Zvýšená aktivita sympatiku by nám neměla být lhostejná

26. 1. 2017

Stres má vliv na rozvoj řady onemocnění a v naší společnosti je všudypřítomný. Jedním z projevů zvýšené aktivity sympatiku (ZAS), který je důsledkem chronického stresu, je zvýšená tepová frekvence. Představuje velmi snadno měřitelný parametr.

Inzerce

Autonomní nervový systém koordinuje tělesné pochody tak, aby zajistil homeostázu, tedy neměnné vnitřní prostředí a stabilní funkci orgánů. Ovlivňuje zejména gastrointestinální motilitu, termoregulaci, vylučování, reprodukci a také metabolickou a hormonální rovnováhu. Stres je přirozeným dějem, který připravuje náš organismus na útěk nebo boj. Silný nebo chronický stres ale může působit patologicky.

Okamžitá i chronická aktivace sympatiku a inhibice parasympatiku

Odpovědí organismu na stres je inhibice parasympatiku a aktivace sympatiku spojená s uvolňováním katecholaminů z nadledvin. To má za následek zvýšení tepové frekvence, krevního tlaku a srdečního výdeje. Časté jsou palpitace. Dochází ke zvýšení spotřeby kyslíku v myokardu a zároveň ke zvýšení periferní cévní rezistence, u pacientů s ischemickou chorobou srdeční může dojít ke vzniku anginózních obtíží nebo dysrytmií.

Spolu s kardiálními projevy jsou pozorovány příznaky jako pocení a zvýšená dráždivost nervového systému. Zvýšená aktivita sympatiku způsobuje abdominální dyskomfort, potlačuje motilitu a sekreci GIT, brání vyprazdňování žaludku a vyvolává sekretorický průjem.

Pokud je organismus vystaven stresu dlouhodobě, nastává stav chronické aktivace sympatiku a inhibice parasympatiku a systémové hladiny katecholaminů jsou dlouhodobě zvýšené. 

Význam měření tepové frekvence

K měření aktivity sympatiku byla navržena řada metod, založených především na měření krevního tlaku a tepové frekvence. Krevní tlak je však regulován více mechanismy, a proto je pro rutinní praxi nejvhodnější a velmi jednoduchou metodou měření tepové frekvence.

Je prokázáno, že i osoby, u kterých se neuplatňují konvenční rizikové faktory kardiovaskulárních chorob, jako jsou kouření, diabetes mellitus a hypertenze, postihuje za podmínek silného stresu ischemická choroba srdeční. Pozorováno to bylo například po velkých zemětřeseních v Japonsku a USA. Obyvatelstvo těchto zemí bylo v souvislosti se živelními katastrofami vystaveno značnému stresu a výsledkem byla nápadně zvýšená incidence náhlé kardiální smrti. Obdobné účinky má i nižší hladina stresu, ale pokud působí dlouhodobě, dochází k obdobnému výsledku.

Tepová frekvence nám tedy může pomoci snadno vytipovat pacienty, u kterých je vhodné tlumit zvýšenou aktivitu sympatiku a minimalizovat dopad stresu na jejich zdraví. Nezapomínejme na ni.

(pez)

Zdroje:

  1. La Rovere M. T., Christensen J. H. The autonomic nervous system and cardiovascular disease: role of n-3 PUFAs. Vascul Pharmacol 2015 Aug; 71: 1−10, doi: 10.1016/j.vph.2015.02.005.
  2. Ziegler M. G. Psychological stress and the autonomic nervous system (Chapter 61). In: Robertson D., Biaggioni I., Burnstock G., Low P. A., Paton J. F. R. (eds.). Primer on the Autonomic Nervous System (3rd ed.). Academic Press, San Diego, 2012: 291−293, ISBN 9780123865250. Dostupné na: http://dx.doi.org/10.1016/B978-0-12-386525-0.00061-5.

Štítky
Diabetologie Interní lékařství Kardiologie Praktické lékařství pro dospělé
Partner sekce
Nejnovější kurzy
Chronické srdeční selhání
Autoři: MUDr. Markéta Hegarová

Špatná terapeutická odpověď? Zbystřete! Možná je načase zaměřit se na adherenci
Autoři: doc. MUDr. Jan Bruthans, CSc., doc. MUDr. Miroslav Solař, Ph.D., prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc.

Pozice pacienta v kardiovaskulárním kontinuu

Přejít do kurzů
Nejčtenější tento týden Celý článek
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se