Neurochirurgická klinika v Hradci Králové – od bohaté minulosti k dnešku

ÚVOD

Neurochirurgická klinika LF UK a FN Hradec Králové (NCH) patří v současné době mezi česká špičková pracoviště. Historie kliniky sahá do poloviny 20. století a její začátky, stejně jako začátky celého oboru neurochirurgie, jsou úzce spjaty se jménem akademika Rudolfa Petra. Díky jeho vizím, odhodlání a především odborné erudici se začala psát historie hradecké neurochirurgické školy.

POČÁTKY NEUROCHIRURGIE V HRADCI KRÁLOVÉ –⁠ VIZE CHIRURGŮ SE STALY REALITOU

Primářem chirurgie byl již před válkou docent Jan Bedrna, všestranný a velice aktivní všeobecný chirurg. Přestože jeho koníčkem byla urologie, v předválečných letech 1937–1938 začal s operacemi výhřezů meziobratlových plotének. Vedle všeobecné chirurgie ho dále lákala kardiochirurgie, které se ve 40. letech také průkopnicky věnoval. Už tehdy mu ovšem začalo být jasné, že právě tyto obory, do té doby stojící na okraji zájmu všeobecné chirurgie, se nemohou dále rozvíjet bez speciálně zaměřeného úsilí.

Jeho tehdejší zástupce asistent Rudolf Petr (obr. 1) se tak vydal se svolením doc. Bedrny na dlouhodobou studijní cestu do USA, jejíž cílem bylo získat informace o nově vznikajícím oboru neurochirurgie. Směřoval k profesorům Walterovi Dandymu a Erniemu Sachsovi do St. Louis, poté se přemístil k profesoru Percivalovi Baileymu do Chicaga, kde pokračoval v experimentální práci na primátech. Z Ameriky se vrátil v roce 1948, ve společensky nepříznivé době, teoreticky vybaven a plný odhodlání založit nový obor neurochirurgie. Z cest si přivezl polohovatelný operační stůl, pohyblivé stropní světlo a elektrokoagulační zařízení, čímž položil základní technologické pilíře oboru, který tehdy vznikal doslova „na zelené louce“.

RUDOLF PETR PRŮKOPNÍKEM OBORU

Neurochirurgie pro „hotové“ chirurgy zprvu nebyla příliš lákavá, zato pro mladé lékaře jistou přitažlivost měla. Byl to velice náročný, komplexní obor, založený na znalostech neuroanatomie a neurofyziologie, a mezi lékaři budil pro svoji složitost spíše respekt. Rovněž výsledky operací nebyly v začátcích oboru příliš povzbudivé.

Docent Petr (habilitován v roce 1949 jako první v Hradci Králové) byl ovšem jedinečný v tom, že se ve vznikajícím oboru rychle zorientoval a od začátku se dokázal obklopit schopnými mladými spolupracovníky, tehdy asistenty Rudolfem Malcem, Pavlem Nádvorníkem, Vladimírem Rozsívalem a Michalem Króoem (obr. 2). Společně se potom plni entuziasmu a mladistvé energie snažili zbavit neurochirurgii nálepky neschůdného a málo úspěšného oboru, což se jim vytrvalým úsilím nakonec podařilo.

Obr. 1  Profesor Rudolf Petr (1912–2003) na své asi nejznámější fotografii z 80. let

Obr. 2  Prof. Petr se spolupracovníky na evropském sjezdu v roce 1984 v Bad Schandau, vlevo doc. Króo, vpravo prof. Malec

ZALOŽENÍ PRVNÍ SAMOSTATNÉ NEUROCHIRURGICKÉ KLINIKY V ČESKOSLOVENSKU

Postupem času nový obor „rostl“ nejen počtem výkonů, ale i zlepšováním výsledků. V roce 1952 byla u chirurgického pavilonu dokončena přístavba posluchárny, laboratoří a knihovny. Docentu Petrovi se tak podařilo k projektu za pomoci vlastních sil připojit i 2. patro. Vzniklo oddělení o 44 lůžkách, které se s přispěním čerstvě ustanovené Vojenské lékařské akademie (VLA) stalo první samostatnou neurochirurgickou klinikou v tehdejším Československu.

Tento moment se stal podnětem pro rozvoj dalších pracovišť. V roce 1959 byla pod vedením profesora Zdeňka Kunce založena neurochirurgická klinika v Praze-Střešovicích a postupně se přidávaly další. Rudolf Petr (jmenovaný profesorem v roce 1956) společně s profesorem Kuncem od počátku usilovali o zřízení odborného neurochirurgického fóra. V roce 1955 na zasedání chirurgické společnosti získali souhlas k založení neurochirurgické komise, ze které v roce 1964 vznikla neurochirurgická sekce a z té potom v roce 1968 i samostatná neurochirurgická společnost.

