BASALT – randomizovaná kontrolní studie (nejlepší dlouhodobá strategie přizpůsobení léčby astmatu)

31. 12. 2012

Porovnání přínosu klinického vyšetření versus strategie založené na kontrole biomarkerů a na symptomech pro přizpůsobení dávkování inhalačních kortikosteroidů u dospělých s astmatem bronchiale.

Inzerce

Porovnání přínosu klinického vyšetření versus strategie založené na kontrole biomarkerů a na symptomech pro přizpůsobení dávkování inhalačních kortikosteroidů u dospělých s astmatem bronchiale.

Pro přizpůsobení inhalační terapie kortikosteroidy astmatu neexistuje žádný konsensus. Proto byly ve studii amerických lékařů publikované v JAMA hodnoceny různé strategie pro upravení dávkování. Šlo o ambulantní klinické vyšetření posuzující kontrolu nad onemocněním (symptomy, nouzová léčba, funkční vyšetření plic), dále o vyšetření vydechovaného oxidu dusnatého nebo o strategii úpravy léčby samotnými pacienty na základě denních symptomů.

Cílem studie bylo posoudit, zda je úprava léčby založená na vyšetření biomarkerů či na denním hodnocení symptomů výhodnější v prevenci selhání léčby u dospělých s mírným až středně těžkým astmatem bronchiale než klinické vyšetření.

Randomizované studie se zúčastnilo 342 pacientů, kteří byli rozděleni do tří skupin a byli sledováni po dobu devíti měsíců v průběhu let 2007–2010 (n = 114 přizpůsobení léčby dle klinického vyšetření, z toho 101 studii dokončilo; n = 115 na základě exhalovaného oxidu dusnatého, 92 studii dokončilo; n = 113 na denní bázi dle symptomů, 97 dokončilo). Dávky inhalačních kortikosteroidů byly v prvních dvou skupinách upravovány v odstupu 6 týdnů, ve třetí skupině užili pacienti inhalační kortikosteroidy při každém nouzovém podání albuterolu. Hlavním hlediskem při hodnocení výsledků byla doba, která uplynula do selhání léčby.

V čase, po kterém došlo k selhání léčby, nebyl nalezen výrazný rozdíl. Podle Kaplan-Meierovy analýzy pro selhání během 9 měsíců byly dosaženy následující výsledky: 22 % u přizpůsobení na základě klinického vyšetření, 20 % u přizpůsobení dle kontroly biomarkerů a 15 % u změn v dávkování dle symptomů. Hazard ratio u klinických kontrol vs. hodnocení biomarkerů byl 1,2 a u klinických kontrol vs. přizpůsobení na základě symptomů 1,6.

Mezi dospělými s mírnou až středně těžkou formou astmatu bronchiale léčenými nízkou dávkou inhalačních kortikosteroidů nepředstavuje přizpůsobení terapie dle symptomů či exhalovaných biomarkerů metodu, která by představovala velký přínos v porovnání s klinickou ambulantní kontrolou.

(hak)

Zdroj: Calhoun W. J., Ameredes B. T., King T. S., et al. Comparison of Physician-, Biomarker-, and Symptom-Based Strategies for Adjustment of Inhaled Corticosteroid Therapy in Adults With Asthma: The BASALT Randomized Controlled Trial. JAMA. 2012; 308 (10): 987–997; doi: 10.1001/2012.jama.10893.



Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost
Partner sekce
Nejnovější kurzy
Alergická rýma
Autoři: doc. MUDr. Jaromír Bystroň, CSc.

Alergická onemocnění v ambulanci praktického lékaře
Autoři: MUDr. Marcela Vorlíčková

Novinky v léčbě alergie
Autoři: MUDr. Zuzana Humlová

Přejít do kurzů
Nejčtenější tento týden Celý článek
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

VIRTUÁLNÍ ČEKÁRNA ČR Jste praktický lékař nebo pediatr? Zapojte se! Jste praktik nebo pediatr? Zapojte se!

×