Stížnosti a žaloby na lékaře v oboru gynekologie a porodnictví – výsledky dotazníkového průzkumu


Complaints and lawsuits against obstetricians and gynaecologists – results of a survey conducted by questionnaire

Objective: Complaints and lawsuits (criminal and civil) directed against obstetricians and gynaecologists and their effect on medical practice.

Design: Survey by means of questionnaire.

Setting: Random selection of obstetricians and gynaecologists throughout the Czech Republic.

Methodology: Research was conducted in the form of a personal questionnaire (Face-to-Face). A structured questionnaire was used for the survey which was conducted by QuintilesIMS (now trading as IQVIA). 203 randomly selected doctors were interviewed. The survey took place in December 2016.

Results: Of the doctors interviewed, 47% were outpatient gynaecologists, 35% were hospital-based and 18% worked part-time (both outpatient and hospital-based). In the last five years, 28% of respondents had to deal with a complaint lodged against them, 7% were prosecuted under criminal law and 28% faced a civil lawsuit against either their hospital or outpatient clinic. In 65% of these cases, the provision of medical care was affected, and in 79% of cases, the mental and physical well-being of respondents was impaired. In 33% of cases, it led to doctors leaving their department. Seventy-eight percent of respondents believe that legal protection for doctors and nurses is not sufficient in the Czech Republic, and 37% think complaints have a negative effect on the quality of medical care. In the case of criminal lawsuits, 39% of doctors (and 50% of hospital doctors) interviewed believe that it has a negative effect on the quality of medical care.

Conclusion: This research provides an insight into the issue of complaints and lawsuits in obstetrics and gynaecology in Czech Republic. Obstetricians and gynaecologists believe that the complaints process and lawsuits are overused by patients and that legal protection of health care professionals is inadequate, which in turn substantially affects medical care. According to the obstetricians and gynaecologists who participated in the survey, it leads to loss of morale in the workplace, adversely affects both the mental and physical wellbeing of doctors, worsens the quality of care provided and causes doctors to leave their department – which may be one of the reasons for the shortage of obstetricians in the Czech Republic.

Keywords: complaints, lawsuits, criminal and civil lawsuits and actions, malpractice, gynaecology-obstetrics, doctors


Autoři: T. Glosová 1;  D. Cibula 2
Působiště autorů: Gynekologicko-porodnická klinika, Nemocnice Na Bulovce, Praha, přednosta doc. MUDr. M. Zikán, Ph. D. SNGP ;  Gynekologicko-porodnické oddělení, Oblastní nemocnice Příbram, primář MUDr. P. Chudáček 1;  Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN, Praha, přednosta prof. MUDr. A. Martan, DrSc. SNGP 2
Vyšlo v časopise: Čes. Gynek.2018, 83, č. 4 s. 312-318
Kategorie: Dotazníkový průzkum

Souhrn

Cíl studie: Zmapovat problematiku stížností, trestních oznámení a občanskoprávních žalob na lékaře v oboru gynekologie a porodnictví a jejich vliv na lékařskou praxi.

Typ studie: Dotazníkový průzkum.

Název a sídlo pracoviště: Náhodně vybraní gynekologové a porodníci v České republice.

Metodika: Průzkum byl realizován pomocí osobního dotazování (Face-to-Face). K průzkumu byl použit strukturovaný dotazník, který připravila společnost QuintilesIMS (nyní IQVIA). Osloveno bylo 203 náhodně vybraných lékařů. Průzkum probíhal v prosinci 2016.

Výsledky: Čtyřicet sedm procent oslovených lékařů bylo z ambulancí, 35 % z nemocnic, lékařů s kombinovanými úvazky bylo 18 %. V posledních pěti letech se setkalo se stížností na vlastní osobu 26 % respondentů, s trestním oznámením 7 % a s občanskoprávní žalobou na nemocnici nebo ambulanci 28 %. Kauzy ovlivnily v 65 % další poskytování lékařské péče, ve 33 % odchody lékařů z pracovišť a v 79 % duševní nebo fyzické zdraví respondentů. Sedmdesát osm procent respondentů se domnívalo, že právní ochrana lékařů a sester je v České republice nedostatečná. Podle 37 % oslovených lékařů zhoršují stížnosti kvalitu poskytované péče. V případě trestních oznámení si to myslí 39 % respondentů, v nemocnicích 50 %.