PRIMÁT HRADECKÉ NEUROCHIRURGIE –⁠ PRVNÍ OŠETŘENÉ ANEURYSMA MOZKOVÉ TEPNY

Po odborné stránce docent Petr na přelomu 40.–50. let prosazoval velmi moderní neurochirurgické názory. Například v cévní problematice již od roku 1948 operoval mozková aneurysmata v karotickém řečišti přímo a podvazoval je nití, teprve později je ošetřoval klipem. S docenty Malcem a Króoem tehdy publikovali článek o chirurgické léčbě nitrolebních výdutí, a to ve sborníku VLA v roce 1952. O 3 roky později roce 1955 byl na klinice natočen film o léčbě cévních mozkových výdutí, který získal v roce 1956 na mezinárodním bienále vědeckých filmů v Benátkách 1. cenu.

Petrovu odbornou progresivitu dokládají v 60. letech stereotaktické výkony s aplikací radioizotopů u Cushingovy nemoci, které prováděl s profesorem Rozsívalem. V následujících letech vzešly z kliniky práce, jež uváděly fakta do té doby nepublikovaná, ve světě či u nás. Podrobnější popis by byl příliš komplikovaný a přesahoval by rámec tohoto sdělení, tak jen telegraficky. Světovými prioritami byly mimo jiné popis komplexních synapsí (glomeruli) v olivě (Němeček a kol., 1960), studium sestupného traktu trigeminu u kočky (Petr, 1954), pletysmografie očnice v hodnocení kolaterálního oběhu (Malec, 1956), ale i mnoho dalších. Z novodobější historie si získala odborný respekt komplexní učebnice „Neurochirurgie“ docenta Jiřího Náhlovského a kolektivu autorů, která v roce 2006 získala ocenění výboru České neurochirurgické společnosti ČLS JEP (1).

Ale zpátky do historie k jejím milníkům.

KOMPLEXNÍ BUDOVA NEUROCHIRURGICKÉ KLINIKY

Progresivní růst oboru si koncem 60. let vynutil výstavbu zcela nového samostatného pavilonu. Jeho přípravy byly zdlouhavé, což profesor Petr komentoval slovy: „Tak dlouhá doba plánování měla však i světlé stránky. Umožnila nám důkladně analyzovat vlastní pracovní zkušenosti i zkušenosti ze zahraničí a vtělit je do projektu, který byl doslova zhmotněním našich medicínských představ. Vznikla tak budova ‚šitá na míru‘ moderní neurochirurgie.“

Slavnostně byla otevřena v roce 1971. Šťastnou shodou okolností bylo možno skloubit tento termín s probíhajícím prvním sjezdem Evropské asociace neurochirurgických společností (EANS) v Praze. Mnohé prominentní účastníky kongresu se tak podařilo pozvat právě na její slavnostní otevření a ukázat jim novou, komplexně koncipovanou budovu, která byla pokroková tehdy i v evropském měřítku (obr. 3).

Klinika měla 100 lůžek standardní péče včetně dětského oddělení, dále 13 lůžek péče intenzivní, 3 ambulance, celkově 3 neurochirurgicky vybavené operační sály včetně mikroskopu a 1 sál stereotaktický. Součástí budovy se stalo neuroradiologické oddělení (doc. MUDr. Zdeněk Černoch, CSc.) s angiografií, EEG a EMG vyšetřovnou. V roce 1978 byl v pavilonu instalován první výpočetní tomograf (CT) v Československu, což klinice dále významně zvýšilo prestiž. Její struktura navíc byla uzpůsobena nejenom léčebné péči, ale i výzkumným účelům. Stala se základnou pro založení Ústavu experimentální neurochirurgie, který se skládal z výzkumných laboratoří –⁠ neurohistopatologické (prof. MUDr. Stanislav Němeček, DrSc.), biochemické (doc. MUDr. Jaroslav Cerman, CSc.) a neurofyziologické (doc. MUDr. Věroslav Golda, CSc.) (2).

Obr. 3  Dobový obraz v pracovně přednosty neurochirurgické kliniky od akademického malíře Bohumila Liznera (1955) zachycující dění na operačním sále

V 80. letech se klinika dále otevírala novým technologickým postupům. Jedním z nich byla i endovaskulární léčba cévních patologií. Jeden z prvních výkonů byl u nás proveden v roce 1983 docentem Náhlovským na karotidokavernózní píštěli. Na začátku 90. let potom byly ve spolupráci profesorem Antonínem Krajinou z Radiologické kliniky LF UK a FNHK ošetřovány některé cévní mozkové patologie jako aneurysmata či malformace tímto postupem pravidelně.

