Účinek protiroztočových opatření na projevy atopického ekzému u dětí

9. 11. 2007

Atopický ekzém patří k nejčastějším chronickým kožním onemocněním u dětí a postihuje 10 % z nich. Určitou roli při jeho rozvoji hrají dědičné vlohy a vlivy zevního prostředí.

Inzerce

Atopický ekzém patří k nejčastějším chronickým kožním onemocněním u dětí a postihuje 10 % z nich. Určitou roli při jeho rozvoji hrají dědičné vlohy a vlivy zevního prostředí. Až v 80 % případů mají pacienti pozitivní specifické „alergické“ protilátky IgE proti různým alergenům. Tato forma ekzému se v zahraniční literatuře nazývá „extrinsic“.

V prvních letech života jsou nejčastějším vyvolavatelem kožních projevů potravinové alergie, které ale většinou s věkem vyhasínají a místo nich se začínají objevovat reakce na alergeny zevního prostředí. V domácím prostředí jsou nejvýznamnějším alergenem roztoči. Byla prokázána souvislost mezi množstvím roztočových alergenů v domácnosti a výší specifického IgE proti roztočům u pacientů s ekzémem. Po snížení množství roztočových alergenů v okolním prostředí došlo k výraznému zlepšení ekzému zejména u dětských pacientů.

Jako nejúčinnější opatření se ukázalo speciální „protiroztočové“ ložní prádlo. Cílem studie italských autorů bylo dále zhodnotit vliv různých protiroztočových opatření na množství alergenů v domácím prachu a objasnit vliv těchto opatření na průběh atopického ekzému u dětí. Lékaři vyšetřili 41 ekzematiků, kteří měli zvýšené celkové nebo specifické IgE protilátky v séru (extrinsic ekzém). Jejich průměrný věk byl 3,9 roku. Podle standardizovaného skórovacího systému SCORAD zhodnotili experti stav jejich ekzému. Dále u všech vyšetřili množství roztočových alergenů v prachu z jejich postýlek.

V dalším průběhu studie byli potom pacienti náhodným výběrem rozděleni do dvou skupin. První skupina (A) dodržovala po dva měsíce přísná protiroztočová opatření, která sestávala z používání speciálních lůžkovin, pravidelného týdenního praní přikrývek, polštářů a lůžkovin v horké vodě, častého vysávání v ložnici a obývacím pokoji, odstranění nebo častého praní koberců a plyšových hraček a absence domácích zvířat. Druhá skupina (B) měla běžný režim.

Po dvou měsících přešla i skupina B na přísná protiroztočová opatření a studie pokračovala dalších 10 měsíců. Lékaři hodnotili u všech pacientů stav ekzému systémem SCORAD po prvních dvou měsících a po roce, po ukončení studie. Dále v těchto intervalech hodnotili množství roztočového alergenu Der p1 a jeho koncentraci v gramu prachu z postýlky.

Již po prvních dvou měsících přísných opatření došlo ve skupině A ke snížení množství a koncentrace roztočových alergenů. Množství pokleslo z 393 ng na 94 ng/m2 lůžkoviny, koncentrace sestoupila z 1,84 na 0,73 ug/g prachu. Současně se také u všech pacientů zlepšil ekzém a průměrný SCORAD index se z 33 bodů zlepšil na 26. Při hodnocení za 12 měsíců, kdy již obě skupiny pacientů dodržovaly stejný režim, bylo zlepšení u obou skupin, a množství alergenu bylo u obou skupin také snížené.

Autoři výsledky uzavírají doporučením těchto jednoduchých opatření pro pacienty s atopickým ekzémem s prokázanou alergickou složkou (extrinsic). Studie potvrdila jejich účinnost nejen co se množství alergenu týče. Hlavně jednoznačně potvrdila příznivý vliv snížení množství roztočového alergenu v domácnosti na zlepšení ekzému.

(van)

Zdroj: Ricci G, a spol. British Journal of Dermatology 2000;143.



Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost
Partner sekce
Nejnovější kurzy
Alergická rýma
Autoři: doc. MUDr. Jaromír Bystroň, CSc.

Alergická onemocnění v ambulanci praktického lékaře
Autoři: MUDr. Marcela Vorlíčková

Novinky v léčbě alergie
Autoři: MUDr. Zuzana Humlová

Přejít do kurzů
Nejčtenější tento týden Celý článek
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se