Léčba afektivních poruch a kognitivní funkce

Afektivní  poruchy, jako je depresivní porucha nebo bipolární porucha, jsou často  spojeny se zhoršením kognitivních funkcí, což naznačuje, že struktury a neurotransmiterové systémy ovlivňující náladu a kognitivní funkce jsou  navzájem úzce propojené. O vztahu kognitivních funkcí a poruch nálady  pojednává přehledný článek uveřejněný v časopise Brain Research.

I přesto, že neurotransmiterové systémy kontrolující náladu a kognitivní  funkce jsou navzájem úzce propojené, většina antidepresivních léků má  pozitivní vliv pouze na zlepšení nálady, zatímco poškození kognitivních  funkcí nijak neovlivňuje, nebo dokonce ještě zesiluje. Úspěšná léčba  depresivních příznaků proto ještě nemusí znamenat také současné zlepšení kognice. Výjimkou jsou některá antidepresiva, například inhibitor  monoaminooxidázy-A (MAO-A) moklobemid, který má příznivý vliv na  kognitivní funkce u pacientů s depresí.

Jednou ze struktur, která  podle současných poznatků hraje významnou roli při vzájemné integraci  emocí a kognitivních funkcí, je hipokampus. Tato část mozku tradičně  považovaná za „sídlo paměti“ je pravděpodobně místem, kde se vzájemně  setkávají a ovlivňují různé neurotransmiterové systémy hrající roli jak v řízení nálady, tak kognitivních funkcí. Jedná se především o glutamátergní, GABAergní a monoaminergní systém.

Většina léků  používaných v léčbě afektivních poruch nějakým způsobem ovlivňuje  monoaminergní systém. Je však pravděpodobné, že při vzniku deprese hrají roli i některé další mechanismy a neuromodulátory, protože při  antidepresivní léčbě zaměřené na monoaminergní systém je častý výskyt  jak reziduálních příznaků, tak rezistence k léčbě vůbec. Zvláště patrné  je to u kognitivních příznaků, kde některá antidepresiva (ze skupiny  tricyklických antidepresiv nebo SSRI) mají dokonce negativní vliv  například na deklarativní paměť.

Autoři přehledu zdůrazňují, že  systémy ovlivňující náladu a kognitivní funkce jsou úzce propojené, avšak zároveň do jisté míry nezávislé. Důležitá je jejich vzájemná  rovnováha, jak naznačuje i fakt, že zlepšení nálady má často negativní  vliv na kognici a na druhou stranu pozitivní účinek na kognitivní funkce bývá spojován se vznikem úzkosti.

(vek)

Zdroj: Femenia T., et al. Dysfunctional hippocampal activity affects emotion and cognition  in mood disorders. Brain Res. 2012 Oct 2; 1476 : 58–70.