V minulosti tvořily největší podíl vedlejších účinků antipsychotik především poruchy hybnosti (sekundární parkinsonismus, dystonie, akatizie, tardivní dyskineze). Po zavedení atypických antipsychotik vystoupila do popředí odlišná skupina nežádoucích účinků, mezi nimiž dominují sedace, zvýšení tělesné hmotnosti a metabolické poruchy. Ty navíc přispívají i ke zvýšení kardiovaskulárního rizika nemocných. Uvedené nežádoucí účinky farmak vedou k samovysazování léčby pacientem a jsou také častým důvodem ke změnám medikace. Snahou psychiatrů je tedy vybrat vhodné antipsychotikum, které konkrétnímu pacientovi zajistí co nejlepší kontrolu symptomů schizofrenie a současně bude mít pokud možno minimální vedlejší účinky.
Do studie bylo zařazeno celkem 250 nemocných starších 18 let s primární diagnózou schizofrenie nebo schizoafektivní poruchy. Výzkum probíhal na 5 klinikách ve 4 státech USA od října do prosince 2016. Pacienti formou dotazníku, který vyplňovali ve zdravotnickém zařízení, sami uváděli údaje o pohlaví, věku, výšce, hmotnosti a odpovídali na otázky týkající se významu účinnosti a nežádoucích účinků antipsychotik pro jejich vlastní rozhodnutí danou léčbu užívat. Odpovědi převážně vycházely z 5stupňové škály od „pro mě nedůležité“ až po „pro mě nejdůležitější“.
Z celkového počtu 250 zúčastněných bylo 64 % mužů (2 % dotázaných údaj o pohlaví nevyplnila). Průměrný věk respondentů činil 43 let (rozptyl 18−72 let), průměrná hmotnost 91 kg (49−182 kg) a průměrná hodnota BMI 30 kg/m2 (15−63 kg/m2).
Pro většinu pacientů (87,6 %) byla velmi důležitým/nejdůležitějším efektem léčby schopnost jasnějšího myšlení. Celkem 76,4 % považovalo za velmi důležitý/nejdůležitější účinek léčby vymizení halucinací, bludů a paranoi. Pro 71,6 % nemocných je podle tohoto průzkumu velmi důležitým nebo nejdůležitějším aspektem léčby vymizení nežádoucích účinků, jež provázejí jejich současnou terapii.
Při hodnocení motivace k dodržování léčby byla pro 93,6 % pacientů nejdůležitější nebo velmi důležitá její účinnost a pro 83,6 % výskyt vedlejších účinků. Jako nejvíce obtěžující nežádoucí účinky hodnotili nárůst tělesné hmotnosti (61,6 %), dále neklid nebo akatizii (60,8 %) a somnolenci (58,8 %). Byly zaznamenány rozdíly v hodnocení nežádoucích účinků mezi pohlavími.
Obecně ženy přikládaly nežádoucím účinkům léčby větší význam než muži (nárůst hmotnosti hodnotilo jako problém 70,9 % žen oproti 56,3 % mužů, únava a ospalost vadila 61,6 % žen oproti 56,9 % mužů). Ochotu užívat léčbu by zvrátil očekávaný nárůst hmotnosti o více než 9 kg u 73,6 % dotázaných, očekávaný nárůst o 5 kg u 67,2 % nemocných, o 2,7−4,5 kg u 44 % nemocných a 29,6 % dotázaných by bylo znepokojeno už při očekávaném zvýšení hmotnosti o méně než 2,3 kg.
Ochotu vyzkoušet novou medikaci, pokud by tato nabízela možnost zlepšení kontroly onemocnění, vyjádřilo 49,4 % pacientů. Ti, kteří uvedli nižší ochotu ke změně medikace, popsali jako důvod dobrou účinnost současné terapie nebo strach z neznámých nežádoucích účinků nového léku.
Z výsledků průzkumu vyplývá, že nejdůležitějším aspektem antipsychotické léčby je pro pacienty její účinnost (tedy vymizení pozitivních symptomů schizofrenie a jasnější myšlení). Pro zachování compliance s léčbou je dále klíčový nízký výskyt nežádoucích účinků, přičemž jako největší problém bylo hodnoceno zvýšení tělesné hmotnosti. Již předchozí práce, které ukázaly nízkou adherenci k léčbě antipsychotiky, uváděly jako nejčastější důvod vedlejší účinky antipsychotik. Důležitými faktory mohou být i jednoduchost podání léku a intervaly mezi jednotlivými dávkami.
Z uvedeného vyplývá, že léčba schizofrenie byla měla být vedena individuálně a s přihlédnutím k potřebám, komorbiditám a preferencím konkrétního pacienta a jeho představám o očekávaných výsledcích terapie.
(kali)
Zdroj: Achtyes E., Simmons A., Skabeev A. Patient preferences concerning the efficacy and side-effect profile of schizophrenia medications: a survey of patients living with schizophrenia. BMC Psychiatry 2018; 18 (1): 292, doi: 10.1186/s12888-018-1856-y.
