Respirační onemocnění obecně zhoršují projevy astmatu a zvyšují riziko úmrtí. Podle předchozích studií astmatem trpělo 0,9–17 % pacientů hospitalizovaných s onemocněním COVID-19 a zatím není jasné, zda astma představuje rizikový faktor těžkého průběhu nemoci.
Někteří pacienti chronicky užívající inhalační kortikosteroidy se obávají potlačení imunity dýchacích cest a také rizika přenosu infekce přes inhalátor. Globální iniciativa pro astma (GINA) však ve svých mezinárodních guidelines doporučuje v užívání předepsané medikace pokračovat i během pandemie SARS-CoV-2. Navíc se v odborné literatuře objevují informace, že astmatici jsou z hlediska COVID-19 částečně chráněni díky své protizánětlivé léčbě.
Jihokorejští lékaři se rozhodli zanalyzovat data z registru plateb zdravotního pojištění a zhodnotit vliv astmatu a jeho léčby na prognózu pacientů s onemocněním COVID-19.
Studie zahrnovala anonymizovaná data 7 590 pacientů s potvrzeným onemocněním COVID-19. U každého pacienta byla k dispozici historie poskytnuté zdravotní péče za poslední 3 roky (od ledna 2017 do května 2020).
Astma a jeho závažnost (úroveň podle kritérií GINA) byla definována podle kódu diagnózy a vydaných léčiv v anamnéze pacienta. Hodnocena byla mortalita, míra hospitalizace na jednotkách intenzivní péče (JIP), délka pobytu v nemocnici a celkové náklady na léčbu.
Celkem 218 pacientů (2,9 %) mělo astma. Mortalita astmatiků byla signifikantně vyšší než u ostatních pacientů (7,8 vs. 2,8 %; p < 0,001). Po adjustaci na věk, pohlaví a komorbidity však astma nepředstavovalo nezávislý rizikový faktor klinického průběhu onemocnění. Ani závažnost astmatu, ani použitá antiastmatika neměla vliv na průběh COVID-19.
Délka pobytu v nemocnici a nutnost hospitalizace na JIP se u astmatiků oproti ostatním pacientům signifikantně nelišila. Pacienti s těžkým astmatem (úroveň 5) vykazovali signifikantně delší pobyt v nemocnici oproti pacientům s mírnou formou (úroveň 1).
Celkové náklady spojené s léčbou COVID-19 byly u pacientů s astmatem signifikantně vyšší než u ostatních (p = 0,003). Použití krátkodobě působících β2-agonistů (SABA) bylo nezávislým faktorem zvyšujícím celkové náklady léčby.
Pacienti s astmatem měli při onemocnění COVID-19 horší klinické výsledky. Nicméně přítomnost astmatu sama o sobě, užívání antiastmatické léčby ani tíže astmatu nepředstavovaly nezávislé rizikové faktory těžkého průběhu COVID-19.
(este)
Zdroj: Choi Y. J., Park J. Y., Lee H. S. et al. Effect of asthma and asthma medication on the prognosis of patients with COVID-19. Eur Respir J 2021 Mar 4; 57 (3): 2002226, doi: 10.1183/13993003.02226-2020.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
