I přes nesporný přínos sakubitril/valsartanu z hlediska morbidity a mortality pacientů s chronickým srdečním selháním může být jeho podávání komplikováno nežádoucími účinky. Nejčastějším z nich je hypotenze.
Panitumumab a cetuximab jsou protilátky proti receptoru epidermálního růstového faktoru (anti-EGFR) standardně používané v cílené terapii metastatického kolorektálního karcinomu (mCRC) s nemutovanými (wt – wild-type) geny RAS. Největší význam mají u levostranných nádorů, zejména v časnějších liniích léčby v kombinaci s chemoterapií. Současná doporučení Evropské společnosti pro klinickou onkologii (ESMO) ani americké National Comprehensive Cancer Network (NCCN) u RAS-wt/BRAF-wt mCRC nepreferují jeden z těchto přípravků před druhým; oba jsou považovány za rovnocenné alternativy anti-EGFR léčby. Volba proto v běžné praxi vychází především z bezpečnostního profilu, způsobu podání a organizačních aspektů konkrétního pracoviště.
Glaukom je jednou z hlavních příčin nevratné slepoty. Kromě včasného odhalení je zásadním faktorem pro zachování zraku u pacienta i zodpovědný přístup k léčbě. Usnadnit a zpřesnit terapii by mohly nové, bezbateriové a celopolymerové chytré kontaktní čočky.
Inkretinová analoga se během několika let zařadila mezi nejvýznamnější farmakologické nástroje v léčbě obezity. Rostoucí počet žen reprodukčního věku užívajících tato léčiva však přináší nové otázky také do gynekologické praxe. Současné poznatky naznačují jejich potenciální přínos u syndromu polycystických ovarií, poruch fertility a endometriální hyperplázie, zároveň však upozorňují na specifika související s antikoncepcí, plánováním gravidity a perioperační péčí.
Čerstvě publikovaná kazuistika prezentuje případ ženy s rozsáhlou psychiatrickou anamnézou, u které byla pro těžkou obezitu indikována léčba tirzepatidem. Vedle očekávaného managementu hmotnosti a doprovodného záchvatovitého přejídání sledovali autoři u pacientky také vývoj kompulzivního nakupování, které po většinu jejího života zásadně narušovalo její sociální i ekonomické fungování.
Mikrobiální společenství tvoří dynamickou síť vztahů, ve které se střídá soutěž o zdroje i vzájemná spolupráce. Práce publikovaná v časopisu Science ukazuje, že právě tento poměr může rozhodovat o tom, zda je mikrobiom v rovnováze. A představuje nový ukazatel schopný tyto změny popsat napříč různými onemocněními.
