Afektivní poruchy, jako je depresivní porucha nebo bipolární porucha, jsou často spojeny se zhoršením kognitivních funkcí, což naznačuje, že struktury a neurotransmiterové systémy ovlivňující náladu a kognitivní funkce jsou navzájem úzce propojené. O vztahu kognitivních funkcí a poruch nálady pojednává přehledný článek uveřejněný v časopise Brain Research.
Afektivní poruchy, jako je depresivní porucha nebo bipolární porucha, jsou často spojeny se zhoršením kognitivních funkcí, což naznačuje, že struktury a neurotransmiterové systémy ovlivňující náladu a kognitivní funkce jsou navzájem úzce propojené. O vztahu kognitivních funkcí a poruch nálady pojednává přehledný článek uveřejněný v časopise Brain Research.
I přesto, že neurotransmiterové systémy kontrolující náladu a kognitivní funkce jsou navzájem úzce propojené, většina antidepresivních léků má pozitivní vliv pouze na zlepšení nálady, zatímco poškození kognitivních funkcí nijak neovlivňuje, nebo dokonce ještě zesiluje. Úspěšná léčba depresivních příznaků proto ještě nemusí znamenat také současné zlepšení kognice. Výjimkou jsou některá antidepresiva, například inhibitor monoaminooxidázy-A (MAO-A) moklobemid, který má příznivý vliv na kognitivní funkce u pacientů s depresí.
Jednou ze struktur, která podle současných poznatků hraje významnou roli při vzájemné integraci emocí a kognitivních funkcí, je hipokampus. Tato část mozku tradičně považovaná za „sídlo paměti“ je pravděpodobně místem, kde se vzájemně setkávají a ovlivňují různé neurotransmiterové systémy hrající roli jak v řízení nálady, tak kognitivních funkcí. Jedná se především o glutamátergní, GABAergní a monoaminergní systém.
Většina léků používaných v léčbě afektivních poruch nějakým způsobem ovlivňuje monoaminergní systém. Je však pravděpodobné, že při vzniku deprese hrají roli i některé další mechanismy a neuromodulátory, protože při antidepresivní léčbě zaměřené na monoaminergní systém je častý výskyt jak reziduálních příznaků, tak rezistence k léčbě vůbec. Zvláště patrné je to u kognitivních příznaků, kde některá antidepresiva (ze skupiny tricyklických antidepresiv nebo SSRI) mají dokonce negativní vliv například na deklarativní paměť.
Autoři přehledu zdůrazňují, že systémy ovlivňující náladu a kognitivní funkce jsou úzce propojené, avšak zároveň do jisté míry nezávislé. Důležitá je jejich vzájemná rovnováha, jak naznačuje i fakt, že zlepšení nálady má často negativní vliv na kognici a na druhou stranu pozitivní účinek na kognitivní funkce bývá spojován se vznikem úzkosti.
(vek)
Zdroj: Femenia T., et al. Dysfunctional hippocampal activity affects emotion and cognition in mood disorders. Brain Res. 2012 Oct 2; 1476 : 58–70.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
