Je dobře známo, že tricyklická antidepresiva mají sedativní účinky a často negativně ovlivňují kognitivní funkce. Proto když byly koncem 80. let uvedeny na trh selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), jedním z hlavních očekávání bylo, že tyto novější léky nebudou mít na kognitivní funkce negativní vliv.
Je dobře známo, že tricyklická antidepresiva mají sedativní účinky a často negativně ovlivňují kognitivní funkce. Proto když byly koncem 80. let uvedeny na trh selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), jedním z hlavních očekávání bylo, že tyto novější léky nebudou mít na kognitivní funkce negativní vliv. Dnes je zřejmé, že ani u moderních léků není situace v tomto ohledu jednoznačná. Vliv jednotlivých skupin antidepresiv na kognitivní funkce shrnuje například článek autorky Biringer et al. (2009).
I když se vlivem moderních antidepresiv na kognitivní funkce zabývala celá řada studií, získané výsledky jsou často rozporuplné. Problém může spočívat již v tom, že společné neurobiologické mechanismy mohou způsobovat jak depresivní příznaky, tak změny kognitivních funkcí a například zdánlivě pozitivní vliv medikace na kognitivní funkce může být způsoben spíše vyšší motivací a nižší únavou pacienta během testů při úspěšné léčbě depresivních příznaků.
I přes určité nejednoznačnosti uvádějí autoři výše uvedeného přehledu některé závěry ohledně vlivu moderních antidepresiv na kognitivní funkce u pacientů:
Kromě konkrétních závěrů zdůrazňují autoři uvedeného přehledu fakt, že při hodnocení vlivu antidepresiv na kognitivní funkce je vždy třeba vzít do úvahy všechny související klinické, sociální a emocionální faktory, které mají na úroveň kognitivních funkcí také významný vliv.
(vek)
Zdroj: Biringer E. et al. A Review of Modern Antidepressants’ Effects on Neurocognitive Function. Current Psychiatry Reviews 2009, 5 (3): 164-174
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.