Závěr: Průzkum přináší náhled na problematiku stížností, trestních oznámení a občanskoprávních žalob v oboru gynekologie a porodnictví v České republice. Gynekologové a porodníci se domnívají, že stížnosti a žaloby jsou využívány pacientkami v nadměrné míře a že právní ochrana zdravotníků není v České republice adekvátní, což má významný vliv na lékařskou praxi. Podle oslovených gynekologů a porodníků dochází ke zhoršování atmosféry na pracovištích, kauzy ovlivňují duševní a fyzické zdraví lékařů, zhoršují kvalitu poskytované péče a vedou k odchodům lékařů z pracovišť, což může být jednou z příčin nedostatku porodníků v České republice.

Klíčová slova: stížnosti, žaloby, občanskoprávní žaloby, trestní oznámení, pochybení, gynekologie-porodnictví, lékaři

ÚVOD

Obor gynekologie a porodnictví se celosvětově, zejména ve vyspělých zemích, potýká s nedostatkem lékařů, především porodníků. Nedostatek porodníků se nevyhýbá ani České republice, jak vyplývá z průzkumu P. Chudáčka z roku 2015. Podle tohoto průzkumu chybí v českých porodnicích kolem 200 lékařů [3]. Jaké jsou příčiny tohoto stavu v České republice, nebylo dosud systematicky analyzováno. Lze jen spekulovat, nakolik se na tom podílí nedostatečné finanční ohodnocení nemocničních lékařů, finanční atraktivita práce v ambulantní sféře, únava z práce v noci nebo obava z právních následků komplikací gynekologicko-porodnické péče. V tomto průzkumu jsme se zaměřili na aspekt stížností a žalob v oboru gynekologie a porodnictví a jejich vlivu na lékařskou praxi.

Inspirací nám byly tři podobné, i když podrobnější a rozsáhlejší průzkumy ze zahraničí [1, 2, 4].

První studie mapovala počet žalob na lékaře a důvody jejich podání v USA. Gynekologové a porodníci byli v počtu žalob na prvním místě ve srovnání s ostatními obory. Studie se dále zabývala vlivem žalob na poskytování péče a rozhodování lékařů a přinesla návrhy, jak se žalobám vyhnout nebo snížit jejich počet. Za nejvíce deprimující následek žalob autoři považují jejich negativní vliv na vztah lékař-pacient.

Druhá práce se týkala britských lékařů všech odborností a zabývala se vlivem stížností na psychický a fyzický stav lékařů a na uplatňování „defenzivní“ medicíny. Dospěla k závěru, že lékaři, na něž byla podána stížnost, mají větší riziko vzniku depresí, úzkostí a sebevražedných myšlenek. Většina z těchto lékařů se začala chovat více alibisticky a vyhýbala se některým výkonům a rizikovým pacientům.

Třetí práce navazovala na předchozí britský soubor a hodnotila zkušenosti se stížnostmi, včetně nejvíc stresujících aspektů. Dospěla k závěru, že stížnosti vážně ovlivňují psychický stav lékařů a vedou k aplikování defenzivního přístupu, což má negativní vliv na péči o pacienty. Respondenti navrhovali zjednodušení, zkrácení a větší transparentnost při vyřizování stížností.

V České republice nebyla tato problematika dosud podrobněji studována, i když se obecně předpokládá, že i u nás je obor gynekologie a porodnictví zatížen stížnostmi a žalobami více než ostatní obory. Sdružení nemocničních gynekologů a porodníků (SNGP) ve spolupráci s Českou gynekologicko-porodnickou společností (ČGPS) JEP a Sdružením soukromých gynekologů (SSG) koncem roku 2016 zmapovalo formou dotazníkového průzkumu situaci týkající se právě stížností a žalob v tomto oboru a jejich vlivu na další lékařskou praxi. V následujícím článku prezentujeme výsledky tohoto průzkumu.

