Zdálo by se, že práce pod širým nebem chrání před nedostatkem slunečního vitaminu. Recentně publikovaná prospektivní studie z německé univerzitní nemocnice v Oldenburgu ovšem ukazuje, že realita je složitější a že nedostatek vitaminu D hrozí v zimě téměř u každé profese včetně osob pracujících venku i poučených zdravotníků.
Nesteroidní protizánětlivá léčiva představují základní pilíř v léčbě bolesti u široké škály ortopedických diagnóz – od akutního přetížení přes chondropatie až po pooperační stavy. Efekt a bezpečnost terapie však závisí na správném výběru konkrétní molekuly nebo jejich kombinace. V rozhovoru s MUDr. Jakubem Holešovským z oddělení ortopedie a traumatologie Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov přinášíme praktický pohled na to, podle čeho ortoped volí vhodná analgetika, u kterých pacientů je nutná maximální obezřetnost a kdy je klíčem k úspěchu dostatečně silná počáteční terapie s postupnou deeskalací.
Správné a dlouhodobé dodržování léčby u chronických onemocnění zůstává jednou z největších výzev klinické praxe. Platí to i u roztroušené sklerózy (RS). Otázce, jak adherenci a perzistenci u pacientů s RS efektivně zvýšit, aniž by bylo nutné pacienta neustále kontrolovat, se věnuje MUDr. Jana Pavlíčková, Ph.D., z Centra vysoce specializované péče pro pacienty s roztroušenou sklerózou a neuromyelitis optica při Neurologické klinice 1. LF UK a VFN v Praze.
V dnešním vydání „jednohubek“ se dozvíte, kdo může za horečku po očkování i jak souvisí rychlost dozrávání mozku s rozvojem deprese. Také nahlédneme do ultrarychlého mozku vran a skákavého genomu psů.
Chronická myeloidní leukémie (CML) je první onkologickou diagnózou, u níž pacienti začali profitovat z cílené terapie. Infaustní prognózu díky tomu vystřídala dlouhodobá, nebo dokonce celoživotní léčba. Kde však existuje prostor její výsledky dále zlepšovat a optimalizovat, popisuje doc. MUDr. Daniela Žáčková, Ph.D., z Interní hematologické a onkologické kliniky LF MU a FN Brno.
Cílená léčba pokročilého nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC) zaznamenala další revoluční milník. Mutace KRASG12C, jež byla dlouho považována za terapeuticky neovlivnitelnou, se dnes díky vývoji specifických inhibitorů, jako je sotorasib, stala významným prediktivním markerem, respektive léčebným cílem. Následující článek proto komplexně mapuje možnosti a postupy, jež přicházejí s touto novou érou personalizované medicíny – od nezbytnosti včasného molekulárního testování přes klinickou účinnost terapie a management nežádoucích účinků až po její zásadní přínosy z hlediska kvality života pacientů. Nechybí ani aktuální kontext úhrady a dostupnosti této inovativní léčby v reálné klinické praxi v Česku.
