#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Gapulsid® (cinitaprid) – jedinečné prokinetikum indikované pro léčbu horní funkční dyspepsie i gastroezofageálního refluxu


Autoři: Luděk Hrdlička
Působiště autorů: ResTrial GastroEndo
Vyšlo v časopise: Gastroent Hepatol 2024; 78(4): 343-344
Kategorie: Klinická a experimentální gastroenterologie: přehledová práce
doi: https://doi.org/10.48095/ccgh2024343

Úvod

Funkční dyspepsie (FD) je celosvětově nejčastějším onemocněním trávicí trubice [1]. Má významný negativní dopad na kvalitu života pacientů, jejich nemocnost, pracovní výkonnost a zásadním způsobem zvyšuje náklady vynaložené zdravotními systémy států [2]. Jednotlivá doporučení pro diagnostiku a léčbu jsou nejednoznačná, což je vzhledem k heterogenitě symptomů a přetrvávajícím nejasnostem v etiologii a patogenezi onemocnění pochopitelné. Prokinetika stimulují činnost hladké svaloviny trávicí trubice, zesilují její peristaltiku a urychlují evakuaci žaludečního obsahu do tenkého střeva, a tím přinášejí signifikantní úlevu od symptomů FD, zejména v případě postprandiálního distresu (PDS) [3]. Jsou společně s ostatními farmakologickými, dietními a režimovými opatřeními základem efektivní léčby FD [3,4].

Gastroezofageální refluxní onemocnění (GERD) je stejně jako FD chorobou s vysokou prevalencí v populaci, která dosahuje s různými regionálními odlišnostmi hodnot kolem 20 % [5]. I u GERD hrají prokinetika spolu s antisekrečními léky klíčovou roli v terapii onemocnění [6].

Aktuální možnosti prokinetické léčby preparáty registrovanými v ČR

Od roku 2000, kdy bylo pro závažné nežádoucí proarytmogenní účinky významně omezeno a posléze v podstatě zakázáno používání oblíbeného a v klinické praxi osvědčeného a efektivního preparátu Prepulsid® (cisaprid), je situace neuspokojivá. Důvodem je nedostatečná bezpečnost limitující dlouhodobé podávání nebo nedostatečná efektivita dostupných léčivých přípravků. Přípravky s obsahem účinné látky metoklopramid jsou z rozhodnutí Evropské lékové agentury (EMA) vzhledem k závažným nežádoucím neurologickým účinkům omezeny na dobu podání maximálně 5 dní, a to jen v indikaci symptomatické léčby nauzey a zvracení (pooperační, po chemoterapii atd.). Podobné restrikce platí i pro domperidon, navíc dodávka jediného léčiva s touto účinnou látkou do ČR byla ukončena. Dalším dostupným prokinetikem jsou preparáty obsahující itoprid (antagonista dopaminových D2 receptorů), které na rozdíl od metoklopramidu a domperidonu vykazují vysokou terapeutickou bezpečnost, v klinické praxi jsou však bohužel často nedostatečně účinné. Terapeutickou indikací itopridu je pouze funkční nonulcerózní dyspepsie na rozdíl od přípravku Gapulsid® (cinitaprid), u něhož je seznam indikací rozšířen ještě o léčbu GERD, stejně jako tomu bylo u Prepulsidu® (cisapridu), s nímž má cinitaprid shodný mechanizmus terapeutického účinku.

 

Charakteristika, mechanizmus účinku a dávkování

Cinitaprid je molekula s komplexním terapeutickým mechanizmem, je agonistou 5-HT4 a 5-HT1 serotoninových receptorů, antagonista 5-HT2 serotoninových a D2 dopaminových receptorů [7–9]. Tím je zajištěn prokinetický a antiemetický efekt spočívající ve zvýšení tonu dolního jícnového svěrače, urychlení peristaltiky a evakuace žaludku a tenkého střeva a stimulaci jícnové peristaltiky. Farmakokinetické studie prokazují extrémně rychlou orální absorpci cinitapridu a jeho efektivní distribuci v organizmu vč. myenterického plexu –⁠ nervové pleteně ve stěně trávicí trubice –⁠ a metabolizaci prostřednictvím cytochromu P450, CYP 3A4 a CYP2C8 [10,11].

