Vliv genových polymorfizmů v genu pro TNF-α na účinnost etanerceptu

Během poslední dekády se objevila celá řada nových imunomodulačních léků. Biologické preparáty včetně inhibitorů TNF-α jsou v současné době nejúčinnější terapií imunitně podmíněných chorob, jako například revmatoidní artritidy, systémového lupus erytematodes, nespecifických střevních zánětů, ankylozující spondylitidy, systémové sklerózy, psoriázy a/nebo psoriatické artritidy. Tyto léky jsou účinné a dobře tolerované, nicméně i přesto existují pacienti, kteří na tuto léčbu nereagují.

Vliv na neúčinnost biologických preparátů u některých pacientů mohou mít i genetické faktory. Například u etanerceptu, inhibitoru TNF-α, je známo několik polymorfizmů v genu pro TNF-α, které ovlivňují účinnost léčby tímto preparátem. Mezi těmi, které zlepšují odpověď na etanercept, jsou jednonukleotidové polymorfizmy (SNPs) −308 G/G, −857 C/T, +489 GG a GA, HLA-DRB1-encoding SE (alela *0404 a alela *0101), zatímco SNPs −308 A/A a TNFR1A AA odpověď na léčbu zhoršují.

Farmakogenetika může mít u některých pacientů signifikantní vliv na odpověď na léčbu. Úlohu jednotlivých polymorfizmů ale musí ještě potvrdit velké studie, aby bylo možné genetické vyšetření využít k predikci odpovědi na léčbu daným preparátem a snížení toxicity léčby.

(epa)

Zdroj: Murdaca G., Spanò F., Contatore M., et al. Pharmacogenetics of etanercept: role of TNF-α gene polymorphisms in improving its efficacy. Expert Opin Drug Metab Toxicol. 2014 Dec; 10 (12): 1703–10. doi: 10.1517/17425255.2014.970165. Epub 2014 Oct 10.