STOPA PROFESORA RUDOLFA PETRA

Profesor Petr zanechal nesmazatelnou stopu nejen v Hradci Králové, ale i v celé české medicíně. Jeho celoživotní přístup, profesionalita, nasazení a pokora před mozkem jakožto nejvyšším řídicím orgánem lidského těla zůstala inspirací pro další generace. Následovníkem profesora Petra na pozici přednosty neurochirurgické kliniky se stal jeho nejbližší spolupracovník prof. MUDr. Rudolf Malec, CSc., který vedl kliniku v letech 1986-1994. V roce 1994 byl jmenován přednostou doc. MUDr. Jiří Náhlovský, CSc., který byl vystřídán na období 2009–2019 prof. MUDr. Svatoplukem Řehákem, CSc.

Mnozí z žáků prof. Petra se stali vedoucími pracovníky v dalších prestižních zařízeních. Primářem plzeňského neurochirurgického oddělení se stal prof. MUDr. Quido Ledinský, do Bratislavy přešel na pozici přednosty prof. MUDr. Pavel Nádvorník, DrSc. Primářem ústeckého pracoviště se stal po hradecké zkušenosti MUDr. Zdeněk Malý, CSc., stejně jako prof. MUDr. Miroslav Galanda, CSc., přednostou neurochirurgické kliniky v Banskej Bystrici. Mnozí naopak zůstali hradecké neurochirurgii věrni po celou svou profesní kariéru –⁠ zmiňme dětského neurochirurga MUDr. Jana Pařízka, dále MUDr. Zdeňka Mašína, MUDr. Oldřicha Řezáče, MUDr. Janu Němečkovou, MUDr. Ivana Látra, MUDr. Václava Málka a další. Za více než sedm desetiletí existence kliniky se na hradeckém pracovišti vystřídaly také generace sester i dalšího zdravotnického personálu, bez jehož zasvěcené a obětavé práce by klinika nikdy nedosáhla takového věhlasu. I jim patří při této vzpomínce poděkování.

Z vizionářských myšlenek Rudolfa Petra lze závěrem citovat jednu, která zazněla u příležitosti oslav 50 let kliniky a zároveň profesorových devadesátin: „Při ohlédnutí zpět se člověk neubrání pohledu či spíše tušení do budoucna. Stávající náplň neurochirurgie bude pěstována jistě ještě velmi dlouho. Tak jak budou přibývat dokonalé technické prostředky výzkumu, které umožní hlouběji pronikat do poznání funkce nervových struktur, neurochirurg se bude postupně přetvářet na operujícího neurofyziologa. Budoucnost neurochirurgie bude nepochybně stejně fascinující, jako byly její počátky u nás.“

VÝUKOVÁ AKTIVITA A TRADICE POSTGRADUÁLNÍCH KURZŮ V NEUROCHIRURGII

Systematická edukační aktivita neurochirurgické kliniky provází celou její historii. Klinika se podílí v počtu 14 lékařů na pregraduální výuce mediků, a to jak českých, tak i zahraničních v anglickém jazyce. Vyučuje chirurgickou propedeutiku pro 3. ročník mediků, ve 4. ročníku neurochirurgii pro stomatology a v 5. ročníku pro všeobecný lékařský směr, a to formou přednášek, praktických cvičení i seminářů.

Od roku 1994 klinika organizuje pravidelně každoroční postgraduální kurzy, které v průběhu pětiletých cyklů proberou celou problematiku neurochirurgie a jsou určené mladým neurochirurgům z Česka i Slovenska. První ročník vznikl na popud vojenských lékařů s tématem neurotraumatologie. Zásluhou profesora Malce a docenta Náhlovského vznikla tradice, která trvá dodnes (obr. 4). Původním hostitelem této úspěšné odborné akce byla Vojenská lékařská akademie. U příležitosti kurzů, které navštíví každoročně kolem 50 mladých neurochirurgů a 30 sester, jsou kromě našich respektovaných neurochirurgů přizváni i zahraniční lektoři. V historii kurzů se tak objevila řada evropských i světových celebrit, konkrétně například prof. Mario Brock z Berlína, prof. Juha Herniesniemi z Helsinek, prof. Ali Krisht z Arkansasu, prof. Giuseppe Lanzino z Rochesteru, prof. Yasuhiro Yonekawa z Curychu, z mladších kolegů prof. Kévin Beccaria z Paříže a doc. Matteo Zoli z Boloně. Letos proběhl již XXX. ročník této edukační akce, jejíž součástí je i vyhlášení laureáta Petrovy ceny. Ta je každoročně udělována mladému neurochirurgovi za významný publikační přínos a je honorována odbornými společnostmi formou cestovního stipendia.