Dávkování je 1 tableta 1 mg 3krát denně, optimálně 15 min. před jídlem.

Klinické zkušenosti

Efektivita a bezpečnost cinitapridu v léčbě horní funkční dyspepsie je dobře dokumentována. Baqai [1] se svým týmem prokázali ve 4týdenní studii na skupině 121 pacientů signifikantní ústup globálních obtíží (pokles celkového GDI –⁠ global dypepsia index) i jednotlivých parciálních symptomů (postprandiální plnost, distenze břicha) i signifikantní zvýšení kvality života nemocných, nebyly zaznamenány žádné významné nežádoucí účinky léčby. K podobným výsledkům dospěli autoři Du et al. [12], kteří v randomizované zaslepené studii s 383 nemocnými s FD a predominantním PDS hodnotili bezpečnost a účinnost léčby cinitapridem v doporučované dávce 1 mg 3krát denně. Ke snížení symptomatologie došlo u 85,8 % pacientů, signifikantního zlepšení bylo dosaženo i u parciálních symptomů (postprandiální plnost, časná sytost a nadýmání). Tato práce přináší i velice zajímavý údaj o scintigraficky prokázaném vysoce signifikantním zkrácení průměrného evakuačního poločasu žaludku (131 ± 119 min. vs. 87 ± 19 min.; p < 0,0002). Další z provedených studií [13] (randomizovaná, zaslepená studie na 103 pacientech, cinitaprid vs. placebo vs. metoklopramid) dále prokazuje signifikantní efektivitu cinitapridu, a to i u podskupiny pacientů s chronickou obstipací, a vysokou míru bezpečnosti léčby srovnatelnou s placebem.

Co se porovnání cinitapridu s itopridem týče, přímé srovnání efektivity a bezpečnosti obou přípravků v léčbě FD není k dispozici. Je však dostupná poměrně recentně publikovaná network metaanalýza (NMA) cílená na srovnání jednotlivých prokinetik v terapii FD [14]. Z této metaanalýzy vyplývá srovnatelná účinnost cinitapridu a metoklopramidu, jež vychází jako vyšší v porovnání s ostatními prokinetiky včetně itopridu. Stran tolerance léčby se cinitaprid jeví jako nejbezpečnější molekula, vykázal méně nežádoucích účinků než domperidon (statisticky signifikantně) a než itoprid (numericky, statisticky nesignifikantně).

Efektivitu cinitapridu v léčbě GERD dokumentuje např. španělská práce autorů z Barcelony [15]. V randomizované studii hodnotili účinnost a bezpečnost cinitapridu v porovnání s metoklopramidem a placebem na kohortě 239 pacientů s GERD neléčených antisekreční léčbou inhibitory protonové pumpy nebo H2 blokátory. Efektivita cinitapridu byla signifikantně vyšší než u meteoklopramidu a placeba, činila 64,1 % (signifikantní snížení nebo vymizení epizod pyrózy, regurgitace, těžkosti po jídle, bolestí za hrudní kostí nebo v epigastriu). Ze všech tří intervenovaných větví studie byl u cinitapridu také nejnižší výskyt nežádoucích účinků a nejlepší tolerance pacientem.

 

Závěr

S příchodem prokinetika Gapulsid® (cinitaprid) na trh v ČR se gastroenterologům v Čechách a na Moravě zásadním způsobem rozšiřují možnosti pro vysoce efektivní a bezpečnou dlouhodobou léčbu pacientů s funkční dyspepsií a gastroezofageálním refluxem.


