Dvě prezentované kazuistiky ilustrují použití inosin pranobexu (Isoprinosine) v případech častých herpetických výsevů i jeho příznivý efekt na snížení aftózních eflorescencí v dutině ústní.
Pacientka ve věku 25 let trpěla na recidivující afty v dutině ústní, recidivující herpes labialis, recidivující protrahovaný sezonní kašel (ekvivalent asthma bronchiale) a alergii na plíseň Alternaria. Poprvé byla pro své potíže vyšetřována v ambulanci alergologie a klinické imunologie ve 20 letech.
Nejprve byly v léčbě nasazeny inhalační kortikosteroidy (beklomethason 100 μg v dávce 2× 1 vdech denně) a antihistaminika (desloratadin). Poté došlo k vymizení kašle a snížení frekvence výskytu respiračních onemocnění. Afty a herpes labialis se vyskytovaly cca 1× za 2−3 měsíce, s nekomplikovaným průběhem. Při kontrole v ambulanci v únoru 2012 pacientka udávala, že od té doby, co prodělala mononukleózu (listopad 2011), opět trpí na zvýšenou frekvenci oparů a aft v dutině ústní. K výsevu docházelo cca 1× za 6 týdnů. V terapii byl postačující aciklovir (Herpesin krém) a volně prodejná kloktadla k lokálním výplachům dutiny ústní.
V květnu 2016 došlo ke zhoršení. Výskyt aft a herpes labialis se zvýšil na 2 týdny v měsíci, hojení bylo úporné. V laboratoři nebyl zaznamenán významný buněčný ani humorální imunodeficit. Aktivita komplementu klasickou i alternativní cestou byla v normě, zjištěna byla pouze nulová aktivita lektinovou cestou. Sérologické vyšetření na EBV, CMV a herpesvirus bylo pozitivní pouze v paměťových protilátkách třídy IgG.
Po dohodě s pacientkou bylo nasazeno virostatikum, imunomodulans inosin pranobex (Isoprinosine) 500 mg v dávce 2× 2 tbl. denně (tj. 35 mg/kg/den). Během prvního měsíce léčby se u pacientky nevyskytly afty ani opary. Následující 2 měsíce bylo dávkování léku sníženo na 2× 1 tbl. denně. Herpes labialis se za celou dobu léčby nevyskytl, zaznamenán byl pouze 2× výskyt aft v dutině ústní, navíc s následným rychlým hojením bez hlubokých defektů na sliznici dutiny ústní, které byly v období před léčbou inosinem pravidelně zaznamenávány. V další léčbě bude pacientka užívat preparát pouze v období zvýšeného výskytu oparů či aft, a to v dávce 2× 2 tbl. denně. Byla poučena o možnosti přechodného navýšení na 3× 2 tbl. denně v případě potřeby.
56letá pacientka byla odeslána k imunologickému vyšetření do alergologické ambulance poprvé koncem roku 2013. Tou dobou byla v dlouholeté péči kožní ambulance pro ekzematózní projevy. Od jara 2013 byl stav komplikován herpetickými výsevy – vždy současně v oblasti nosního vchodu, nosní sliznice a na pravé hýždi.
Kožní lékař podával nejdříve antivirotika lokálně, později aciklovir 4× 2 tbl. po dobu výsevu. I přes tuto léčbu docházelo k výsevům rozsáhlých oparů přibližně každé 3–4 týdny. Imunologickým vyšetřením byl zjištěn deficit v oblasti buněčné imunity (CD8), současně i lehce zvýšená tkáňová transglutamináza, ostatní vyšetření byla v normě.
V průběhu roku 2014 byla pacientce postupně podána 3 balení přípravku Imunor po 4 ampulích. Efekt léčby byl nevýrazný, zmenšil se sice rozsah herpetických výsevů, ale frekvence zůstala stejná. Akutní výsevy byly ošetřovány v kožní ambulanci laserem.
V dubnu roku 2015 se pacientka po dlouhých letech dyspeptických potíží odhodlala ke gastroenterologickému vyšetření. Histologicky byla verifikována celiakie typu 3a dle Marshe. Bezlepková dieta vedla k výraznému ústupu zažívacích potíží pacientky, na výsev oparů však neměla vliv. Proto po dohodě s pacientkou došlo ke změně léčby z přípravku Imunor na Isoprinosine. Po 14denní úvodní fázi v dávce 3× 2 tbl. (každá tableta po 500 mg účinné látky – inosin pranobexu) se přešlo na udržovací dávky 2× 1 tbl., s možností navýšení na 3× 2 tbl. při výsevu oparu.
Při léčbě inosin pranobexem došlo k výraznému snížení frekvence výsevů oparů, rovněž velikost ložisek byla proti původním jen minimální. Poslední opar se vyskytl v prosinci 2015. Od ledna 2016 pacientka po 9 měsících pravidelného užívání preparát vysadila. K recidivě výsevu oparu došlo v průběhu roku 2016 jen 2× – v dubnu při exacerbované pylové alergii a v červenci při respiračním infektu. Pacientka užívala inosin pranobex vždy v dávce 3× 2 tbl. po dobu výsevu a následně 2× 1 tbl. po dobu 1 měsíce po výsevu. Od července 2016 je zatím bez potíží, léčbu přípravkem ukončila koncem srpna 2016, k recidivě výsevu oparů zatím nedošlo.
Na základě uvedených kazuistik lze konstatovat, že inosin pranobex je efektivní v řešení opakovaných herpetických výsevů a aftózních eflorescencí. Přináší výrazné snížení četnosti – až úplné vymizení – herpetických výsevů a také významnou úlevu v případě opakovaných výsevů aft v dutině ústní. Jeho efekt se projevuje jak během užívání, tak pravděpodobně i dlouhodobě po vysazení léku.
(norg)
Zdroje:
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
