Kardiovaskulární onemocnění (KVO) včetně ischemické choroby srdeční (ICHS) a cévní mozkové příhody (CMP) představují hlavní příčinu předčasné mortality a náhlého úmrtí u pacientů s RA. Zvýšené jsou při RA vedle běžného KV rizika rovněž KV rizikové faktory specifické pro dané onemocnění. Klíčovým promotorem KVO je endotelová dysfunkce (ED), jejíž úprava patří ke stěžejní cílům při úsilí o snížení KV rizika u revmatoidní artritidy. Terapeutické možnosti jsou však zároveň relativně limitované, proto autoři studie prospektivně zkoumali vliv užívání tofacitinibu na KV riziko u pacientů s aktivní RA.
Do randomizované studie bylo zařazeno 81 pacientů s RA, kteří splnili kritéria pro klasifikaci RA z roku 2010 (2010 Rheumatoid Arthritis Classification Criteria). Všichni podstupovali stabilní antirevmatickou terapii a k ní po dobu 12 týdnů polovina účastníků užívala tofacitinib v dávce 5 mg 2× denně (n = 41) a druhá polovina placebo (n = 40).
Medián věku činil ve studijní populaci 54 let, přičemž 81 % tvořily ženy. Jednalo se o pacienty se střední až vysokou aktivitou nemoci, kteří nereagovali na methotrexát v dávce nejméně 15 mg týdně a/nebo jiné syntetické chorobu modifikující antirevmatikum (csDMARD) a s RA se léčili dlouhodobě (průměrná doba trvání nemoci dosahovala přibližně 14 let). Zároveň však neměli klinicky zjevné kardiovaskulární onemocnění. Obě skupiny se významně nelišily v průměrných hodnotách BMI (přibližně 26 kg/m2) ani krevního tlaku (v obou ramenech v normě). Pozitivita revmatoidního faktoru (RF) byla přítomná zhruba u poloviny nemocných.
Primární cílové ukazatele zahrnovaly endotelovou dysfunkci hodnocenou testem vazodilatace zprostředkované průtokem (FMD), a to na začátku a po 12 týdnech léčby, a dále výskyt velkých kardiovaskulárních příhod (MACE) a žilní tromboembolie (VTE) v průběhu studie. Mezi sekundární cílové ukazatele patřily skóre aktivity onemocnění ve 28 kloubech (DAS28), rychlost sedimentace erytrocytů (ESR), hladina C-reaktivního proteinu (CRP) a hodnoty indexu disability podle dotazníku hodnotícího zdraví (HAQ-DI).
Na začátku byly v obou skupinách narušené funkce endotelu a zvýšené hladiny zánětlivých markerů i hodnoty HAQ-DI.
Po léčbě bylo zjištěno, že ve skupině léčené tofacitinibem se významně zlepšily hodnoty FMD (ze 6,64 ± 2,13 % na 8,17 ± 2,69 %; p = 0,0001), zatímco u placeba ke zlepšení nedošlo (změna ze 6,36 ± 3,01 % na 6,84 ± 2,95 %; p = 0,68). Po léčbě tofacitinibem nastalo i zlepšení v parametrech DAS28, ESR a CRP (p ≤ 0,05 oproti placebu).
Po 12 týdnech léčby se ve skupině s tofacitinibem FMD zvýšila o 23,04 %, zatímco hodnoty DAS28, ESR a CRP se snížily o 31,23 %, resp. 29 %, resp. 60 %. Byla zaznamenána významná negativní korelace mezi FMD a CRP (0,32; p < 0,05) před léčbou tofacitinibem a po ní (r = −0,34; p ≤ 0,05), zatímco v placebové nikoliv.
Podávání tofacitinibu v porovnání s placebem také významně snížilo hodnoty HAQ-DI.
V průběhu studie v žádné skupině nedošlo k výskytu MACE ani VTE.
Tofacitinib v této studii kromě své protizánětlivé aktivity u pacientů s aktivní RA bez zjevného KV onemocnění prokázal rovněž vliv na zmírnění endotelové dysfunkce. Podávání tohoto inhibitoru Janusových kináz může mít vazoprotektivní účinek zprostředkovaný protizánětlivými a pravděpodobně i dalšími mechanismy.
(esr)
Zdroj: Syngle A., Verma I., Garg N. et al. POS0837 Impact of JAKi, tofacitinib, on CV risk in rheumatoid arthritis: JAKi CV risk impact study. Ann Rheum Dis 2023; 82: 716–717, doi: 10.1136/annrheumdis-2023-eular.6002.
