Studie aktuálně publikovaná v The Journal of Stroke & Cerebrovascular Diseases ukázala menší objem ischemií postižené mozkové tkáně při opakované cévní mozkové příhodě (CMP) u pacientů s fibrilací síní při léčbě novými perorálními antikoagulancii (NOACs) v porovnání s warfarinem.
Do této retrospektivní japonské studie bylo zařazeno 101 pacientů s fibrilací síní (FS), kteří prodělali kardioembolickou CMP. U 31 z nich byla nasazena léčba warfarinem a u 70 některé ze 4 NOACs: dabigatran, rivaroxaban, apixaban nebo edoxaban. Autoři sledovali výskyt recidivy CMP a měřili objem ischemické tkáně zaznamenaný na snímcích provedené magnetické rezonance.
Při léčbě warfarinem došlo k 10 případům (32,2 %) opakované CMP a tito pacienti byli převedeni na NOACs. U pacientů léčených NOACs od začátku studie došlo k 13 případům (18,5 %) recidivy CMP, avšak statisticky významný rozdíl mezi skupinami v četnosti recidiv nebyl pozorován (p = 0,21).
Objem ischemické mozkové tkáně byl významně menší ve skupině s NOACs (medián 1,2 cm3) než ve skupině s warfarinem (26,4 cm3; p < 0,05), a to po korekci na tělesnou hmotnost, skóre CHA2DS2-VASc i HAS-BLED, hodnotu INR při přijetí, clearance kreatininu a koncentraci BNP (mozkového natriuretického peptidu).
Autoři svá zjištění uzavírají s tím, že NOACs mohou být v sekundární prevenci CMP větším přínosem než warfarin rovněž díky zmenšení objemu infarktového ložiska při recidivě CMP.
(zza)
Zdroj: Kanai Y., Oguro H., Tahara N. et al. Analysis of recurrent stroke volume and prognosis between warfarin and four non-vitamin K antagonist oral anticoagulants’ administration for secondary prevention of stroke. J Stroke Cerebrovasc Dis 2018 Feb; 27 (2): 338–345, doi: 10.1016/j.jstrokecerebrovasdis.2017.09.007.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