Zdroje
1. Baqai MT, Malik MN, Ziauddin F. Efficacy and safety of cinitapride in functional dyspepsia. J Pak Med Assoc 2013; 63 (6): 747–751.
2. Moayyedi P, Mason J. Clinical and economic consequences of dyspepsia in the community. Gut 2002; 50 (Suppl 4): 410–412. doi: 10.1136/gut.50.suppl_4.iv10.
3. Rome IV diagnostic criteria for disorders of gut-brain interaction (DGBI). 2016 [online]. Dostupné z: https: //theromefoundation.org/rome-iv/rome-iv-criteria/2016.
4. Moayyedi P, Lacy BE, Andrews CN et al. ACG and CAG clinical guideline: management of dyspepsia. Am J Gastroenterol 2017; 112 (7): 988–1013. doi: 10.1038/ajg.2017.154.
5. Yamasaki T, Hemond C, Eisa M et al. The changing epidemiology of gastroesophageal reflux dis ease: are patinets getting younger? J Neurogastroenterol Motil 2018; 24 (4): 559–569. doi: 10.5056/jnm18140.
6. Ren LH, Chen WX, Qian LJ et al. Addition of prokinetics to PPI therapy in gastroesophageal reflux dis ease: a meta-analysis. World J Gastroenterol 2014; 20 (9): 2412–2419. doi: 10.3748/wjg.v20.i9.2412.
7. Hemalatha PV, Jerad Suresh A, Niraimathi V. Spectrophotometric methods for the estimation of cinitapride and pantoprazole in bulk and oral dosage form. ACAIJ 2013; 12 (1): 120–125.
8. Alarcón-de-la-Lastra Romero C, López A, Martín MJ et al. Cinitapride protects against ethanol-induced gastric mucosal injury in rats: role of 5-hydroxytryptamine, prostaglandins and sulfhydryl compounds. Pharmacology 1997; 54 (4): 193–202. doi: 10.1159/000139487.
9. Alarcón de la Lastra C, La Casa C, Martin MJ et al. Effects of cinitapride on gastric ulceration and secretion in rats. Inflamm Res 1998; 47 (3): 131–136. doi: 10.1007/s000110050301.
10. Portincasa P, Mearin F, Robert M et al. Efficacy and tolerability of cinitapride in the treatment of functional dyspepsia and delayed gastric emptying. Gastroenterol Hepatol 2009; 32 (10): 669–676. doi: 10.1016/j.gastrohep.2009.06.013.
11. Marcelínn-Jiménez G, Contreras L, Esquivel J et al. Development of an UPLC-MS/MS micromethod for quantitation of cinitapride inplasma and its application in a pharmacokinetic interaction trial. Bioanalysis 2017; 9 (6): 569–579. doi: 10.4155/bio -2016-0210.
12. Du Y, Su T, Song X et al. Efficacy and safety of cinitapride in the treatment of mild to moderate postprandial distress syndrome-predominant functional dyspepsia. J Clin Gastroenterol 2014; 48 (4): 328–335. doi: 10.1097/MCG.000000 0000000033.
13. Santos JG, Filpo F, López JM. Cinitapride’s efficacy and tolerability in gastrointestinal tract disorders. Navara University Medicine Magazine 1991.
14. Qi Q, Wang N, Liu H et al. Prokinetics for the treatment of functional dyspepsia: an updated systematic review and network meta-analysis. BMC Gastroenterol 2023; 23 (1): 370. doi: 10.1186/s12876-023-03014-9.
15. Surós A, Adell F, De Novoa V et al. Cinitapride in the treatment of gastroesophageal reflux. Comparative study with metoclopramide and placebo. Rev Med Univ Navarra 1992; 37 (1): 18–23.
MUDr. Luděk Hrdlička
ResTrial GastroEndo
V Sadech 1081/4a
160 00 Praha 6
ludek.hrdlicka@restrial.com
Štítky
Dětská gastroenterologie Gastroenterologie a hepatologie Chirurgie všeobecná

Článek vyšel v časopise

Gastroenterologie a hepatologie

Číslo 4

2024 Číslo 4
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

BONE ACADEMY 2025
nový kurz
Autoři: prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., doc. MUDr. Ludmila Brunerová, Ph.D, doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., prim. MUDr. Richard Pikner, Ph.D., MUDr. Olga Růžičková, MUDr. Jan Rosa, prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.

Cesta pacienta nejen s SMA do nervosvalového centra
Autoři: MUDr. Jana Junkerová, MUDr. Lenka Juříková

Svět praktické medicíny 2/2025 (znalostní test z časopisu)

Eozinofilní zánět a remodelace
Autoři: MUDr. Lucie Heribanová

Hypertrofická kardiomyopatie: Moderní přístupy v diagnostice a léčbě
Autoři: doc. MUDr. David Zemánek, Ph.D., MUDr. Anna Chaloupka, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#