Dynamika sérových hladin a referenční intervaly kopeptinu během III. trimestru těhotenství u zdravých těhotných žen s nekomplikovaným průběhem těhotenství a porodu

Stáhnout PDF English version

Autoři: L. Roubalová ¹ ; A. Gardlo ²; S. Horejskova ³; A. Dudova ³; Ladislav Krofta ³ ; M. Ľubušký ¹
Působiště autorů: Department of Obstetrics and Gynecology, Faculty of Medicine, Palacky University Olomouc, Olomouc University Hospital ¹; Department of Clinical Biochemistry, Olomouc University Hospital ²; The Institute for the Care of Mother and Child, 3rd Faculty of Medicine Charles University, Prague ³
Vyšlo v časopise: Ceska Gynekol 2024; 89(2): 89-94
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.48095/cccg202489

Souhrn

Cíl: Kopeptin je stabilní fragment vazopresinu. Bylo zjištěno, že hladiny kopeptinu odrážejí stupeň endoteliálního stresu u různých stavů, včetně akutního koronárního syndromu. Kopeptin může být biomarkerem endoteliálního stresu během těhotenství, stále však chybí znalosti o jeho dynamice a hladinách v průběhu těhotenství. Cílem této studie je popsat intraindividuální a longitudinální změny hladin kopeptinu v 30. a 36. gestačním týdnu u zdravých těhotných žen s nekomplikovaným těhotenstvím a porodem a stanovit specifická referenční rozmezí. Metody: Do studie bylo zařazeno celkem 125 těhotných žen s nekomplikovaným těhotenstvím a porodem. Tyto ženy byly sledovány po celou dobu těhotenství a porodily na Porodnicko-gynekologické klinice FN Olomouc. Krev byla odebrána v 30. a 36. týdnu těhotenství. Hladiny kopeptinu v séru byly měřeny pomocí analyzátoru Kryptor Compact PLUS. Pro statistické zpracování byl použit software R a balíček „referenceRanges“. Výsledky: Bylo zjištěno, že sérové hladiny kopeptinu byly významně vyšší v 36. týdnu než v 30. týdnu (p < 0,05). K vyloučení odlehlých hodnot byla použita Cookova vzdálenost. Pro 30. týden byl stanoven medián 3,377 pmol/l, referenční interval 1,343–7,829 pmol/l, pro ~36. týden byl stanoven medián 4,735 pmol/l a referenční interval 2,06–13,2 pmol/l. V 36. týdnu byl referenční interval i medián významně vyšší než u zdravých netěhotných žen (p < 0,05). Hodnoty kopeptinu překračují 10 pmol/l, zejména po 36. týdnu. Ve III. trimestru může tato hodnota indikovat zvýšenou kardiovaskulární a endoteliální zátěž. Závěr: Bylo zjištěno, že hladiny kopeptinu se významně liší v závislosti na gestačním týdnu. Navrhované referenční intervaly zohledňují zvýšenou sekreci vazopresinu v těhotenství. Existence specifických horních referenčních mezí představuje potenciální výhodu při identifikaci těhotných žen s rizikem vzniku hypertenzního onemocnění ve III. trimestru.

Klíčová slova:

těhotenství – referenční interval – preeklampsie – kopeptin – vazopresin – gestační hypertenze

Zdroje

1. Phipps EA, Thadhani R, Benzing T et al. Pre-eclampsia: pathogenesis, novel diagnostics and therapies. Nat Rev Nephrol 2019; 15 (5): 275–289. doi: 10.1038/s41581-019-0119-6.

2. Nirupama R, Divyashree S, Janhavi P et al. Preeclampsia: pathophysiology and management. J Gynecol Obstet Hum Reprod 2021; 50 (2): 101975. doi: 10.1016/j.jogoh.2020.101975.

3. Poon LC, Shennan A, Hyett JA et al. The International Federation of Gynecology and Obstetrics (FIGO) initiative on pre-eclampsia: a pragmatic guide for first-trimester screening and prevention. Int J Gynaecol Obstet 2019; 145 (Suppl 1): 1–33. doi: 10.1002/ijgo. 12802.

4. Falco ML, Sivanathan J, Laoreti A et al. Placental histopathology associated with pre-eclampsia: systematic review and meta-analysis. Ultrasound Obstet Gynecol 2017; 50 (3): 295–301. doi: 10.1002/uog.17494.

5. Romundstad PR, Magnussen EB, Smith GD et al. Hypertension in pregnancy and later cardiovascular risk: common antecedents? Circulation 2010; 122 (6): 579–584.

6. Serrano NC, Guio-Mahecha E, Quintero-Lesmes DC et al. Lipid profile, plasma apolipoproteins, and pre-eclampsia risk in the GenPE case-control study. Atherosclerosis 2018; 276: 189–94. doi: 10.1016/j.atherosclerosis.2018.05.051.

7. Thilaganathan B, Kalafat E. Cardiovascular system in preeclampsia and beyond. Hypertension 2019; 73 (3): 522–531. doi: 10.1161/HYPER- TENSIONAHA.118.11191.

8. Furenäs E, Eriksson P, Wennerholm UB et al. Pregnancy in a healthy population: dynamics of NTproBNP and hs-cTroponin T. Open Hear 2020; 7 (2): e001293. doi: 10.1136/ openhrt-2020-001293.

