Nejčastěji používanou trombolytickou léčbou je v současné době podání intravenózních trombolytik – nejčastěji alteplázy nebo tenekteplázy. Obě látky jsou tkáňovými aktivátory plazminogenu (tPA) a díky jeho přeměně na plazmin vedou k rozpadu fibrinové zátky.
Intravenózní trombolýza s sebou ale nese také řadu nevýhod. Lze ji aplikovat jen v úzkém časovém okně (obvykle do 4,5 hodiny od vzniku sraženiny), má četné kontraindikační faktory nebo riziko intracerebrálního a systémového krvácení. Hlavní nevýhodou je ale poměrně častá rezistence sraženin vůči tPA trombolytikům, která stoupá s velikostí cév. U středně velkých cév se proto úspěšná rekanalizace povede zhruba jen ve 42 % případů, u velkých cév je její úspěšnost méně než 30 %.
U okluzí velkých tepen a tPA-rezistentních sraženin se proto používá invazivní metoda endovaskulární trombektomie. Poskytuje sice delší časové okno a lze ji kombinovat i s jinými zákroky, ale závisí především na zkušenostech lékaře a přístrojovém vybavení nemocnice. I zde se navíc může vyskytnout řada komplikací a kontraindikací.
Tým autorů níže citované práce se proto na tPA-rezistentní tromby zaměřil a pokusil se navrhnout efektivnější řešení. Nejdříve vědci zkoumali princip, který rezistenci krevních sraženin způsobuje. Na základě několika experimentů a předchozích studií zjistili, že za nerozpustnost trombů jsou zodpovědné neutrofilní extracelulární pasti (NETs) v kombinaci s izopeptidovými vazbami a fibrinovými agregáty. Na základě těchto poznatků pak navrhli integrovanou teranostickou platformu, která funguje na principu ultrazvuku. Ten se v současné době používá i jako jedna z hlavních zobrazovacích metod při diagnostice cévních trombóz.
Princip, díky kterému dokáže nový přístroj krevní sraženinu rozpustit, spočívá v tepelném účinku ultrazvukových vln, který dokáže narušit vnitřní strukturu trombu. Při pokusech na myších modelech in vitro vědci následně ověřili, že použití ultrazvuku výrazně snížilo množství NETs a izopeptidových vazeb, což vedlo k úspěšné rekanalizaci ve více než 90 % případů.
Kromě samotné terapie umožní nová platforma kombinovat hned několik lékařských úkonů. Uplatnění by tak mohla najít jak při diagnostice, tak při samotném rozpouštění sraženiny pomocí sonodynamické mechanické trombolýzy. Celý proces navíc bude možné díky ultrazvukovému zobrazování v reálném čase i flexibilně monitorovat a korigovat.
Vědci ale připouštějí, že účinnost nové metody je zatím značně omezená a její zvýšení bude vyžadovat kombinaci výkonnějších metod a technologií. Jako příklad uvádí trombózy hlubokých cév, které bývají chráněny pevnou strukturou okolních tkání a kostí, což neinvazivní ultrazvukový přístup ztěžuje. Z toho důvodu tak bude důležitý další výzkum a optimalizace šíření ultrazvukového paprsku.
(jko)
Zdroj: Lin L., Ba Z., Tian H. et al. Ultrasound-responsive theranostic platform for the timely monitoring and efficient thrombolysis in thrombi of tPA resistance. Nat Commun 2024; 15 (1): 6610, doi: 10.1038/s41467-024-50741-y.
