Nové poznatky o využití escitalopramu v léčbě specifických skupin nemocných

Escitalopram u somaticky nemocných

Podle výsledků studií může být terapie escitalopramem u nemocných s afektivními poruchami spojená se zmírněním bolesti a somatických obtíží. Například zlepšení schopnosti kontrolovat příznaky bronchiálního astmatu u takto nemocných podle současných poznatků koreluje se subjektivním zlepšením depresivní symptomatiky.

Nedávno provedené studie rovněž prokázaly, že escitalopram v porovnání s placebem snižuje výskyt deprese u nemocných po akutním koronárním syndromu. Tito pacienti jsou navíc v léčbě vysoce spolupracující. U depresivních žen s karcinomem prsu léčených escitalopramem dochází podle studie z roku 2012 ke zlepšení nálady již po prvním týdnu léčby a po 12 týdnech dosáhne remise 45,1 % z nich (pokles hodnot na Hamiltonově škále deprese [HAMD] o 50 % a více), resp. 30,6 % (HAMD < 7).

Escitalopram u starších pacientů

Escitalopram je s výhodou používán také u depresivních seniorů, a to díky svému příznivému profilu nežádoucích účinků a lékových interakcí. Studie prokázaly dobrou tolerabilitu v této věkové skupině a výskyt nežádoucích účinků u 10−13 % takto léčených seniorů. Vzhledem k tomu, že escitalopram neovlivňuje aktivitu cytochromu P450 a je metabolizován hned třemi paralelními izoenzymy tohoto systému, je vhodný rovněž v případech polypragmazie, která se u starších jedinců nezřídka vyskytuje.

Escitalopram u menopauzálních žen

Placebem kontrolovaná studie z roku 2012 prokázala pozitivní vliv escitalopramu na vazomotorické příznaky (lidově „návaly“), specifické bolestivé příznaky i celkovou kvalitu života žen v menopauze. Další studie ze stejného roku poukázala na výskyt recidivy u jedné třetiny žen, které ukončily původně úspěšnou léčbu.

(veri)

Zdroj: Horáček J. Escitalopram: nové klinické poznatky. Psychiatrie pro praxi 2013; 14 (1): 22–25.