Také vám chodí do ordinace děti s ekzémem pouze na rukou? Pak vás možná zaujme studie, která zkoumala jeho nejčastější příčiny a projevy.
Ekzém rukou je velice častý. V akutní fázi se projevuje přítomností erytému, vezikul a pustul, chronicky pak deskvamací a fisurami. Nicméně jeho diagnostika není vždy jednoduchá, především proto, že existuje více klasifikací, kterým schází jednoticí prvek. Odborníci se neshodují ani v tom, zda je vhodné tyto děti vyšetřovat a hledat vyvolávající příčinu.
Dermatologové ze španělské Valencie se pokusili přispět k objasnění situace provedením observační studie u 42 dětí s ekzémem rukou ve věku 3–16 let. Některé její závěry jsou nečekané.
U dětí s ekzémem lokalizovaným výlučně na rukou byly stanoveny následující diagnózy:
Dva pacienti s kontaktní alergickou dermatitidou splnili rovněž kritéria atopické dermatitidy.
Epikutánní testy byly pozitivní celkem v 16 případech (38,1 %). Nejčastěji zjištěnými alergeny byly thiomersal (thimerosal), nikl, rtuť a kobalt, což odpovídá předchozím studiím. Přestože však byl thiomersal nejčastěji nalezeným alergenem, klinicky relevantní byla méně než polovina reakcí. Důvodem relativně časté alergie je jeho využívání jakožto konzervantu v běžně dostupných přípravcích. V této studii byly všechny případy alergie na thiomersal a rtuť asociované s běžnými antiseptickými roztoky.
Zdrojem senzibilizace u kontaktní alergické dermatitidy byly v 8 případech zdravotnické přípravky, ve 2 případech kosmetika, ve 2 případech rukavice a po 1 případu hračky (plastelína) a bižuterie.
Hlavním specifikem v dětské populaci je nízká prevalence kontaktní iritační dermatitidy, zatímco u dospělých je to jedna z nejčastějších příčin. Důvodem je pravděpodobně rozdíl v návycích dětí a dospělých – zdrojem iritace jsou látky, se kterými se setkáváme v pracovním i domácím prostředí (chemikálie, detergenty, kosmetika). A s těmi děti přicházejí do styku jen málo.
Nejčastěji postiženými lokalizacemi byly následující: bříška prstů (12 případů, 28,6 %), dlaně (9 případů, 21,4 %), dorzum ruky (5 případů, 11,9 %) a laterální okraj ruky (4 případy, 9,5 %). Ve 12 případech bylo postižení difuzní (28,6 %), bez predilekce ve kterékoliv ze zmíněných zón.
U pacientů s alergickou kontaktní dermatitidou byla lokalizace následující: difuzní (10 případů, 71,4 %), bříška prstů (2 případy, 14,3 %) a dorzum ruky (1 případ, 7,1 %).
Na základě těchto výsledků autoři doporučují provádět v suspektních případech epikutánní testy.
(pez)
Zdroj: Ortiz-Salvador J. M., Subiabre-Ferrer D., García Rabasco A. et al. Hand eczema in children. Clinical and epidemiological study of the population referred to a tertiary hospital. An Pediatr (Barc) 2017 Aug 21, pii: S1695-4033(17)30291-6, doi: 10.1016/j.anpedi.2017.07.005 [Epub ahead of print].
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