SOUBOR A METODIKA

Hlavním cílem průzkumu bylo zjistit současný stav v oblasti stížností, trestních oznámení a občanskoprávních žalob na lékaře a zdravotnická zařízení a jejich vliv na další lékařskou praxi. Zadavatelem bylo SNGP, sběr dat probíhal v prosinci 2016 na území celé České republiky. Cílovou skupinu tvořili gynekologové a porodníci. Celkem bylo dotázáno 203 lékařů. Vzorek pro dotazování byl vytvořen pomocí stratifikovaného náhodného výběru. Oporou pro výběr respondentů byla OneKey™ databáze. Průzkum byl realizován pomocí osobního dotazování (Face-to-Face). K průzkumu byl použit strukturovaný dotazník, který připravila společnost QuintilesIMS (nyní IQVIA).

VÝSLEDKY

Demografie

Respondenti byli rozděleni na lékaře ze soukromých ambulancí (47 %), lékaře z lůžkových oddělení nebo klinik (35 %) (z toho nefakultních 72 % a fakultních 28 %) a lékaře s kombinovanými úvazky – ambulantními i nemocničními (18 %). Devadesát šest procent lůžkových zařízení mělo porodnici, 4 % nikoliv. Průměrný počet porodů v porodnicích byl 1594 za rok (medián 1200). Průměrný počet lůžek na celém oddělení nebo klinice byl 60 (medián 45). Lůžková zařízení měla průměrně 14 pracovních úvazků (medián 12). Oslovení ambulantní lékaři pocházeli z ambulancí s průměrným počtem 3366 registrovaných pacientek (medián 3000). V jedné ambulanci byli zaměstnáni průměrně dva lékaři (medián dva) (včetně oslovených). Jednodenní péči poskytovalo 18 % ambulancí. Ženy i muži byli zastoupeni v 50 %. Osloveni byli lékaři všech věkových kategorií. Lékařů do 30 let bylo 7 %, lékařů ve věkové skupině 31–40 celkem 24 %, ve věkové skupině 41–50 bylo 24 %, ve skupině 51–60 22 % a ve skupině nad 60 let jich bylo 23 %. Nejvíce ambulantních lékařů bylo ve věkové skupině nad 60 let (35 %), zatímco v nemocnicích byli nejvíce zastoupeni lékaři věkové kategorie 31–40 (43 %). Atestovaní lékaři tvořili 75 % respondentů, neatestovaní 12 % a vedoucí lékaři (vedoucí oddělení, primáři, přednostové) 13 %. V ambulancích bylo zastoupeno více atestovaných lékařů (97 %), v nemocnicích jen 43 % (neatestovaných 31 %, vedoucích lékařů 26 %). Nejpočetnější skupinu tvořili lékaři s praxí delší než 30 let (28 %), nejméně početnou s praxí do pěti let (9 %).

Stížnosti

Stížnost na sebe nebo na svoji lékařskou praxi v posledních pěti letech řešilo 26 % lékařů (graf 1). V ambulancích pouze 9 %, v nemocnicích 37 % a ve skupině kombinovaných úvazků 49 %. Tyto stížnosti se v 59 % týkaly porodnických, ve 33 % gynekologických a v 8 % jiných případů. V ambulancích převažovaly gynekologické kauzy (55 %) a v nemocnicích porodnické (72 %). Se stížností na kolegu z oddělení, kliniky, regionu nebo soukromé ambulance se setkalo 56 % oslovených lékařů (ambulance 25 %, nemocnice 89 %, kombinované úvazky 76 %).

Počty stížností za posledních pět let
Graf 1. Počty stížností za posledních pět let

Žaloby

S trestním oznámením na svou osobu se v posledních pěti letech setkalo 7 % respondentů (graf 2). V ambulantní sféře to byly 2 %, v nemocnicích stejně jako v celkovém počtu – tedy 7 % a ve skupině kombinovaných úvazků dokonce 22 %. Převažovaly porodnické kauzy – v 88 %. V ambulancích byly porodnické případy zastoupeny v 75 %, v nemocnicích v 80 % a u kombinovaných úvazků byla trestní oznámení podána pouze na porodnické případy (100 %). V posledních pěti letech bylo s občanskoprávní žalobou (náhradou škody/újmy) na nemocnici či soukromou ambulanci, týkající se respondenta nebo jeho oddělení, konfrontováno 28 % oslovených lékařů. Ambulantní lékaři se s občanskoprávní žalobou setkali pouze ve 3 % případů, zatímco v nemocnicích se jednalo o polovinu respondentů (50 %), ve skupině s kombinovanými úvazky o 51 % lékařů. Porodnického případu se žaloby týkaly v 72 %, gynekologického ve 25 % (v ambulancích v 60 % vs. 40 %, v nemocnicích v 74 % vs. 23 %, u kombinovaných úvazků v 71 % vs. 26 %).

