Faktory rizika fekální inkontinence a těhotenství

Stáhnout PDF English version

Autoři: S. Vasyliuk ¹ ; A. Cheredarchuk ¹ ; M. Rymarchuk ¹ ; R. Bondarev ² ; O. Proshchenko ³ ; A. Mykytyuk ⁴
Působiště autorů: Ivano-Frankivsk National Medical University, Ivano-Frankivsk, Ukraine ¹; International European University, Kyiv, Ukraine ²; Bogomolets National Medical University, Kyiv, Ukraine ³; Vasyl Stefanyk Precarpathian National University, Ivano-Frankivsk, Ukraine ⁴
Vyšlo v časopise: Ceska Gynekol 2024; 89(2): 102-106
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.48095/cccg2024102

Souhrn

Materiály a metody: Provedli jsme analýzu na 231 těhotných ženách. Proktolog provedl vyšetření pacientek třikrát: v I. trimestru (během prvních 15 týdnů), ve III. trimestru (29–40 týdnů) a 12 měsíců po porodu. Výsledky: Celkový počet pozorování fekální inkontinence u žen zapojených do studie byl 66 případů (28,6 %) zjištěných během poslední návštěvy. Rizikovými faktory pro fekální inkontinenci byl s vysokou pravděpodobností věk > 36 let (p = 0,001), nízká fyzická aktivita (p = 0,034), tři a více těhotenství s porodem (p = 0,022), anamnéza hemoroidů (p = 0,027), perianální diskomfort při první návštěvě (p = 0,045) a zácpa při první návštěvě (p = 0,006). Diskuze: Rizikové faktory spojené s těhotenstvím a porodem, které přispívají k výskytu fekální inkontinence, jsou multifaktoriální a zahrnují např. vícečetné porody spojené s poškozením pánevních svalů nebo svalů análního svěrače, chronickou zácpu, věk a vaginální porody, nicméně momentálně neexistuje jasný koncept prevence fekální inkontinence u těhotných žen. Závěr: Prevalence fekální inkontinence u těhotných žen činí 12,9 % a po roce od porodu stoupá na 28,6 %. Nejběžnějším symptomem byl nepřirozený únik střevních plynů. Rizikové faktory spojené s výskytem fekální inkontinence zahrnovaly věk > 36 let, nízkou fyzickou aktivitu, tři nebo více těhotenství vedoucích k porodu, anamnézu hemoroidů, perianální nepohodlí a zácpu v I. trimestru těhotenství.

Klíčová slova:

těhotenství – porod – rizikové faktory – fekální inkontinence – zácpa

Zdroje

1. Hage-Fransen MA, Wiezer M, Otto A et al. Pregnancy -⁠ and obstetric-related risk factors for urinary incontinence, fecal incontinence, or pelvic organ prolapse later in life: a systematic review and meta-analysis. Acta Obstet Gynecol Scand 2021; 100 (3): 373–382. doi: 10.1111/aogs.14027.

2. Lawson S, Sacks A. Pelvic floor physical therapy and women’s health promotion. J Midwifery Womens Health 2018; 63 (4): 410–417. doi: 10.1111/jmwh.12736.

3. Sigurdardottir T, Steingrimsdottir T, Geirsson RT et al. Can postpartum pelvic floor muscle training reduce urinary and anal incontinence? An assessor-blinded randomized controlled trial. Am J Obstet Gynecol 2020; 222 (3): 247.e1–247.e8. doi: 10.1016/j.ajog.2019.09.011.

4. Sideris M, McCaughey T, Hanrahan JG et al. Risk of obstetric anal sphincter injuries (OASIS) and anal incontinence: a meta-analysis. Eur J Obstet Gynecol Reprod Biol 2020; 252 : 303–312. doi: 10.1016/j.ejogrb.2020.06.048.

5. Subki AH, Fakeeh MM, Hindi MM et al. Fecal and urinary incontinence associated with pregnancy and childbirth. Mater Sociomed 2019; 31 (3): 202–206. doi: 10.5455/msm.2019.31.202-206.

6. Dunivan GC, Heymen S, Palsson OS et al. Fecal incontinence in primary care: prevalence, diag -⁠ nosis, and health care utilization. Am J Obstet Gynecol 2010; 202 (5): 493.e1–493.e6. doi: 10.1016/j.ajog.2010.01.018.

7. ACOG Practice Bulletin No. 210 fecal incontinence. Obstet Gynecol 2019; 133 (4): 837–839. doi: 10.1097/AOG.0000000000003188.

8. Menees SB, Lembo A, Charabaty A. Fecal incontinence and diarrhea during pregnancy. Am J Gastroenterol 2022; 117 (10S): 26–32. doi: 10.14309/ajg.0000000000001964.

9. Ugwu EO, Iferikigwe ES, Obi SN et al. Effectiveness of antenatal perineal massage in reducing perineal trauma and post-partum morbidities: a randomized controlled trial. J Obstet Gynaecol Res 2018; 44 (7): 1252–1258. doi: 10.1111/jog.13640.

10. Turawa EB, Musekiwa A, Rohwer AC. Interventions for preventing postpartum constipation. Cochrane Database Syst Rev 2020; 8 (8): CD011625. doi: 10.1002/14651858.CD011625.pub3.

11. Thubert T, Cardaillac C, Fritel X et al. Definition, epidemiology and risk factors of obstetric anal sphincter injuries: CNGOF Perineal Prevention and Protection in Obstetrics Guidelines. Gynecol Obstet Fertil Senol 2018; 46 (12): 913–921. doi: 10.1016/j.gofs.2018.10.028.

12. Urbankova I, Grohregin K, Hanacek J et al. The effect of the first vaginal birth on pelvic floor anatomy and dysfunction. Int Urogynecol J 2019; 30 (10): 1689–1696. doi: 10.1007/s00192 -⁠ 019-04044-2.

13. López-López AI, Sanz-Valero J, Gómez-Pérez L et al. Pelvic floor: vaginal or caesarean delivery? A review of systematic reviews. Int Urogynecol J 2021; 32 (7): 1663–1673. doi: 10.1007/s00192-020-04550-8.

14. Poskus T, Buzinskiene D, Drasutiene G et al. Haemorrhoids and anal fissures during pregnancy and after childbirth: a prospective cohort study. BJOG 2014; 121 (13): 1666–1671. doi: 10.1111/1471-0528.12838

15. Dvořák J, Mašata J, Švabík K et al. Poranění análního sfinkteru při porodu a anální incontinence. Ceska Gynekol 2021; 86 (2): 118–122. doi: 10.48095/cccg2021118.

16. Ferrari A, Bonciani M, Russo E et al. Patient--reported outcome measures for pregnancy-related urinary and fecal incontinence: a prospective cohort study in a large Italian population. Int J Gynaecol Obstet 2022; 159 (2): 435–443. doi: 10.1002/ijgo.14132.

ORCID authors

S. Vasyliuk 0000-0002-6738-6951

A. Cheredarchuk 0000-0002-3109-8018

M. Rymarchuk 0000-0002-4678-8193

R. Bondarev 0000-0002-7832-3999

O. Proshchenko 0000-0002-2187-4562

A. Mykytyuk 0000-0003-4360-7948

Submitted/Doručeno: 23. 8. 2023
Accepted/Přijato: 24. 10. 2023

Professor Serhii Vasyliuk, MD, PhD

Department of Traumatology Orthopaedics and Emergency Military Surgery

Ivano-Frankivsk National Medical University

Shevchenka St, 57