Jaká bude sezóna chřipky 2010-2011?


Expectations for the 2010-2011 flu

Epidemics of seasonal flu occur nearly every year in the winter months, and they have a mild to a mid serious course. However at intervals of various lengths, a new highly contagious virus strain arises, often responsible for different clinical symptoms. The virus spreads all over the world: a flu pandemic occurs. The last pandemic occurred in 1977 and it was caused by the A H1N1 virus. Since May 2009 and over the summer months, a flu caused by a different subtype of the A H1N1 virus has spread rapidly worldwide – a new pandemic occurred, also affecting the Czech Republic.

Key words:
flu seasonal and pandemic, swine flu, occurrence in CZ, vaccines.


Autoři: J. Havlík
Působiště autorů: Univerzita Karlova v Praze ;  FN na Bulovce, Praha ;  I. Infekční klinika 2. LF UK ;  Přednostka: doc. MUDr. Vilma Marešová, CSc.
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2010; 90(12): 733-734
Kategorie: Z různých oborů

Souhrn

V zimních měsících dochází každoročně k chřipkovým epidemiím, které mají zpravidla mírný až středně závažný průběh. V různě dlouhých časových intervalech se však objeví dosud neznámý kmen chřipkového viru s vysokou nakažlivostí, mnohdy s odlišným klinickým průběhem. Virus se rychle rozšíří po celém světě – dochází k chřipkové pandemii. Poslední pandemie byla v roce 1977 a byla vyvolána virem A H1N1. Od května 2009 se v letních měsících začala rychle v celém světě šířit chřipka způsobená odlišným subtypem A H1N1 – došlo k nové pandemii, která postihla i Českou republiku.

Klíčová slova:
chřipka sezónní a pandemická, „prasečí chřipka“, výskyt v ČR, očkovací látky.

Úvod

Chřipkové pandemie přicházejí na svět v intervalech 11–39 let. Během sezónních epidemií podléhá chřipce každý rok ve světě statisíce osob – v ČR kolem 2 000. Ale při pandemii chřipky zemře na tuto nemoc a její komplikace a následky vždy několik milionů lidí. Trvale však v paměti lidstva zůstává hrozná pandemie zvaná „španělka“, která v letech 1918–1919 zahubila ve třech vlnách podle odhadů 30–50 milionů především mladých osob!

Protože poslední pandemie proběhla již před více než 30. lety, stupňovala se mezi lidmi obava, kdy již přijde nová pandemie, který typ chřipky A ji vyvolá a jaký bude její průběh. Předchozí pandemie byly vždy způsobeny odlišnými typy viru chřipky.

A:

  • 1918  – H1N1,
  • 1957 – H2N2,
  • 1968 – H3N2,
  • 1977 – H1N1.

Co tedy přijde nyní ?

Od roku 1997 se z Hongkongu do celé Asie, ale i do Afriky a Evropy šířil pro drůbež smrtící ptačí virus A H5N1, který postihl i řadu lidí, kteří byli v úzkém styku s nemocnými ptáky. Průběh těchto lidských nákaz byl velmi těžký a stovky osob této infekci podlehlo. Byla obava, aby tento ptačí virus nezískal adaptaci na člověka a nevedl k nové smrtící pandemii, jako tomu bylo v letech 1918–1919.

Tato obava se nesplnila – zahynuly nebo byly vybity stovky milionů kusů drůbeže, ale postupně panzoocie ustala a lidské infekce se přestaly vyskytovat. Každý rok však pravidelně docházelo v Evropě i ve světě v zimních měsících k sezónním epidemiím, při nichž se vyskytovaly současně typy chřipky A H3N2 a A H1N1 a v jednotlivých letech některý z těchto typů převažoval. Tak tomu bylo i v ČR včetně sezóny 2008–2009, kdy epidemický výskyt chřipky začal kolem vánoc a hromadná onemocnění končila v únoru. Poté byly izolace viru již jen výjimečné.

Průběh infekcí byl vesměs mírný a onemocnění měla závažnější průběh jen u starších osob a u lidí s chronickými chorobami.

Začátek chřipkové pandemie a její průběh ve světě

V květnu 2009 došlo v některých oblastech Mexika k hromadnému výskytu chřipky, při níž během krátké doby došlo u několika mladých osob k rychle se rozvíjejícímu virovému zápalu plic, který vedl k selhání respirace a smrti. Od postižených byl izolován virus A H1N1 značně odlišný od sezónního typu H1N1. Byl však značně podobný viru chřipky, který způsobuje chřipkové epidemie prasat. Pozdější studie prokázaly, že nejde o prasečí virus, ale o lidský virus, který získal některé vlastnosti z ptačích i prasečích virů.

Tento virus označený A H1N1/California/7/2009 má však pandemické vlastnosti:

  • enormní schopnost rychle se šířit, a 
  • má vysokou aktivitu v letních měsících, tedy mimo zimní sezónní období.

Během devíti týdnů se stal dominantním původcem chřipky po celém světě. Na rozdíl od sezónní chřipky, při níž je nejzávažnější průběh u osob starších než 65 let, při této pandemii bylo manifestní těžší postižení (asi 80 %) u mladší generace.

Riziko těžkého až smrtelného průběhu s virovou pneumonii bylo zvláště u těhotných, nemocných s chronickými chorobami anebo trpící enormní obezitou. Vedle příznaků charakteristických pro sezónní chřipku se častěji vyskytovalo i zvracení a průjem, rýma a prodloužená inkubace až na 7 dní.

Rychle se šířící onemocnění vedlo WHO k postupnému zvyšování pandemické pohotovosti a 11. 6. 2009 byl vyhlášen 6. stupeň – tj. světová pandemie, která byla oficiálně ohlášena za ukončenou 10. 8. 2010. Hromadný výskyt této chřipky byl hlášen z 214 zemí a do konce července 2010 bylo hlášeno, že 13 398 osob infekci podlehlo.