Počty trestních oznámení za posledních pět let
Graf 2. Počty trestních oznámení za posledních pět let

Shrnutí – stížnosti a žaloby

Alespoň jednu stížnost, trestní oznámení nebo žalobu uvedlo v posledních pěti letech 26 % respondentů.

Ve srovnání pohlaví byly počty u žen o něco nižší – s kauzou zaměřenou přímo proti své osobě se setkalo 17 % žen a 35 % mužů.

Při hodnocení předchozí otázky podle počtu let gynekologické praxe se osobně s nějakým typem kauzy setkalo 24 % lékařů do 10 let praxe, 31 % s 11–20 lety praxe, 23 % s 21–30 lety praxe a 26 % lékařů pracujících déle než 30 let.

VLIV STÍŽNOSTÍ A ŽALOB NA LÉKAŘE A LÉKAŘSKOU PRAXI

Vliv na svoji lékařskou praxi hodnotili respondenti, kteří se s nějakým typem kauzy setkali (n = 52). Za zásadní tento vliv označily 3 % lékařů, za poměrně velký 21 %, za určitý vliv 39 %; žádný vliv kauzy/kauz na lékařskou praxi neuvedlo 37 % lékařů. V ambulancích žádný vliv nepozorovalo 56 % lékařů; u nemocničních lékařů a lékařů s kombinovanými úvazky se výsledky téměř nelišily od celkového počtu.

Vliv kauzy na svoji lékařskou kariéru mohli respondenti popsat konkrétně (graf 3). Mezi odpověďmi se nejčastěji objevilo: psychická újma a/nebo stres (21 %), větší důraz na vedení dokumentace a potřeba vše zaznamenávat do dokumentace (18 %), řádné poučení pacientky před vyšetřením a po něm (9 %), úbytek pacientek, přeregistrace jinam (9 %), ale také alibismus, neochota dělat cokoliv navíc (9 %), znechucení a frustrace (9 %) nebo ztráta času právními úkony (9 %).

Vliv stížností a žalob na lékařskou kariéru
Graf 3. Vliv stížností a žalob na lékařskou kariéru

Vliv na rozhodování při poskytování lékařské péče měla kauza u 65 % respondentů (zásadní vliv u 6 %, poměrně velký vliv u 21 %, určitý vliv u 38 %). V ambulancích alespoň nějaký vliv na rozhodování při poskytování péče uvedlo 44 % respondentů, v nemocnicích 64 % a ve skupině kombinovaných úvazků 78 % – v této skupině označilo nejvíce lékařů tento vliv jako zásadní (17 %).

Na duševní či fyzické zdraví měla kauza vliv u 79 % respondentů (zásadní vliv 6 %, poměrně velký 27 %, určitý vliv 46 %). Vliv na zhoršení atmosféry na pracovišti měla stížnost, trestní oznámení nebo žaloba na kolegu nebo pracoviště v 71 % (odpovídalo 106 lékařů, kteří se setkali s kauzou zaměřenou proti kolegům nebo pracovišti).

Vliv na odchody lékařů z pracovišť měla kauza zaměřená na kolegu nebo pracoviště ve 33 % případů (zásadní vliv v 1 %, poměrně velký vliv v 7 % a určitý vliv ve 25 %). V ambulancích měly kauzy alespoň nějaký vliv na odchody v 11 %, nemocnicích ve 34 %, u kombinovaných úvazků ve 46 %.

Právní ochranu lékařů a sester v ČR považovalo za dostatečnou pouze 22 % ze všech respondentů, dalších 39 % za spíše nedostatečnou, za zcela nedostatečnou 32 % a 7 % za vůbec žádnou (graf 4). Ambulantní lékaři považovali ochranu za dostatečnou ve 33 %, za spíše nedostatečnou ve 41 %, za zcela nedostatečnou v 19 % a za vůbec žádnou také v 7 %. V nemocnicích byly tyto odpovědi poměrně odlišné – dostatečná 6 %, spíše nedostatečná 38 %, zcela nedostatečná 50 % a vůbec žádná 6 %. Ve skupině lékařů, kteří se se stížností, trestním oznámením nebo žalobou osobně setkali, považovalo právní ochranu lékařů a sester v ČR za dostatečnou pouze 8 % respondentů.

