Gastroezofageální reflux (GER) je jednou z nejčastějších chronických chorob dospělé populace. Její projevy jsou neodmyslitelně spojeny také se stresem, proto se autoři níže prezentované práce rozhodli zkoumat prevalenci psychiatrických komorbidit právě u pacientů s různými podtypy gastroezofageálního refluxu. Výzkumníci si kladli za cíl především posoudit prevalenci deprese, úzkosti a somatoformní poruchy mezi pacienty s různými podtypy gastroezofageálního refluxu a srovnat je s prevalencí u zdravých kontrol.
Gastroezofageální reflux (GER) je jednou z nejčastějších chronických chorob dospělé populace. Její projevy jsou neodmyslitelně spojeny také se stresem, proto se autoři níže prezentované práce rozhodli zkoumat prevalenci psychiatrických komorbidit právě u pacientů s různými podtypy gastroezofageálního refluxu. Výzkumníci si kladli za cíl především posoudit prevalenci deprese, úzkosti a somatoformní poruchy mezi pacienty s různými podtypy gastroezofageálního refluxu a srovnat je s prevalencí u zdravých kontrol.
Do studie byli zapojeni pacienti mezi 18 a 65 lety. Mezi prosincem 2011 a květnem 2013 docházeli do ambulance pro nemocné s GER na gastroenterologickém oddělení fakultní nemocnice v İzmiru. U všech zúčastněných byla provedena horní endoskopie, jícnová manometrie a 24hodinová pH-metrie. Pacienti týden před vyšetřením vysadili všechny léky ovlivňující funkci jícnového svěrače. Nemocní s typickými symptomy, jako např. pálení žáhy nebo regurgitace, opakujícími se alespoň 1× týdně a snižujícími kvalitu života byli podle výsledků provedených vyšetření zahrnuti do některé z podskupin pacientů s GER:
Mezi skupinami ve studii nebyly významné sociodemografické rozdíly. S výjimkou zdravých kontrol se od sebe významně nelišily ani v době trvání onemocnění, frekvenci nebo závažnosti projevů.
Ze studie byli vyloučeni pacienti se stavy ovlivňujícími motilitu jícnu (např. užívání psychofarmak, zákrok v horních etážích GIT, oslabující somatická onemocnění), schopnost spolupráce (např. mentální retardace) a s anamnézou onkologického onemocnění (kromě nemelanomových nádorů kůže).
Všichni pacienti byli posléze vyšetřeni psychiatrem, který jejich zařazení do skupiny neznal. V rámci psychiatrického vyšetření bylo provedeno hodnocení pomocí Beckovy stupnice pro hodnocení deprese, Structured Clinical Interview for DSM-IV Axis I Disorders, Somatosensory Amplification Scale, State-Trait Anxiety Inventory a dotazníku Short-Form 36.
Ve skupinách nemocných bylo oproti zdravým kontrolám dosaženo významně vyšších skóre deprese (nejvyšší skóre bylo zjištěno ve skupině nemocných s funkčním pálením žáhy: v Beckově stupnici pro hodnocení deprese 13,5/0−37 oproti zdravým kontrolám 7/0−16), přičemž v závažnosti projevů významnější rozdíly nebyly. Prevalence velkých depresivních poruch byla nejvyšší ve skupině nemocných s funkčním pálením žáhy (45 %) oproti jedincům s neerozivní formou GER (18,2 %).
V hodnocení Short-Form 36 dosáhly všechny skupiny nemocných významně nižších hodnot než skupina zdravých kontrol (např. položka psychické zdraví − jedinci s GER mezi 48 ± 20 a 63,6 ± 15,2 oproti tureckému průměru 71 nebo celkové vnímání zdravotního stavu – u jedinců s GER mezi 40,9 ± 4,5 a 56,4 ± 19,7 oproti tureckému průměru 71,6).
Výsledky psychiatrických vyšetření mezi jednotlivými skupinami prokázaly, že nejvyšší prioritu z hlediska psychiatrické intervence mají jedinci s funkčním pálením žáhy (např. Beckova stupnice pro hodnocení deprese 13,5/0−37, Trait Anxiety Inventory 51,5 ± 5,7) a naopak nejnižší mají ti s neerozivní formou GER (např. Beckova stupnice pro hodnocení deprese 9/0−37, Trait Anxiety Inventory 48 ± 5).
Výsledky této studie naznačují, že u nemocných s gastroezofageálním refluxem je významně vyšší prevalence depresivních poruch (30−65 %) než u zdravých kontrol, přičemž nejvyšších skóre dosahovali jedinci s funkčním pálením žáhy (v Beckově stupnici pro hodnocení deprese 13,5/0−37 oproti zdravým kontrolám 7/0−16). Je proto zapotřebí dalších studií k hlubšímu objasnění vztahu mezi gastroezofageálním refluxem a depresivními poruchami. Snížené hodnoty v dotazníku kvality života také naznačují důležitost použití efektivních léčebných strategií u nemocných s těmito poruchami.
(ivh)
Zdroj: Bilgi M. M., Vardar R., Yıldırım E. et al. Prevalence of psychiatric comorbidity in symptomatic gastroesophageal reflux subgroups. Dig Dis Sci 2016 Aug 26, doi: 10.1007/s10620-016-4273-4 [Epub ahead of print].
