Cílem léčby akutního infarktu myokardu (AIM) je co nejrychlejší obnova perfuze postiženou tepnou a minimalizace rozsahu nekrózy. Co nejdříve je třeba zahájit dlouhodobou léčbu. Jejím cílem je zlepšit prognózu nemocného, snížit riziko další kardiovaskulární příhody a zlepšit kvalitu života. Dlouhodobá léčba zahrnuje jednak režimová opatření, jednak farmakoterapii. Nedílnou součástí farmakoterapie jsou antihypertenzíva. Hypertenze je nejčastější rizikový faktor pro rozvoj ischemické choroby srdeční (ICHS) a zhruba 25 % AIM lze přičíst hypertenzi.
Léčba inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACEi) se jednoznačně doporučuje u pacientů se systolickou dysfunkcí levé komory (LK) nebo se srdečním selháním, hypertenzí či diabetem a je třeba ji zvážit u všech pacientů s infarktem myokardu s elevací úseku ST (STEMI).
U všech pacientů po STEMI je třeba zvážit rutinní užívání betablokátorů (BB). Ty jsou doporučeny u nemocných se sníženou systolickou funkcí LK (ejekční frakce LK ≤ 40 %) bez kontraindikací typu akutního srdečního selhání, hemodynamické nestability nebo atrioventrikulární (AV) blokády vyššího stupně. U hemodynamicky stabilizovaných pacientů je třeba zvážit zahájení perorální léčby BB během prvních 24 hodin.
Betablokátory a blokátory renin-angiotenzinového systému mohou zlepšovat prognózu pacientů po infarktu myokardu.
Do citované retrospektivní analýzy čínských autorů byla zahrnuta data celkem 104 pacientů s AIM ošetřených v období květen 2019 až říjen 2021. Observační skupina (n = 56) užívala kombinovanou léčbu enalaprilem a bisoprololem a kontrolní skupina (n = 48) samotný enalapril. Kritériem zařazení byla detailní klinická data a diagnóza AIM bez současné diagnózy mentální poruchy, respektive kognitivní dysfunkce. Vyřazení byli pacienti, kteří před admisí užívali statiny či betablokátory, s poruchami koagulace, chronickou myokardiální infarkcí a srdeční nedostatečností a těhotné ženy. Všichni pacienti také dostali rutinní léčbu kyslíkem, sedativa, kyselinu acetylsalicylovou, klopidogrel, atorvastatin, nízkomolekulární heparin a nitráty.
V obou skupinách byla analyzována odpověď na léčbu (dle vymizení arytmie, subjektivních symptomů a nálezu na EKG), nežádoucí příhody, srdeční funkce (EF LK), enddiastolický rozměr levé komory (LVED), endsystolický rozměr levé komory (LVES) a hmota levé komory (LVM) po 6 měsících léčby. Prognóza byla porovnaná na základě mortality během následného sledování až po dobu 1 roku.
Obě skupiny byly srovnatelné z hlediska hlavních charakteristik (věk, pohlaví, BMI, průběh onemocnění, anamnéza, kouření).
Ve skupině s kombinací enalapril/bisoprolol bylo významně častěji dosaženo odpovědi na léčbu (p < 0,05).
Po 6 měsících se hodnoty LVES, LVED a EF LK významně zvýšily v obou skupinách (p < 0,05), přičemž ve skupině s enalaprilem/bisoprololem byly pozorovány významně nižší LVES a LVM a vyšší EF LK než ve skupině se samotným enalaprilem.
Obr. 1 Změny srdeční funkce:
Pozn.: *p < 0,05; **p < 0,01; ***p < 0,001; ***p < 0,0001
Výsledky porovnání EKG indexů mezi oběma skupinami ukázaly, že zatímco před léčbou se obě skupiny nelišily v čase vlny Q a offsetu segmentu ST, po léčbě došlo k signifikantnímu snížení času vlny Q i segmentu ST v obou skupinách. Kratší doba vlny Q a nižší offset segmentu ST byl pozorovaný ve skupině s kombinací enalapril/bisoprolol (p < 0,001).
Obr. 2 Změny EKG indexů:
Výsledky sledování neodhalily významné rozdíly z hlediska výskytu nežádoucích reakcí na léčbu (p < 0,05).
Tab. Srovnání nežádoucích reakcí na léčbu
| Počet pacientů | Kašel | Hypotenze | Vyrážka | Sinusová bradykardie | Celková incidence (%) | |
| kontrolní skupina | 48 | 2 (4,16) | 2 (4,16) | 0 (0,00) | 2 (2,08) | 5 (10,42) |
| observační skupina | 56 | 2 (3,57) | 3 (5,35) | 1 (1,78) | 1 (1,78) | 7 (12,50) |
| x2 hodnota | 0,110 | |||||
| p hodnota | 0,740 |
Roční přežití bylo v obou skupinách srovnatelné (p > 0,05).
Kombinace antihypertenziv enalapril/bisoprolol je účinnou a bezpečnou terapeutickou volbou v léčbě akutního infarktu myokardu s pozitivním dopadem na srdeční funkce pacientů.
(lexi)
Zdroje:
1. Li M., Gao H., Wang Y., Wang Z. Outcome effects of enalapril with or without bisoprolol in patients with acute myocardial infarction. Am J Transl Res 2023 Mar 15; 15 (3): 2025–2032.
2. Kala P., Mates P., Želízko M. a kol. Doporučené postupy ESC pro léčbu akutního infarktu myokardu u pacientů s elevacemi úseku ST, 2017: souhrn dokumentu vypracovaný Českou kardiologickou společností. Cor et Vasa 2017; 59: e613–e644.
3. Ošťádal P., Táborský M., Linhart A. a kol. Stručný souhrn doporučení pro dlouhodobou péči o nemocné po infarktu myokardu 2022. Cor et Vasa 2022; 64 (Suppl. 1): 7–23.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
