Skupina nesteroidních protizánětlivých léčiv zahrnuje hojně užívané volně prodejné i preskribované léky. Mají dobře popsaný profil bezpečnosti a je mimo jiné známo, že 4násobně zvyšují riziko gastrointestinálních (GI) obtíží. Výskyt KV příhod spojený s užíváním NSAIDs je potom jedním z nejrozsáhleji studovaných témat z hlediska nežádoucích příhod v rámci klinických výzkumů. Zjištěné relativní riziko se podle výsledků studií pohybuje mezi 1,0 a 2,0.
Níže citovaný systematický přehled zahrnul kontrolované observační studie, které hodnotily výskyt KV příhod u osob léčených NSAIDs. Autoři vyhledali a analyzovali 30 studií případů a kontrol a 21 kohortových studií zahrnujících přes 2,7 milionu osob s expozicí NSAIDs a téměř 185 tisíc KV příhod. Z těchto studií použili adjustované relativní riziko (RR) a vypočítali sdružené RR KV příhod asociované s jednotlivými NSAIDs v různých dávkách a u populací s vysokým i s nízkým KV rizikem.
Mezi hodnocenými účinnými látkami byly naproxen (24 studií), ibuprofen (21 studií), celekoxib (20 studií), rofekoxib (19 studií), diklofenak (16 studií), indomethacin (11 studií), piroxikam (7 studií), meloxikam (6 studií), etodolak (4 studie), etorikoxib (4 studie) a valdekoxib (1 studie).
Ze 7 látek hodnocených ve ≥ 10 studiích bylo největší riziko KV příhod asociované s užíváním rofekoxibu (RR 1,45; 95% interval spolehlivosti [CI] 1,33–1,59) a diklofenaku (RR 1,40; 95% CI 1,27–1,55), naopak nejnižší riziko KV příhod s užíváním ibuprofenu (RR 1,18; 95% CI 1,11–1,25) a naproxenu (RR 1,09; 95% CI 1,02–1,16).
Se zvýšeným KV rizikem byly spojené již nízké dávky rofekoxibu (RR 1,37; 95% CI 1,20–1,57), celekoxibu (RR 1,26; 95% CI 1,09–1,47) a diklofenaku (RR 1,22; 95% CI 1,12–1,33), přičemž se zvyšující se dávkou KV riziko u všech těchto přípravků stoupalo. U ibuprofenu bylo KV riziko významně zvýšené pouze při podávání vyšších dávek. Naproxen významně nezvyšoval KV riziko v žádné dávce. Vzájemná porovnání ukázala významně nižší riziko KV příhod u osob léčených naproxenem než ibuprofenem (poměr relativních rizik [RRR] 0,92; 99% CI 0,87–0,99).
Z přípravků hodnocených v < 10 studiích bylo nejvyšší KV riziko zjištěno při užívání etorikoxibu (RR 2,05; 95% CI 1,45–2,88) a etodolaku (RR 1,55; 95% CI 1,28–1,87), přičemž etorikoxib byl spojen s rizikem KV příhod o 68 % vyšším než ibuprofen (RRR 1,68; 99% CI 1,14–2,49) a o 75 % vyšším než naproxen (RRR 1,75; 99% CI 1,16–2,64).
Stávající KV riziko významně neovlivnilo RR KV příhod pacientů léčených NSAIDs oproti osobám bez této terapie. To znamená, že u jedinců s nízkým KV rizikem vede expozice NSAIDs ke stejnému proporcionálnímu zvýšení rizika KV příhod jako u pacientů s vysokým KV rizikem, nicméně nárůst absolutního počtu KV příhod bude vyšší u osob s vysokým KV rizikem.
Významným zjištěním také je, že riziko KV příhod začalo stoupat již časně, během 1 měsíce užívání NSAIDs.
Tyto výsledky ukazují, že mezi běžně a široce používanými NSAIDs lze s nejnižším rizikem KV příhod asociovat naproxen a nízké dávky ibuprofenu. Diklofenak v dávkách dostupných bez lékařského předpisu zvyšuje KV riziko relativně o 22 %. S nejvyšším rizikem KV příhod je spojené užívání etorikoxibu.
(zza)
Zdroj: McGettigan P., Henry D. Cardiovascular risk with non-steroidal anti-inflammatory drugs: systematic review of population-based controlled observational studies. PLoS Med 2011; 8 (9): e1001098, doi: 10.1371/journal.pmed.1001098.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
