70 let profesora Milana Kvapila

Prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., MBA, patří již několik desetiletí k nejvýraznějším osobnostem české diabetologie a interní medicíny. Jeho profesní dráha je neodmyslitelně spojená s Fakultní nemocnicí Motol v Praze, 2. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy a především s rozvojem moderní diabetologie v Česku. Generace lékařů jej znají jako respektovaného klinika, pedagoga, vědce, organizátora i člověka, který dokázal s mimořádnou energií prosazovat nové myšlenky a posouvat hranice oboru.

Při příležitosti jeho 70. narozenin je vhodný čas připomenout si nejen bohatou profesní dráhu, množství odborných aktivit, publikací a funkcí, ale především jeho mimořádný přínos pro českou medicínu a pro několik generací žáků a spolupracovníků, které během své kariéry významně ovlivnil.

Milan Kvapil se narodil 3. června 1956 v Brně. Po absolvování tamní Lékařské fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v roce 1981 zahájil svou profesní dráhu, která jej po krátkém působení ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně přivedla v roce 1983 do Fakultní nemocnice Motol. Právě ta se stala místem, s nímž spojil převážnou část svého profesního života a kde zanechal mimořádně hlubokou stopu.

Začínal jako mladý internista, významně se podílel na budování jednotky intenzivní péče a v letech 1990–1999 stál v jejím čele. V roce 1999 byl jmenován přednostou Interní kliniky 2. LF UK a FN Motol v Praze a více než 20 let vedl toto jedno z našich nejvýznamnějších pracovišť interní medicíny. Pod jeho vedením se klinika stala nejen centrem špičkové péče, ale také významnou základnou vědecké a pedagogické činnosti, kdy zde vychoval řadu dnes významných lékařů a špiček ve svých oborech.

Profesní záběr Milana Kvapila byl vždy mimořádně široký. Vedle vnitřního lékařství získal specializaci v diabetologii, endokrinologii i geriatrii. Právě diabetologie se však stala oborem, se kterým je jeho jméno spojeno nejvýrazněji. Patří k osobnostem, které významně přispěly k proměně české diabetologie v moderní medicínský obor založený na důkazech, interdisciplinární spolupráci a aktivním zavádění inovativních diagnostických a léčebných postupů do klinické praxe. V posledních letech se intenzivně věnuje problematice diabetu ve stáří, kde opět prokázal schopnost otevírat nová témata a upozorňovat na výzvy, jež před klinickou medicínou teprve stojí.

Významná je rovněž jeho vědecká a pedagogická činnost. Kandidátskou práci obhájil v roce 1996, habilitoval se o rok později a v roce 2006 byl jmenován profesorem. Je autorem či spoluautorem více než 200 odborných publikací, jejichž ohlas dalece přesahuje české hranice. Jeho práce byly citovány více než 1000× a výsledky svého výzkumu pravidelně prezentoval na domácích i zahraničních odborných fórech.

Snad ještě významnější než tato čísla je jeho schopnost předávat znalosti dál. Generace studentů medicíny, mladých lékařů i diabetologů si jej pamatují jako učitele, který dokázal spojit vysokou odbornou erudici s praktickým pohledem na medicínu a zároveň lidským přístupem. K mimořádným počinům patří také dlouholetá ediční řada Diabetologie, která se stala unikátní kronikou vývoje oboru a cenným vzdělávacím zdrojem pro české lékaře.

Nelze opomenout ani jeho organizační a společenský přínos. V letech 2002–2010 stál v čele České diabetologické společnosti ČLS JEP a významně se zasloužil o modernizaci české diabetologie. Patřil mezi nejvýraznější zastánce zavádění nových diagnostických a léčebných postupů do klinické praxe. Dlouhodobě se podílí na činnosti Diabetické asociace ČR, Národního diabetologického informačního systému i řady dalších odborných projektů, které pomáhají zlepšovat péči o pacienty s diabetem v celém Česku.

Dovolte mi na závěr krátkou osobní poznámku. Měla jsem to štěstí nastoupit do Motola v roce 2000 a poznat Milana Kvapila nejen jako respektovaného přednostu a mimořádného odborníka, ale také jako učitele, mentora a vzácného člověka, který zásadním způsobem ovlivnil moji profesní dráhu. Patřím ke generaci diabetologů, jež měla možnost vyrůstat v prostředí, které spoluvytvářel svou energií, vizí a neutuchajícím zájmem o obor.

Vždy jsem obdivovala jeho mimořádnou pracovitost, schopnost přicházet s novými myšlenkami a odvahu prosazovat změny, jež se později staly samozřejmou součástí moderní diabetologie. Má vzácný dar vidět věci v širších souvislostech, nespokojit se se zavedenými postupy a neustále hledá cesty, jak posunout péči o pacienty dál. Současně však nikdy neztrácí ze zřetele to nejdůležitější –⁠ konkrétního člověka, který za diagnózou stojí.

Mnozí z nás si ze společných let s profesorem Kvapilem neodnášíme pouze odborné znalosti, ale také to, že medicína není jen věda a soubor doporučených postupů. Je to služba pacientům, odpovědnost vůči oboru a ochota hledat lepší řešení i tam, kde se zdá, že již vše bylo řečeno. Právě tento přístup Milan Kvapil po celý svůj profesní život ztělesňuje.

Vážený pane profesore, milý Milane,

děkujeme Ti za vše, co jsi vykonal pro českou medicínu, pro diabetologii, pro své kolegy, studenty a především pro tisíce pacientů. Přejeme Ti pevné zdraví, neutuchající energii, radost z dalších profesních i osobních úspěchů a mnoho dalších let naplněných stejným elánem, vizí a chutí posouvat věci kupředu, jak jsme u Tebe byli vždy zvyklí.

Denisa Janíčková Žďárská