Pandemie „prasečí chřipky“ v ČR

V ČR byl první kmen pandemické „prasečí“ nebo „mexické“ chřipky potvrzen Národní chřipkovou centrálou v květnu 2009. V následujících několika týdnech onemocnělo několik desítek pacientů, z nichž část se nakazila za pobytu v zahraničí. K hromadnému výskytu chřipky však nedošlo. Teprve od konce listopadu počet podezřelých z nákazy rychle stoupal, proto u většiny postižených nemohlo být onemocnění laboratorně potvrzeno. Již v lednu 2010 počet nových onemocnění rychle klesal a do konce května 2010 bylo laboratorně potvrzeno 2 477 onemocnění, z nichž 102 pacientů zemřelo. Méně než 10 % pacientů bylo hospitalizováno, nejzávažnější případy byly umístěny na JIP, a mezi těmito nemocnými bylo také nejvíce úmrtí.

Skutečné počty onemocnělých v České republice byly jistě podstatně vyšší, ale při porovnání počtu úmrtí s počtem ověřených nákaz, byla v ČR druhá nejvyšší úmrtnost na „prasečí“ chřipku v Evropě. I když se v průběhu této pandemie vyskytla řada neobvykle probíhajících nebo i život ohrožujících případů, byl klinický obraz nemoci v průměru lehký až středně těžký.

Řada výrobců očkovacích látek v uplynulých letech vyvinula prepandemické i pandemické vakciny proti infekci ptačím virem A H5N1. To umožnilo připravit specifické monovakciny proti novému pandemickému kmeni chřipky A H1N1 během několika měsíců, a to jak klasickým způsobem pěstováním viru na kuřecích embryích, tak i na tkáňových kulturách. V některých zemích bylo zahájeno očkování těmito novými vakcínami již koncem srpna nebo začátkem září 2009. ČR nakoupila s jistým zpožděním 700 000 dávek vakcíny firmy GSK, a očkování bylo zahájeno 25. 11. 2009.

Očkovací akce nebyla dobře připravena, medializací byl u mnoha občanů – včetně zdravotnických pracovníků – ztracen zájem o očkování a v praxi bylo použito méně než 70 000 dávek většinou u osob s chronickými chorobami oběhového nebo dýchacího systému. Část nepoužitých vakcín byla vrácena výrobci a očkovací kampaň byla v ČR ukončena koncem května 2010.

Očkování proti chřipce pro sezónu 2010-2011

Pro novou zimní chřipkovou sezónu 2010-2011 byly připraveny štěpené i subjednotkové vakciny, které obsahují antigeny kmenů chřipky, které se nejčastěji vyskytovaly ve světě v uplynulém období. Již v říjnu 2010 bylo zahájeno očkování novými vakcínami, které jsou připraveny z kmenů:

  • A/California/7/2009 ( H1N1),
  • A/Perth/16/2009 (H3N2),
  • B/Brisbane/60/2008.

Vakcíny jsou vesměs bez adjuvans a bez konzervans; většina byla připravena kultivací viru na kuřecích embryích, ale některé na tkáňových kulturách. Subjednotkové vakcíny obsahují jak hemaglutinin, tak i neuraminidázu, štěpené vakciny pouze hemaglutinin vesměs po 15 ∝g.

Dovezené byly následující vakcíny:

štěpené (tzv. plit vakcíny):

  • Fluarix GSK,
  • Begrivac Novartis,
  • Vaxigrip Sanofi Pasteur,
  • Preflucel Baxter (kultivace na Vero buňkách),
  • Preflucel Sanofi Pasteur (intradermální), a 

subjednotkové:

  • Fluad a Influvac Solvay,
  • Optaflu Novartis,
  • Inflexal Berna.

Novinkou je zavedení intradermální vakcinace, při níž je předplněná stříkačka opatřena speciální mikrojehlou.

Vzhledem k nevhodné medializaci očkování proti „ prasečí“ chřipce je při současné očkovací kampani zatím malý zájem o vakcinaci a proočkovanost obyvatelstva sotva dosáhne 7 %, což je jedna z nejnižších v Evropě. Očkování přitom zůstává rozhodující prevencí před onemocněním, které může ohrozit nejen zdraví, ale i život.

Situace s výskytem chřipky ve světě se v letních měsících 2010 uklidnila a byla hlášena jen ojedinělá onemocnění s izolací kmenů A H3N2, měně často A H1N1 a ojediněle i B. V ČR byl až do konce října 2010 výskyt ověřených onemocnění chřipkou výjimečný. V listopadu bylo sice několik ojedinělých onemocnění typem H1N1, ale do poloviny prosince se nepočítá se zvýšeným výskytem.

Kdy začne sezónní epidemie chřipky v Evropě, kdy se dostane do ČR a které typy chřipkových virů budou prevalovat, to zůstává otázkou. 

prof. MUDr. Jiří Havlík, DrSc.

Taussigova 1170/5

182 00 Praha 8

E-mail: jiri.havlik@vakcinace.cz 


Zdroje

U autora

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé
Článek JUBILEA

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 12

2010 Číslo 12

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Cesta pacienta s CHOPN
nový kurz
Autoři: doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.

Arteriální hypertenze ve světle nových evropských guidelines
Autoři: MUDr. Libor Jelínek

Precizní medicína v onkologii
Autoři:

Kožní toxicita cílené terapie inhibitory EGFR a VEGF
Autoři: MUDr. Karolína Svobodová

Jak na psoriázu v každodenní ambulantní praxi?
Autoři: MUDr. Jan Šternberský, Ph. D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se