Do metaanalýzy bylo zahrnuto 35 studií, jichž se účastnilo celkem 45 539 pacientů. Průměrný věk účastníků činil 61,0 ± 2,8 roku a jejich průměrná vstupní hladina LDL cholesterolu byla 2,74 ± 0,57 mmol/l. Průměrná doba sledování dosáhla 85,5 týdne.
Ve srovnání s pacienty, kteří PCSK9i neužívali, bylo u účastníků léčených PCSK9i zaznamenáno nižší riziko infarktu myokardu (2,3 % u PCSK9i vs. 3,6 % bez PCSK9i; poměr šancí [OR] 0,72; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,64–0,81; p < 0,001), cévní mozkové příhody (1,0 % u PCSK9i vs. 1,4 % bez PCSK9i; OR 0,80; 95% CI 0,67–0,96; p = 0,02) a koronární revaskularizace (4,2 % u PCSK9i vs. 5,8 % bez PCSK9i; OR 0,78; 95% CI 0,71–0,86; p < 0,001).
Nebyl nalezen žádný signifikantní rozdíl v celkové mortalitě z jakékoliv příčiny (OR 0,71; 95% CI 0,47–1,09; p = 0,12) nebo mortalitě z kardiovaskulárních příčin (OR 1,01; 95% CI 0,85–1,19; p = 0,95). Naopak významná souvislost byla nalezena mezi vyšší vstupní hladinou LDL-c a benefitem z léčby PCSK9i v parametru mortality z jakékoliv příčiny (p = 0,038).
Mezi skupinou léčenou a neléčenou PCSK9i nebyl zaznamenán žádný signifikantní rozdíl v neurokognitivních nežádoucích příhodách (OR 1,12; 95% CI 0,88–1,42; p = 0,37), výskytu myalgií (OR 0,95; 95% CI 0,75–1,20; p = 0,65), rozvoji nebo zhoršení preexistujícího diabetu mellitu (OR 1,05; 95% CI 0,95–1,17; p = 0,32) nebo vzestupu kreatinkinázy (OR 0,84; 95% CI 0,70–1,01; p = 0,06) či jaterních aminotransferáz (OR 0,96; 95% CI 0,82–1,12; p = 0,61).
Léčba inhibitory PCSK9 je dobře tolerována a zlepšuje kardiovaskulární výsledky. Ačkoli v této metaanalýze nebyl zaznamenán žádný přínos této léčby v celkové nebo kardiovaskulární mortalitě, může být tohoto benefitu dosaženo u pacientů s vyššími vstupními hodnotami LDL cholesterolu.
(epa)
Zdroj: Karatasakis A., Danek B. A., Karacsonyi J. et al. Effect of PCSK9 inhibitors on clinical outcomes in patients with hypercholesterolemia: a meta-analysis of 35 randomized controlled trials. J Am Heart Assoc 2017; 6 (12): e006910, doi: 10.1161/JAHA.117.006910.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