9. Dockree S, Brook J, Shine B et al. Pregnancy-specific reference intervals for BNP and NT-pro BNP-changes in natriuretic peptides related to pregnancy. J Endocr Soc 2021; 5 (7): bvab091. doi: 10.1210/jendso/bvab091.

10. Zulfikaroglu E, Islimye M, Tonguc EA et al. Circulating levels of copeptin, a novel biomarker in pre-eclampsia. J Obstet Gynaecol Res 2011; 37 (9): 1198–1202. doi: 10.1111/ j.1447-0756.2010.01498.x.

11. Jadli A, Sharma N, Damania K et al. Promising prognostic markers of preeclampsia: new avenues in waiting. Thromb Res 2015; 136 (2): 189–195. doi: 10.1016/j.thromres.2015.05. 011.

12. Dobsa L, Edozien KC. Copeptin and its potential role in diagnosis and prognosis of various diseases. Biochem Med (Zagreb) 2013; 23 (2): 172–190. doi: 10.11613/bm.2013.021.

13. Rivier C, Vale W. Modulation of stress-induced ACTH release by corticotropin-releasing factor, catecholamines and vasopressin. Nature 1983; 305 (5932): 325–327. doi: 10.1038/305 325a0.

14. Schurtz G, Lamblin N, Bauters C et al. Copeptin in acute coronary syndromes and heart failure management: state of the art and future directions. Arch Cardiovasc Dis 2015; 108 (6–7): 398–407. doi: 10.1016/j.acvd.2015.04. 002.

15. Santillan MK, Santillan DA, Scroggins SM et al. Vasopressin in preeclampsia: a novel very early human pregnancy biomarker and clinically relevant mouse model. Hypertension 2014; 64 (4): 852–859. doi: 10.1161/HYPER- TESIONAHA.114.03848.

16. Yeung EH, Liu A, Mills JL et al. Increased levels of copeptin before clinical diagnosis of preeclampsia. Hypertension 2014; 64 (6): 1362–1367. doi: 10.1161/HYPERTENSIONAHA.114.03762.

17. Tuten A, Oncul M, Kucur M et al. Maternal serum copeptin concentrations in early- and late-onset pre-eclampsia. Taiwan J Obstet Gynecol 2015; 54 (4): 350–354. doi: 10.1016/ j.tjog.2013.10.045.

18. Bellos I, Pergialiotis V, Papapanagiotou A et al. Association between serum copeptin levels and preeclampsia risk: a meta-analysis. Eur J Obstet Gynecol Reprod Biol 2020; 250: 66–73. doi: 10.1016/j.ejogrb.2020.04.051.

19. R Core Team. A language and environment for statistical computing. The R Project for Statistical Computing, Vienna, Austria. 2021 [online]. Available from: https: //www.R-project.org/.

20. Finnegan D. Reference Intervals. R package version 1.2.0. 2020 [online]. Available from: https: //CRAN.R-project.org/package=referenceIntervals.

21. Villar J, Cheikh Ismail L, Victora CG et al. International standards for newborn weight, length, and head circumference by gestational age and sex: the Newborn Cross-Sectional Study of the INTERGROWTH-21^st Project. Lancet 2014; 384 (9946): 857–868. doi: 10.1016/S0140-6736 (14) 60932-6.

22. Papageorghiou AT, Kennedy SH, Salomon LJ et al. The INTERGROWTH-21 (st) fetal growth standards: toward the global integration of pregnancy and pediatric care. Am J Obstet Gynecol 2018; 218 (2S): S630–S640. doi: 10.1016/j.ajog.2018.01.011.

23. Joosen AM, van der Linden IJM, Schrauwen L et al. Reference intervals and longitudinal changes in copeptin and MR-proADM concentrations during pregnancy. Clin Chem Lab Med 2017; 56 (1): 113–119. doi: 10.1515/cclm-2017- 0110.

24. Szczepanska-Sadowska E, Cudnoch-Jedrzejewska A, Wsol A. The role of oxytocin and vasopressin in the pathophysiology of heart failure in pregnancy and in fetal and neonatal life. Am J Physiol Heart Circ Physiol 2020; 318 (3): H639–H651. doi: 10.1152/ajpheart.00484. 2019.

25. Schrier RW. Systemic arterial vasodilation, vasopressin, and vasopressinase in pregnancy. J Am Soc Nephrol 2010; 21 (4): 570–572. doi: 10.1681/ASN.2009060653.

26. Marek A, Stojko R, Drosdzol-Cop A. Copeptin in patients with pregnancy-induced hypertension. Int J Environ Res Public Health 2021; 18 (12): 6470. doi: 10.3390/ijerph18126470.

27. Sandgren JA, Scroggins SM, Santillan DA et al. Vasopressin: the missing link for preeclampsia? Am J Physiol Regul Integr Comp Physiol 2015; 309 (9): R1062–R1064. doi: 10.1152/ ajpregu.00073.2015.

ORCID authors

L. Roubalova 0009-0000-0565-0537

L. Krofta 0000-0001-7372-3953

M. Lubusky 0000-0003-0551-0942

Submitted/Doručeno: 6. 12. 2023
Accepted/Přijato: 12. 12. 2023

Lucie Roubalova, M.A.
Department of Obstetrics and Gynecology
Faculty of Medicine
Palacky University Olomouc
Olomouc University Hospital
Zdravotníků 248/7
779 00 Olomouc
roubalova.l@seznam.cz