Úroveň právní ochrany lékařů a sester v ČR podle
respondentů
Graf 4. Úroveň právní ochrany lékařů a sester v ČR podle respondentů

Padesát pět procent respondentů se domnívalo, že stížnosti na gynekology a porodníky nemají vliv na kvalitu poskytované péče, 37 % si myslí, že kvalitu péče dokonce zhoršují a pouze 8 % respondentů mělo za to, že přispívají ke zlepšení kvality poskytované péče. Ve skupině lékařů, kteří se se stížností osobně setkali, je o negativním vlivu na kvalitu poskytované péče přesvědčeno 46 % respondentů (žádný vliv 45 %, zlepšení kvality 9 %), zatímco ve skupině lékařů, kteří se se stížností osobně nesetkali, jsou výsledky o něco pozitivnější (žádný vliv 67 %, zhoršení kvality 25 %, zlepšení kvality 8 %). U trestních oznámení jsou výsledky obdobné – podle lékařů nemají vliv na kvalitu poskytované péče v 54 %, zhoršují ji ve 39 % a zlepšují v 7 % (graf 5). Lékaři, kteří se s trestním oznámením osobně setkali, jsou o negativním vlivu na kvalitu poskytované péče přesvědčeni ve 47 % (43 % žádný vliv, 10 % pozitivní vliv), zatímco ve skupině lékařů, kteří se s ním osobně nesetkali, převládá názor na neutrální vliv na kvalitu péče (68 %), (negativní vliv 28 %, pozitivní vliv 3 %).

Vliv trestních oznámení na kvalitu poskytované péče
Graf 5. Vliv trestních oznámení na kvalitu poskytované péče

Stížnosti na gynekology a porodníky jsou v České republice využívány v nadměrné míře podle 64 %, v rozumné míře podle 34 % a v nedostatečné míře podle 1 % respondentů. Z lékařů, kteří se osobně se stížností setkali, si myslí, že stížnosti jsou podávány v nadměrné míře, 81 %, z lékařů kteří se s ní osobně nesetkali, 41 %. Lékaři se domnívají, že trestní oznámení jsou podávána v nadměrné míře v 56 %, v rozumné míře ve 42 % a v nedostatečné míře v 1 %. Trestní oznámení jsou podávána v nadměrné míře podle 70 % lékařů, kteří se s trestním oznámením osobně setkali, a podle 38 % lékařů, kteří se s ním osobně nesetkali.

S tvrzením, že stížnosti a trestní oznámení umožňují odškodnit pacientky a jejich rodinné příslušníky, rozhodně souhlasí 6 % respondentů, spíše souhlasí 32 %, spíše nesouhlasí 48 %, rozhodně nesouhlasí 11 % a neví 3 %. Výše odškodnění pacientek a jejich rodinných příslušníků by měly být nižší podle 27 % lékařů, jsou adekvátní podle 15 %, měly by být vyšší podle 3 % a 55 % lékařů se nedokáže k této otázce vyjádřit.

V poslední otázce jsme oslovené lékaře požádali, aby uvedli návrhy na zlepšení právní ochrany lékařů v ČR, které by podle nich a jejich zkušeností byly potřebné (graf 6). Mezi nejčastějšími odpověďmi se objevilo: vymezení situací, kdy může pacient podat stížnost, zamezení bezpředmětným stížnostem, celkové zlepšení a zvýšení právní ochrany lékařů, zlepšení spolupráce s právním oddělením ČLK a větší podpora ČLK, ochrana osobních údajů lékaře před médii, právní ochrana lékařů před mediálními útoky, získání statutu veřejného činitele, zavedení jednotných kritérií a postupů pro vypracování znaleckých posudků a vytvoření nezávislé znalecké komise z oboru – tři až pět lékařů – a zajištění nezávislých posudků.

Návrhy na zlepšení právní ochrany lékařů
Graf 6. Návrhy na zlepšení právní ochrany lékařů

DISKUSE

Strukturovaný dotazník a metodiku osobního dotazování jsme zvolili jako nástroj k objektivní analýze problematiky stížností a žalob v oboru gynekologie a porodnictví.

