Pohled na tvrdá data hovoří jasně. Segment centrové léčby se v Česku za posledních 5 let zdvojnásobil. V úvodu diskuse to zdůraznil analytik a zakladatel Institutu pro zdravotní ekonomiku a technology assessment iHETA MUDr. Tomáš Doležal, Ph.D. Aktuálně se v centrech léčí přibližně 150 tisíc pacientů při ročních nákladech přesahujících 30 miliard korun. Přestože tato čísla mohou působit závratně, v kontextu celkových výdajů na zdravotnictví jde stále jen asi o 7–8 %.
Pneumologie navíc v tomto koláči zaujímá pouze malou část. Kategorie „Dýchací soustava 1“, zahrnující i biologika na astma, představuje s náklady kolem 0,5 miliardy korun cca 1,3 % celého segmentu. Tento nepoměr je o to markantnější, že průměrný náklad na jednoho pacienta v pneumologii je srovnatelný s jinými obory. Problémem není pouze cena biologické léčby, ale jde i o její dostupnost a včasnou indikaci. Přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., uvedla, že současná síť center pro léčbu těžkého astmatu je již výrazně vytížená a s příchodem nových indikací, včetně CHOPN, bude nutné ji rozšířit. To vyžaduje změnu organizace péče. Rozhodování o zahájení biologické léčby by mělo zůstat v centrech, ale dlouhodobá preskripce a sledování stabilních pacientů by se mohly delegovat na pracoviště nižšího typu.
V Česku je dispenzarizováno na půl milionu pacientů s astmatem. Data z Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) naznačují, že 15−20 tisíc z nich trpí těžkou formou onemocnění. Realita klinické praxe (dle registru NCTA ke květnu 2025) je však taková, že biologickou léčbu dostává pouze zhruba 1640 pacientů.
„Léčíme méně než 10 % vhodných kandidátů,“ zaznělo v diskusi jako alarmující fakt. Přestože jsou rozpočty center pro rok 2026 plánovány s ambiciózním koeficientem 1,7 (což představuje 70% nárůst oproti roku 2024), hlavní překážkou zůstává komplikovaná cesta pacienta z běžné ambulance do specializovaného centra (NCTA).
Zatímco u astmatu je biologická léčba realitou, u CHOPN stojíme na startovní čáře. Analýza projektu COPD-NEXT, prezentovaná přednostou Plicní kliniky LF UK a FN Hradec Králové prof. MUDr. Vladimírem Koblížkem, Ph.D., odhalila důležitá data. Z celkového počtu 447 tisíc pacientů s CHOPN evidovaných v ÚZIS byla identifikována skupina přibližně 38 tisíc s exacerbacemi navzdory léčbě, u nichž lze uvažovat o biologické terapii.
Výsledek? Přibližně 16−25 tisíc pacientů v Česku by mohlo profitovat z biologické léčby. Ačkoli většina z nich není TH2-dominantní a nebude vhodná pro všechny typy biologické léčby (řada těchto látek totiž cílí právě na zánět typu 2), jde o výrazně větší skupinu, než se očekávalo. Tito nemocní se dnes často ocitají v „bludném kruhu“ kortikoterapie a opakovaných hospitalizací.
Profesor Koblížek nicméně uvedl, že zavedení biologické terapie u CHOPN je zatím ve fázi očekávání, mimo jiné kvůli úhradovým omezením. Upozornil, že lékaři jsou často nuceni žádat o léčbu individuálně prostřednictvím paragrafu 16, což celý proces výrazně komplikuje.
Ředitel Revmatologického ústavu Praha prof. MUDr. Ladislav Šenolt, Ph.D., vnesl do diskuse cenný pohled z oboru, který má s biologiky již přibližně dvacetiletou zkušenost. Revmatologie si prošla náročným vývojem – od přísných limitů a obav z nákladů po dnešní stav, kdy se v centrech léčí 15−20 tisíc pacientů. Zásadním krokem byla „eroze“ ceny (až na desetinu) díky příchodu biosimilars.
Pneumologie má tu výhodu, že se může z tohoto vývoje poučit. Moderní úhradové mechanismy dnes umožňují centrům predikovatelný růst, a to bez dřívějších obav z drastických sankcí za překročení rozpočtů.
V roce 2025 bylo v centrech sledováno přibližně 2600 pacientů s těžkým astmatem. Stále však narážíme na problémy s geografickou a kapacitní dostupností, na něž poukázala přednostka Kliniky pneumologie 3. LF UK a FN Bulovka v Praze MUDr. Eva Voláková, Ph.D. Aktuálně v Česku existuje 21 pracovišť v rámci 15 Národních center pro těžké astma (NCTA). Rozložení péče je ovšem nerovnoměrné − v některých centrech se nemocní kumulují, zatímco jiná pečují o jednotky případů. Nová pracoviště v Liberci či Mladé Boleslavi sice pomáhají zahušťovat síť, ale regiony jako Karlovarský kraj stále zůstávají „bílými místy“.
Řešením, na kterém se panelisté shodli, není nekonečné rozšiřování počtu center, spíše by měla proběhnout transformace modelu péče směrem ke sdílené péči. V rámci ní jsou pacienti sledováni v centrech, ale současně docházejí k ambulantním specialistům, kteří zajišťují standardní léčbu astmatu. Samotná centra podle dr. Volákové nebudou schopna pokrýt očekávaný nárůst pacientů.
Závěrečná diskuse se soustředila na praktické kroky:
Pneumologie má k dispozici inovativní zbraně v podobě biologických léků i politickou a finanční podporu plátců. Klíčem k úspěchu – a k uspokojení narůstajících dosud nenaplněných potřeb u pacientů s astmatem i CHOPN – je nyní odvaha k systémové změně a posílení spolupráce mezi terénem a centry. Cílem není nic menšího, než aby se pneumologie přestala v rámci centrové péče cítit jako chudý příbuzný onkologie či revmatologie.
MUDr. Andrea Skálová
redakce proLékaře.cz
Zdroj: Doležal T., Koziar Vašáková M., Voláková E., Koblížek V., Šenolt L. Budoucnost organizace biologické léčby v ČR. Sympozium společnosti Astra Zeneca. XXX. hradecké pneumologické dny, Hradec Králové, 23. 4. 2026.
