Účinnost očkování proti klíšťové encefalitidě (KE) potvrzuje případ Rakouska. Přestože Rakousko a Česká republika mají velmi podobné zeměpisné a klimatické podmínky, počet hospitalizovaných případů klíšťaty přenášené encefalitidy je v České republice stále nepoměrně vyšší. Příznivá epidemiologická situace v Rakousku je výsledkem masivní kampaně podporující očkování proti encefalitidě.
Dlouhou dobu byla KE nejčastější vážná infekční choroba centrálního nervového systému v Evropě. Vakcína proti ní byla v Rakousku představena v roce 1976. Po rozhodnutí, že pouze očkování může pomoci snížit počet případů klíšťové encefalitidy, odstartoval národní vakcinační program. Rozsáhlé očkování začalo na začátku osmdesátých let, kdy Rakousko mělo jeden z nejvyšších výskytů nemoci ve střední Evropě (3,5–8,8 hospitalizace na 100 000 obyvatel).
Každoroční kampaň propagující vakcinaci, která byla vedena především nevládními organizacemi, začínala většinou na podzim sérií tiskových konferencí. Následovala mohutná reklamní kampaň ve všech typech médií. Hlavní symbol, který představovalo stylizované klíště, se každý rok opakoval. Ihned po prvním jarním výskytu případu KE se kampaň zintenzivnila, aby se problému opět věnovala pozornost.
Výsledkem celé této kampaně je zvýšení proočkovanosti rakouské populace. Například více než 90 % rakouských dětí je očkováno vakcínou proti klíšťové encefalitidě, která je účinná z 96,3 procenta. Díky velmi dobré snášenlivosti vakcíny doporučují rakouští experti očkovat děti již od 6 měsíců. Dokonce se uvažuje o povinném očkování pro celou populaci. Za zmínku také stojí, že podmínky očkování jsou v Rakousku stejné jako v České republice – vakcinaci si Rakušané hradí sami, přičemž část nákladů proplácejí zdravotní pojišťovny.
Celková proočkovanost populace se tak zvýšila ze 6 % v roce 1981 na číslo převyšující 87 % v roce 2006. Tím se podařilo snížit roční počet případů onemocnění encefalitidou na pouze několik desítek, což je řádově nižší číslo než v okolních státech.
(hop)
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