Obr. 4  Historicky první postgraduální kurz na VLA v Hradci Králové na téma neurotraumatologie (1994)
–⁠ v popředí prof. Petr a prof. Malec

Jako již tradiční vzdělávací akci lze označit Multioborové rehabilitační sympozium v Lázních Bělohrad, které je pravidelně pořádáno Neurochirurgickou klinikou LF UK a FNHK, jmenovitě MUDr. Romanem Kostyšynem, Ph.D.. Každoročně v podzimním termínu je toto dvoudenní sympozium zaměřeno na multioborovou spolupráci v péči o pacienty s páteřním onemocněním. V loňském roce proběhl již X. ročník a stoupající počet zájemců svědčí o zájmu odborné veřejnosti o tento vzdělávací formát.

MUDr. Pavel Póczoš, Ph.D., pravidelně školí jako instruktor mladé kolegy v chirurgii baze lební v rámci mezinárodních anatomických kurzů ve Štrasburku. MUDr. Tomáš Hosszú, Ph.D., se podílí na postgraduální výchově spondylochirurgů a v rámci spolupráce s firmou B. Braun. MUDr. Michael Bartoš spolupracuje v mezinárodním měřítku na vývoji navigačních systémů firmy Brainlab a jejich klinických aplikací.

SOUČASNOST NEUROCHIRURGIE V HRADCI KRÁLOVÉ

Dnes se hradecká neurochirurgická klinika prezentuje jako renomované pracoviště se 150 zaměstnanci –⁠ 20 lékaři a přibližně 80 sestrami. V současné době projde ročně zdejšími 3 ambulancemi přes 10 tisíc pacientů a provede se přes 2 tisíce operací v celkové anestezii. Klinika disponuje téměř celým spektrem moderních neurochirurgických výkonů s použitím nejsofistikovanějších technik. Soustřeďuje se na léčbu chirurgicky léčitelných neurologických onemocněních mozku, míchy a periferních nervů. Obor řeší v rámci zařazení do komplexních center hlavně onkologickou, cévní a úrazovou problematiku (obr. 5).

Široce se věnuje rovněž degenerativním onemocněním páteře. Právě počet případů s neúrazovými spinálními onemocněními v posledních desetiletích stoupá, což reflektuje nejen stárnoucí populaci, ale také lepší a dostupnější diagnostiku těchto onemocnění. Současná éra magnetické rezonance (MRI) umožňuje poodkrýt mnoho dříve nerozpoznaných a tím pádem i neléčených diagnóz v této oblasti. Kontinuálním technologickým rozvojem miniinvazivních chirurgických přístupů k páteři a zároveň stoupající erudicí získává klinika na tomto poli renomé předního spondylochirurgického pracoviště v Česku. To se mimo jiné odráží v jejím zařazení mezi centra vysoce specializované spodylochirurgické péče v roce 2023. Aktuálně se rozvíjí mimořádně úspěšně i spolupráce s firmou B. Braun, jejímž výsledkem je v tomto roce založení Aesculap Akademie jakožto posun současné spolupráce na kvalitativně vyšší úroveň. Díky působení MUDr. Tomáše Hosszú, Ph.D., se naše pracoviště stalo v roce 2025 edukačním centrem v miniinvazivních spinálních technologiích s plánovanou účastí našich i zahraničních kolegů z oboru spondylochirurgie (obr. 6).

Obr. 5  Záběr z operačního sálu při kraniální mikroneurochirurgické operaci

Obr. 6  Sofistikovaná technika při chirurgickém výkonu na páteři

K modernímu pojetí oboru neurochirurgie dnes neodmyslitelně patří také mezioborová spolupráce a zapojení pokročilých moderních technologií. Příkladná kooperace se široce uplatňuje se stomatochirurgií při léčbě úrazových onemocnění hlavy, s otorinolaryngologií při transnazálních přístupech a s intervenční neuroradiologií při ošetřování cévních onemocnění mozku. Bez úzké spolupráce s onkology bychom dnes nedokázali komplexně léčit velkou část mozkových nádorů. Adjuvantní onkologické metody jako ozáření či chemoterapie jsou pro osud našich onkologických pacientů zcela zásadní.

