Autoři prohledali v únoru 2019 webové portály PubMed, Cochrane Library a databáze klinických studií bez časového či jazykového omezení. Celkem bylo nalezeno 194 potenciálně relevantních zdrojů, detailně prozkoumáno bylo 34 z nich. Jako relevantní bylo shledáno 14 studií, jež byly vybrány pro následnou analýzu.
Z hlediska zrakových funkcí vykazovaly nitrooční čočky u dětí jak s oboustrannými, tak i jednostrannými kataraktami podobné výsledky jako kontaktní čočky nebo brýle. U nitroočních čoček bylo vyšší riziko vzniku opacit ve zrakové ose. Riziko vzniku glaukomu bylo u všechny 3 hodnocených druhů léčby obdobné. I když růst oka byl u všech léčebných postupů podobný, u kojenců mladších 6 měsíců, kteří podstoupili implantaci nitrooční čočky, docházelo k velkým myopickým posunům. Ty pak často později vedly ke vzniku těžké krátkozrakosti nebo ke klinicky významné anizometropii. Počet endotelových buněk rohovky byl nižší na očích, jež podstoupily implantaci nitrooční čočky. Výskyt strabismu byl u všech druhů léčby podobný.
Implantace nitrooční čočky u dětí mladších 6 měsíců se nedoporučuje z důvodu častějšího výskytu zákalů ve zrakové ose v porovnání s afakií. Nejlepší dostupné důkazy naznačují, že implantaci nitrooční čočky lze bezpečně a s přijatelnými vedlejšími účinky provádět u dětí starších 6 měsíců. Nicméně nepředvídatelnost růstu oka vede k tomu, že tyto děti často později trpí významnými refrakčními vadami, které mohou vyžadovat výměnu nitrooční čočky nebo nošení brýlí či kontaktních čoček s větší korekcí. Při rozhodování, zda implantovat nitrooční čočku, je třeba vzít v úvahu také oční a systémové komorbidity a zkušenosti nitroočního chirurga.
(lis)
Zdroj: Lambert S. R., Aakalu V. K., Hutchinson A. K. et al. Intraocular lens implantation during early childhood: a report by the American Academy of Ophthalmology. Ophthalmology 2019 Jun 20, pii: S0161-6420(19)31190-X, doi: 10.1016/j.ophtha.2019.05.009 [Epub ahead of print].
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