Za jeden z nejzávažnějších výsledků považujeme vysoký počet trestních oznámení, v našem souboru se s ním za posledních pět let osobně setkalo 7 % respondentů, tedy zhruba každý 14. oslovený lékař. Podání trestního oznámení je pro české pacienty právně jednoduchý proces nevyžadující žádné náklady, což jistě přispívá k jejich vysokému počtu.

Výsledky průzkumu však poukazují na to, že stížnosti a žaloby mohou zhoršovat kvalitu poskytované péče. Lékaři, kteří čelí stížnosti či žalobě, volí alibistická rozhodnutí a defenzivnější přístup. Rozhodnutí vycházející ze strachu a negativních zkušeností přitom mohou představovat vyšší riziko pro pacientky. Jedním z důsledků může být i rostoucí frekvence císařských řezů.

Soubor byl rozdělen na lékaře z ambulancí, nemocnic a lékaře s kombinovanými úvazky. Odpovědi se v těchto třech skupinách u některých otázek značně lišily. V případě lékařů z nemocnic a ambulancí je rozdíl pochopitelný, spektrum jejich péče se liší. Ve skupině lékařů s kombinovanými úvazky jsou podle průzkumu více zastoupeni lékaři, kteří se se stížností nebo žalobou osobně setkali. Je možné, že právě tyto negativní zkušenosti mohly být příčinou toho, proč tito lékaři pracují v nemocnici pouze na částečné úvazky. Vliv na odchody lékařů z pracovišť měly kauzy podle 33 % respondentů. V ambulancích podle 11 %, v nemocnicích 34 % a u kombinovaných úvazků podle 46 %. Zda jde o odchody na jiná pracoviště, odchody do ambulantní sféry, nebo zcela mimo zdravotnictví, průzkum nespecifikuje.

K odchodům lékařů z pracovišť může přispívat i prokázaný negativní vliv kauz na duševní a fyzické zdraví oslovených lékařů. Větší počet takto ovlivněných lékařů mezi nemocničními lékaři a lékaři s kombinovanými úvazky ve srovnání s ambulantními lékaři odpovídá vyššímu forenznímu riziku zejména v porodnictví.

Pouze 22 % respondentů považuje právní ochranu lékařů a sester v České republice za dostatečnou, 71 % za nedostatečnou a 7 % za vůbec žádnou. Pocit nedostatečné právní ochrany může přispívat k frustraci a vyhoření lékařů. Nedostatečná právní ochrana porodníků může být i jedním z faktorů, proč o obor gynekologie a porodnictví nemá zájem více absolventů studia medicíny. Do jaké míry ovlivňují tyto informace rozhodování mediků o volbě oboru, by bylo zapotřebí objektivizovat v dalších průzkumech.

Mezi návrhy na zlepšení současného stavu se objevuje zvýšená právní ochrana lékařů, lepší spolupráce s právním oddělením ČLK, větší ochrana před mediálními útoky, status veřejného činitele pro zdravotníky nebo striktnější kritéria pro tvorbu nezávislých znaleckých posudků. Cílem průzkumu ale nebylo předkládat návrhy řešení, to do budoucna očekáváme od příslušných úřadů a odborníků, pokud se podaří v naší odborné společnosti zaujmout k tématu společné stanovisko. Výsledky průzkumu byly předloženy Ministerstvu spravedlnosti České republiky a Ministerstvu zdravotnictví České republiky. Oba úřady je vzaly na vědomí.

Zmapování problematiky stížností a trestních oznámení v oboru gynekologie a porodnictví je složité. Oficiální statistiky stížností a trestních oznámení podle lékařských oborů nejsou k dispozici. Česká lékařská komora stížnosti podle oborů neeviduje; srovnání s ostatními obory ani sledování trendů v čase není možné. Ministerstvo zdravotnictví (MZ) si sice statistiku stížností podle oborů v jednotlivých letech vede, ale v roce 2011 vešel v platnost zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, podle něhož MZ již stížnosti pacientů neřeší, a pokud nějaké eviduje, vrací je k řešení poskytovatelům zdravotní péče, případně jejich zřizovatelům. Z jejich statistických výsledků tedy vyplývá postupný pokles stížností na gynekology a porodníky podaných na MZ od roku 2011, což ovšem nijak neodráží skutečnou realitu v této problematice. Stížnosti podávané na pojišťovny se týkají spíše nesrovnalostí v úhradách zdravotní péče než kvality poskytované péče, neposkytly by tedy v tomto ohledu relevantní data. Ani v případě trestních oznámení a občanskoprávních žalob týkajících se oboru gynekologie a porodnictví neexistuje podle Ministerstva spravedlnosti ČR žádná evidence.

