Žilní tromboembolická nemoc (TEN, žilní tromboembolismus) zahrnuje plicní embolii a hlubokou žilní trombózu. Jedná se o potenciálně život ohrožující stavy, jejichž společným jmenovatelem je patofyziologický proces vedoucí k tvorbě a přítomnosti trombu v hlubokých žilách dolních končetin nebo plicnici. Ačkoliv je každý rok v Evropě v souvislosti s TEN popisováno více než půl milionu úmrtí, prevence a léčba těchto stavů je na stále vyšší úrovni díky zavádění nových léčiv. Jde především o non-vitamin K-dependentní neboli nová perorální antikoagulancia (NOACs). Cílem prezentované práce bylo odhadnout nákladovou efektivitu edoxabanu (ze skupiny NOACs) v porovnání s tradičně používaným warfarinem při léčbě nebo prevenci TEN pro britské prostředí z pohledu tamní Národní zdravotní služby (NHS).
Pro odhad celoživotních nákladů a let života ve standardní kvalitě (QALYs – quality-adjusted life years) u pacientů s TEN léčených edoxabanem nebo warfarinem byl použit Markovův model. Vycházel z údajů randomizované kontrolované studie Hokusai-VTE a zahrnoval 11 různých zdravotních stavů včetně komplikací (posttrombotický syndrom a chronická tromboembolická plicní hypertenze) a řešení nežádoucích příhod spojených s antikoagulační léčbou. V rámci modelu bylo vzato v úvahu současné doporučení, že recidiva TEN má být léčena déle než první událost, tj. v závislosti na typu recidivy od 6 měsíců do konce života.
Analýza nákladové efektivity prokázala, že edoxaban je oproti warfarinu dominantnější v 88,6 % případů a nákladově efektivní v dalších 10,9 % případů. Může zvýšit kvalitu života pacientů v celoživotním horizontu, a to bez vícenákladů zatěžujících systém zdravotní péče (náklady na monitorování pacientů a vyšší riziko krvácení u pacientů léčených warfarinem). Úspora se pohybovala od 54 do 81 britských liber a QALY v rozmezí od 0,013 do 0,046.
(zemt)
Zdroj: Clay E., Jamotte A., Verhamme P. et al. Cost-effectiveness of edoxaban compared to warfarin for the treatment and secondary prevention of venous thromboembolism in the UK. J Mark Access Health Policy 2018; 6 (1): 1495974, doi: 10.1080/20016689.2018.1495974.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