Dnešní neurochirurgie patří mezi obory, které jsou závislé na moderní technice. Kromě kvalitních mikroskopů a endoskopů lékaři používají sofistikované navigační a ultrazvukové přístroje sloužící k tomu, aby byli při operacích maximálně přesní, a přitom dostatečně radikální. Bezpečnost výkonů hlídají elektrofyziologické přístroje monitorující mozkové funkce, jejichž zachování v pooperačním průběhu je naší prioritou. V roce 2023 byla klinika významně dovybavena z finančních zdrojů REACT navigačními a rentgenovými technologiemi LoopX umožňujícími maximální přesnost v zavádění páteřní instrumentace. Vybavení 3 operačních sálů včetně nástrojů představuje investici v řádu desítek milionů korun, což dělá z neurochirurgie jeden z nejnákladnějších oborů.

Oddělení pooperační resuscitační péče v současné době disponuje 10 plně vybavenými intenzivními lůžky. Ambulantní provoz je na klinice zajištěn ve 3 ambulancích jak pro akutní případy, tak i pro plánovaná vyšetření ve specializovaných poradnách.

K léčebné péči o pacienty nedílně patří rovněž vědecko-výzkumná činnost. Na neurochirurgické klinice se v posledních 5 letech realizovalo množství výzkumných projektů. Koncem roku 2022 byl ukončen proof of concept projekt GAMA Technologické agentury ČR (TAČR) na vývoj realistického mozkového fantomu pro praktický nácvik ultrazvukem navigované operace mozku (MUDr. Michael Bartoš). V současné době hledá tato technologie vhodnou formu komercializace. Dlouhodobě MUDr. Bartoš spolupracuje s výzkumným ústavem CEITEC v Brně (doc. Jiří Šána) s cílem mapovat genetický profil u vysokostupňových gliomů.

Mezi projekty, jež byly realizované v rámci interní grantové soutěže (IGS), patří například potenciál vybraných krevních markerů ischémie při monitorování pacientů po subarachnoideálním krvácení (MUDr. Jaroslav Adamkov, Ph.D.). Využití biokompatibilních polymerních nanovlákenných vrstev k rekonstrukci durálních defektů na zvířecím modelu bylo testováno v rámci grantu Grantové agentury Univerzity Karlovy (GAUK; MUDr. Pavel Trávníček, MUDr. Pavel Póczoš). Aktuálně se naše výzkumné aktivity soustřeďují na výzkum hydrocefalu a jeho potenciálních biomarkerů (MUDr. Miroslav Cihlo, Ph.D.). Dlouhodobá spolupráce MUDr. Petra Krůpy, Ph.D., s Akademií věd ČR na poli neuroonkologického a neuroregenerativního výzkumu přináší neurochirurgické klinice cenné publikace v prestižních časopisech. Nově je klinika zapojena v rámci přidělených grantů Agentury pro zdravotnický výzkum ČR (AZV) na výzkumu biochemických kaskád u subarachnoideálního krvácení a studování komplexního léčebného režimu mozkových metastáz.

Výzkumné aktivity v oblasti spondylochirurgické se aktuálně zaměřují na využití nositelné elektroniky sledující kvalitu života pacientů s páteřním onemocněním. Kromě toho se naši spondylochirurgové účastní mezinárodní klinické studie Masters-D2, která je zaměřená na hodnocení účinnosti a bezpečnosti minimálně invazivních fúzních operací při degenerativním onemocnění bederní páteře.

Spektrum vědecko-výzkumných aktivit podpořených granty na naší klinice z posledních 5 let je široké –⁠ přehledně jej shrnuje tab. 1.

Tab. 1  Přehled výzkumných grantových projektů NCH v letech 2020–2025

BUDOUCNOST HRADECKÉ NEUROCHIRURGIE

Budoucnost hradecké neurochirurgie je úzce svázána s projektem „Modernizace chirurgických oborů“, který počítá s rekonstrukcí stávajícího a výstavbou nového chirurgického pavilonu. Jeho dokončení je plánováno přibližně za 3 roky. Tato nová komplexní budova chirurgických oborů nabídne své prostory nejen neurochirurgii, ale také dalším chirurgickým odvětvím. Slibuje nové moderní prostředí pro pacienty i personál, kvalitní technologické vybavení a logisticky výhodnější napojení na ostatní obory v řešení komplexních medicínských případů. Pro obor neurochirurgie v Hradci Králové výstavba nového pavilonu znamená další milník v její bohaté historii a zároveň garanci kontinuity kvalitní neurochirurgické péče v regionu.

Adresa pro korespondenci:

doc. MUDr. Tomáš Česák, Ph.D.
Neurochirurgická klinika LF UK a FNHK
Sokolská 581, 500 05 Hradec Králové
e-mail: tomas.cesak@fnhk.cz