Limitem námi zvolené metody dotazníkového průzkumu je omezený počet respondentů. V České republice bylo v roce 2013 podle ÚZIS 2512 lékařů oboru gynekologie a porodnictví, počet oslovených je tedy zhruba jedna dvanáctina [5]. (Data o počtu gynekologů-porodníků z pozdějších let nejsou k dispozici, neboť sběr dat do registru lékařů, zubních lékařů a farmaceutů byl na základě zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, ukončen k 31. 12. 2013).

V průzkumu chybí informace o tom, zda stížnosti a žaloby na lékaře, kteří se s nimi osobně setkali, byly nakonec vyhodnoceny jako oprávněné. Z praxe víme, že většina stížností a žalob je nakonec vyhodnocena jako neoprávněná, ale objektivní údaje chybí. Nezařadili jsme otázku tohoto typu do výzkumu, neboť jsme se obávali, že na ni respondenti nebudou chtít odpovídat. V případě žalob by odpověď v řadě případů nebyla ani možná, protože soudní procesy trvají obvykle několik let a náš výzkum mapoval problematiku posledních pěti let.

ZÁVĚR

Vliv stížností a žalob na lékařskou péči v oboru gynekologie a porodnictví byl zkoumán touto formou poprvé. Přináší některé závažné výsledky, jež potvrzují negativní vliv těchto kauz na lékařskou péči. Pocit nedostatečné právní ochrany porodníků je jednou z příčin jejich odchodů do ambulantní sféry a současného nedostatku nemocničních lékařů. To dále prohlubuje nepříznivý trend úbytku porodníků v českých nemocnicích. O výsledcích průzkumu bylo informováno Ministerstvo spravedlnosti ČR, Ministerstvo zdravotnictví ČR a Česká lékařská komora. Hlavním cílem průzkumu bylo objektivní zmapování této problematiky a otevření diskuse na toto téma mezi odbornou veřejností. Data byla prezentována na začátku prosince 2017 na konferenci SNGP.

Táňa Glosová

Průchova 44

150 00 Praha 5

e-mail: tanaglosova@gmail.com


Zdroje

1.    Bourne, T., Vanderhaegen, J., Vranken, R., et al. Doctors‘ experiences and their perception of the most stressful aspects of complaints processes in the UK: an analysis of qualitative survey data. BMJ Open, 2016, 6:e011711.doi:10.1136/bmjopen-2016-011711.
2.    Bourne, T., Wynants, L., Peters, M., et al. The impact of complaints procedures on the welfare, health and clinical practise of 7926 doctors in the UK: a cross-sectional survey. BMJ Open, 2015, 4:e006687.doi:10.1136/bmjopen-2014-006687.
3.    Chudáček, P. Dotazník na personální situaci gynekologicko-porodnických pracovišť. 5. konference SNGP, Brno, 2015. 
4.    Peckham, C. Medscape Malpractice Report 2015: Why Ob/Gyns Get Sued. Medscape, https://www.medscape.com/features/slideshow/malpractice-report-2015/obgyn, 2016.
5.    Ústav zdravotnické informatiky a statistiky: http://www.uzis.cz/katalog/rocenky/zdravotnicka-rocenka-ceske-republiky-1961-az-2013

Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicína

Článek vyšel v časopise

Česká gynekologie

Číslo 4

2018 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Pacient na antikoagulační léčbě v akutní situaci
nový kurz
Autoři: MUDr. Jana Michalcová

Kopřivka a její terapie
Autoři: MUDr. Petra Brodská

Uroinfekce v primární péči
Autoři: MUDr. Marek Štefan

Roztroušená skleróza a plánování těhotenství
Autoři: MUDr. Radek Ampapa

Alergenová imunoterapie v léčbě inhalačních alergií
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se