Farmakoterapie obezity může přinášet prospěch nejen léčenému pacientovi. Změny, které tato terapie vyvolá v každodenním životě domácnosti, mohou nepřímo ovlivnit i ty, kteří lék nikdy nedostali. Britská kazuistika manželského páru otevírá otázku, zda by sdílené domácí prostředí mělo být součástí úvahy při zahájení farmakoterapie obezity.
S nárůstem preskripce tirzepatidu v indikaci terapie obezity a diabetu mellitu 2. typu (DM2) se stává významným tématem jeho psychiatrický bezpečnostní profil. Rozsáhlá studie porovnává výskyt suicidálních myšlenek a pokusů u pacientů léčených právě tirzepatidem ve srovnání s uživateli konvenčních antiobezitik.
Diagnóza lymfomu představuje pro většinu pacientů okamžik, kdy se jim dosavadní život obrátí vzhůru nohama. Vedle nedostatku informací o léčbě se objevují další nejistoty – od zvládání psychické zátěže přes orientaci ve zdravotním a sociálním systému až po praktické problémy spojené s každodenním fungováním. Právě na potřeby, které často přesahují rámec běžné zdravotní péče, upozornili účastníci konference pacientské organizace Lymfom Help.
Onkologické postižení vaječníků je zákeřné. Vyznačuje se často opožděnou diagnózou, vysokou mírou rekurence a limitovanými terapeutickými možnostmi. Dostupná léčiva na nemoc většinou nestačí, navíc pacientky mnohdy zatěžují vedlejšími účinky. Při hledání látek s potenciálem vyšší účinnosti a snížené toxicity proto vědci zkoumají protinádorovou účinnost různých přírodních látek.
Obezita představuje zásadní rizikový faktor pro rozvoj srdečního selhání (HF). Retrospektivní kohortová studie recentně publikovaná v European Journal of Preventive Cardiology proto analyzovala vliv antiobezitické terapie tirzepatidem na riziko nově vzniklého HF i dalších závažných kardiovaskulárních (KV) komplikací u pacientů s obezitou.
Precizní léčba astmatu se stále více opírá o určení zánětlivého fenotypu, zejména při rozhodování o cílené biologické terapii. Zůstává však otázkou, nakolik je toto zařazení stabilní v čase a zda jednorázové vyšetření dostatečně vystihuje dlouhodobý průběh onemocnění. Recentní studie s daty ze španělské kohorty MEGA proto hodnotila vývoj zánětlivých biomarkerů u dospělých pacientů s astmatem během 2letého sledování.
