob starších 60 let. Procento osob, které dosáhly plné remise, se zvyšovalo s délkou terapie. Po 8 týdnech léčby to bylo 30–35 % jedinců, po 6 měsících 43–45 %. Z těchto výsledků je patrné, že podávání venlafaxinu při terapii GAD by mělo být dlouhodobé. Podávání venlafaxinu v dávkách 75–225 mg denně bylo rovněž shledáno účinné při terapii sociální fobie, přičemž zde je účinnost srovnatelná s paroxetinem o dávce 20–50 mg/den.

Nežádoucí účinky

Venlafaxin je obvykle dobře snášené antidepresivum. Některé jeho nežádoucí účinky vykazují závislost na dávce a některé během terapie postupně odeznívají (nauzea, zvracení, ospalost, závratě a zvýšené pocení). Mezi nejčastější nežádoucí účinky terapie venlafaxinem patří nauzea, sucho v ústech, závratě, ospalost nebo naopak nespavost, poruchy sexuálních funkci (především opožděná ejakulace), zvýšené pocení a poruchy spánku. Při vyšším dávkování je u malé části pacientů přítomno riziko zvýšení krevního tlaku.

(veri)

Zdroj: Prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc.: Venlafaxinum. Remedia 2005; 15: 23–31.



Štítky
Dětská neurologie Dětská psychiatrie Neurologie Psychiatrie Praktické lékařství pro dospělé
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se