Vědci z Boston University School of Medicine prokázali, že deficit vitaminu D může být u pacientů s Crohnovou nemocí (CN) způsoben jeho sníženou absorpcí.
Vědci z Boston University School of Medicine prokázali, že deficit vitaminu D může být u pacientů s Crohnovou nemocí (CN) způsoben jeho sníženou absorpcí. Toto zjištění, nedávno publikované v časopise Inflammatory Bowel Diseases, navíc poukázalo na to, že jedinou možností posouzení absorpce vitaminu D je provedení testu jeho biologické dostupnosti.
Vitamin D je přijímán ve stravě a stejně tak syntetizován v kůži účinkem UVB záření. Lidé žijící v oblastech s menší expozicí slunečnímu záření mají nižší hladiny cirkulujícího 25-hydroxyvitaminu D [25(OH)D] a vyšší prevalenci zánětlivých střevních onemocnění (IBD). Jak u dětí, tak i u dospělých s IBD se setkáváme s vyšším výskytem nedostatku vitaminu D, přičemž pacienti s CN trpí nedostatkem vitaminu D častěji než běžná populace nebo pacienti s ulcerózní kolitidou (UC).
Do studie amerických autorů bylo zařazeno 10 zdravých jedinců (50 % byly ženy) a 37 pacientů s CN (51 % tvořily ženy). U všech osob byl proveden test biologické dostupnosti vitaminu D. Po vstupním krevním vyšetření byla pacientům podána kapsle obsahující vitamin D2 v dávce 50 000 jednotek. Po 12 hodinách od jeho podání byl účastníkům studie proveden kontrolní odběr pro stanovení sérové koncentrace D2, která tak odrážela jeho absorpční kapacitu. Vědci zjistili, že pacienti s CN měli v průměru o 30 % nižší absorpční schopnost vitaminu D2 ve srovnání se zdravými osobami z kontrolní skupiny.
Tato studie podle vědců zdůrazňuje důležitou úlohu vyšetření absorpce vitaminu D, který může být vynikajícím prostředkem k posouzení malabsorpce vitaminů rozpustných v tucích. Autoři touto studií také prokázali, že ani aktivita onemocnění ani předchozí chirurgický výkon nebo lokalizace postižení nepredikuje schopnost absorpce vitaminu D. Jelikož ta je u pacientů s CN nepředvídatelná, jediným způsobem, jak zjistit absorpční účinnost, je provedení testu biologické dostupnosti. Jedná se o velice praktický test a jeho použití může být nápomocné při určování optimální terapeutické dávky vitaminu D u CN pacientů s jeho deficitem.
Vědci navíc v pilotní studii provedli vyšetření absorpce vitaminu D také u čtyř pacientů s UC a prokázali tak širokou variabilitu biologické dostupnosti vitaminu D2 u pacientů s UC. Stejně tak tomu bylo u 17 pacientů s CN, což bylo nečekané, neboť vitamin D je absorbován v tenkém střevě, a nikoli ve střevě tlustém.
V případě, že budou tyto výsledky potvrzeny i v dalších studiích, mohlo by být vyšetření biologické dostupnosti vitaminu D zavedeno i do klinické praxe. Zmiňovaná data podporují používání testu biologické dostupnosti vitaminu D u pacientů s CN, a to zejména u těch, u kterých byla suplementace dietetiky či farmakologickými prostředky neúčinná.
(mik)
Zdroj:
