Jak se vyvíjela a kam směřuje hematologie v Hradci Králové

ÚVOD

Vývoj královohradecké hematologie začíná v 50. letech a je úzce spojen s klinickou problematikou. I nadále je pracoviště rozvíjeno jako interní, se zastoupením všech částí hematologie včetně hematologické laboratoře. IV. interní hematologická klinika (IV. IHK) je nedílnou součástí interních oborů a katedry interních oborů. Pracoviště zajišťuje komplexní léčbu hematologických a interních onemocnění, ale je také výjimečnou základnou pro edukaci a řešení vědecko-výzkumných projektů.

HISTORIE

Rozvoj hematologie je v Hradci Králové je spojen se dvěma interními pracovišti FN Hradec Králové (FNHK) a několika významnými osobnostmi. U zrodu hematologie ve FNHK stál od roku 1958 prof. MUDr. Ladislav Chrobák, CSc., který pracoval na zdejší I. interní klinice (obr. 1). V roce 1955 byla založena II. interní klinika, která byla součástí Vojenské lékařské akademie. U zrodu hematologie na II. interní klinice stál prof. MUDr. Jaroslav Mazák, CSc. (obr. 2). Hematologie byla pro armádu důležitým oborem a jedním z hlavních vědecko-výzkumných směrů byla problematika poradiačního syndromu a podpůrné hematologické péče. Obě pracoviště tak měla různé možnosti a směrování, jež ovlivnily jejich další vývoj.

Obr. 1  Prof. MUDr. Ladislav Chrobák, CSc.

Obr. 2  Prof. MUDr. Jaroslav Mazák, CSc.

Profesor Chrobák rozvinul hematologii na I. interní klinice a Oddělení klinické hematologie (OKH) FNHK. Na tomto oddělení probíhala léčba hematoonkologických nádorů, závažných anémií a vrozených krvácivých poruch. Rozvoj kvalitní a výkonné hematologické laboratoře byl nutností, protože sloužila rutinnímu provozu celé FNHK a při speciálních vyšetřeních také celému východočeskému regionu. Profesoru Chrobákovi a prim. MUDr. Dagmar Radochové, CSc. (1929–2023) a následně prim. MUDr. Jaroslavě Voglové se podařilo zajišťovat nejmodernější postupy léčby a udržovat laboratorní diagnostiku v hematologické morfologii a hemostáze na vysoké úrovni. Program OKH byl věnován problematice léčby hematoonkologických nádorů, myelodysplastických stavů, autoimunitních cytopenií a anémiím při chronických onemocněních. Tým OKH se intenzivně věnoval diagnostice trombofilních stavů, hemofilii a vzácným onemocněním, jako byla paroxysmální noční hemoglobinurie, kongenitální dyserytropoetické anémie (typ II –⁠ HEMPAS) a vlasatobuněčné leukémii.

Zcela prioritní byla spolupráce profesora Chrobáka s kardiochirurgickým pracovištěm a přednostou chirurgie profesorem Jaroslavem Procházkou. Podařilo se dokonale zvládnout problematiku hemostázy při mimotělním oběhu, což umožnilo plný rozvoj kardiochirurgie v Hradci Králové. Významná byla i systematická a centralizovaná péče o hemofiliky ve východočeském regionu, kteří byli na OKH kontrolováni. Tuto oblast později převzal prof. MUDr. Petr Dulíček, Ph.D. Mezi uznávanými spolupracovníky, kteří utvářeli zdejší kolektiv, musíme zmínit také MUDr. Karla Podzimka, MUDr. Soňu Mirovou, prof. MUDr. Pavla Žáka, Ph.D., a prof. MUDr. Vladimíra Maisnara, Ph.D.

II. interní klinika v čele s prof. MUDr. Jaroslavem Mazákem, CSc., se ve svých počátcích zaměřila na nový fenomén související s radiačním ozářením. Jaroslav Mazák ve své disertační práci prokázal, že základní příčinou krvácení při dřeňové aplazii je nedostatek krevních destiček. Vedle této problematiky se věnoval výzkumu diseminované intravaskulární koagulace (DIC) a fibrinolytické terapii streptokinázou. Na problematiku dřeňového útlumu při termickém a radiačním poškození kůže navázal genmjr. prof. MUDr. Jaroslav Vaňásek, CSc., který si uvědomoval nutnost týmové spolupráce především s onkology, imunology a specialisty na kryokonzervaci lidských tkání. Takto vznikal koncept rozvoje transplantačního programu.

Postupně se na II. interní klinice ustavil silný hematologický tým, jehož významnou osobností byl plk. prof. MUDr. Milan Bláha, CSc. Vypracoval postupy pro aseptické ošetřování pacientů při dřeňovém útlumu a v roce 1974 uvedl do provozu speciální aseptický box (tzv. life island). Jako první v Československu rozvinul aferetické terapeutické postupy, které otevřely cestu k podpůrné léčbě dřeňových útlumů, ale také k transplantačnímu programu a některým zcela novým léčebným technikám –⁠ trombocytaferéze, výměnné plazmaferéze, reoferéze a dalším. Používání hematopoetických růstových faktorů a podpůrnou terapii zavedl do klinické praxe II. interní kliniky plk. prof. MUDr. Ladislav Jebavý, CSc.

V roce 1976 byla po vyšetření HLA provedena jedna z prvních alogenních transplantací kostní dřeně v Československu (pozn.: v roce 1974 byla provedena alogenní transplantace v ÚHKT Praha bez znalostí systému HLA). Tato transplantace byla bohužel neúspěšná –⁠ přes provedené vyšetření HLA došlo k rozvoji nezvladatelné závažné reakce štěpu proti hostiteli. Ani přes počáteční neúspěch se však rozvoj transplantačního programu nezastavil. Prof. MUDr. Rudolf Klen, DrSc., jako druhý na světě zakládá tkáňovou banku a následně MUDr. Pavel Měřička, CSc., spolu s profesorem Bláhou zavedli rutinní kryokonzervační techniky a vyvinuli unikátní kontejnery pro kryokonzervací hematopoetických buněk. Jako první v Československu v roce 1987 provedli prof. Bláha, dr. Šulc, dr. Měřička a dr. Kobylka transplantaci periferních krvetvorných buněk. Později, v letech 1991–1997, profesor Jebavý a MUDr. Miloslav Kmoníček, Ph.D., využívali autologní transplantaci v léčbě lymfomů a myelomů.

Hematologická laboratoř II. interní kliniky je spojená s doc. MUDr. Miloslavem Peckou, CSc., který zavedl řadu dnes rutinních vyšetření (od stanovení vitaminu B₁₂ metodou RIA po zavedení či zdokonalení metod pro sledování poruch agregace trombocytů, trombogeneze a dalších poruch hemostázy). Docent Pecka se zasloužil o standardizaci řady vyšetření nejen na II. interní klinice, ale i v rámci České hematologické společnosti ČLS JEP. Spolupráce prof. MUDr. Jaroslava Malého, CSc., s docentem Peckou pak vedla k dalšímu rozvoji problematiky hemostázy. Prof. Malý se zaměřil na problematiku získaných poruch hemostázy u pacientů s ledvinnou nedostatečností, na získané poruchy krevních destiček, diagnostiku, na léčbu DIC a na problematiku diagnostiky a léčby hluboké žilní trombózy (HŽT) a plicní embolie (PE). Jako první v Československu publikoval výsledky léčby akutního infarktu myokardu (IM) tkáňovým polypeptidovým antigenem.

Uvést musíme též MUDr. Františka Matěju, který založil laboratoř pro imunologii a společně s prof. MUDr. Milošem Tichým, CSc., zavedli imunoelektroforézu a věnovali se problematice paraproteinémií.

SOUČASNOST

Zcela nová kapitola hradecké hematologie začíná v roce 1997, kdy byla dokončena výstavba nového pavilonu profesora Bašteckého (obr. 3). Došlo ke spojení dvou týmů, a to II. interní kliniky a OKH. Pracoviště je součástí katedry interních oborů LF UK v Hradci Králové, jeho přednostou byl jmenován prof. MUDr. Jaroslav Malý, CSc. Současně dochází ke sloučení hematologických laboratoří.

Obr. 3  Nový pavilon prof. Bašteckého

V roce 2012 proběhla reorganizace interních pracovišť a vzniká IV. interní hematologická klinika LF UK a FN Hradec Králové. Do funkce přednosty byl jmenován prof. MUDr. Pavel Žák, Ph.D. Pracoviště patří mezi centra vysoce specializované hematologické péče pro dospělé. Aktuálně má 2 standardní oddělení s kapacitou 52 lůžek, transplantační JIP s 6 lůžky, oddělení hematologické intenzivní péče se 7 lůžky, separátorové oddělení s 5 lůžky a ambulanci se 7 poradnami a stacionářem s 10 křesly/lůžky. Bylo zřízeno mezioborové centrum pro antitrombotickou terapii a poruchy hemostázy jehož vedoucím je prof. MUDr. Petr Dulíček, Ph.D. Součástí IV. IHK je endokrinologická skupina, která zajišťuje 2 ambulance a 6 lůžek pro léčbu radioizotopy.

Po sloučení pracovišť dochází k rychlému rozvoji transplantačního programu hematopoetických kmenových buněk. V roce 1998 byla provedena druhá alogenní transplantace pod vedením profesorů Jebavého a Žáka. Tím byl zahájen rutinní program alogenních transplantací hematopoetických buněk. V současnosti je ročně provedeno přibližně 30–50 autologních a 30–40 alogenních transplantací (obr. 4). Od roku 2020 jsou prováděny též haploidentické alogenní transplantace. V roce 2024 získala IV. IHK a Tkáňová ústředna akreditaci ISCT-EBMT (JACIE) (obr. 5) pro autologní a alogenní transplantace hematopoetických buněk u dospělých pacientů, pro podávání imunoefektorových buněk a pro kolekci hematopoetických buněk z aferézy i jejich zpracování. Provedená srovnání výsledků transplantační léčby prokázala srovnatelnou úroveň s nejvyspělejšími transplantačními centry Evropy.

Obr. 4  Akreditace ISCT-EBMT udělená v roce 2024

Obr. 5  Transplantační program IV. IHK (2012–2024)

Další inovace buněčné terapie nastává s rozvojem technologie CAR-T. Doc. MUDr. David Belada, Ph.D., a MUDr. Alice Sýkorová, Ph.D., připravili podklady pro zahájení této léčby a v současnosti je IV. IHK certifikována pro všechny komerčně dostupné CAR-T v Česku. V roce 2024 bylo provedeno celkem 15 převodů CAR-T buněk. Doc. MUDr. Jakub Radocha, Ph.D., v rámci studie Cartitude-5 provedl 5. 11. 2022 první CAR-T terapii u pacienta s myelomem v Česku.

Naprosto ojedinělé postavení v rámci Česka má separátorové centrum. Na práci profesora Bláhy navázala MUDr. Miriam Lánská, Ph.D. Mimo standardní separační výkony, jako jsou separace periferních krvetvorných buněk, erytrocytaferézy, leukaferézy a trombocytaferézy, se provádějí terapeutické výměnné plazmaferézy u trombotické trombocytopenické purpury, roztroušené sklerózy, Guillainova–Barrého syndromu, reohemaferézy u suché makulární degenerace sítnice, imunoadsorbce u myasthenia gravis a hypercholesterolémií (obr. 6), extrakorporální fotoferézy u reakce štěpu proti hostiteli a Sézaryho syndromu.

Obr. 6  Probíhající LDL aferéza

Pracoviště je zapojeno do klinických a akademických studií. Seznam řešených projektů je uveden v tab. 1. Dokonalou organizací studií na pracovišti se daří získat vysoce inovativní léčiva. Provedení klinických studií byla opakovaně kontrolována (mj. 2× americkým Úřadem pro kontrolu léčiv a potravin /FDA/), vždy s kladným hodnocením.

Tab. 1  Významné projekty realizované s účastí IV. IHK

VÝZKUMNÁ ČINNOST IV. INTERNÍ HEMATOLOGICKÉ KLINIKY

Myelomová skupina

(vedoucí: doc. MUDr. Jakub Radocha, Ph.D.)

Výzkumné aktivity myelomové skupiny řešené v rámci projektů AZV MZ ČR či interních grantů FNHK se zaměřují na precizní diagnostické metody mnohočetného myelomu (MM). V roce 2024 se podařilo vyvinout a ověřit novou metodu pro citlivější detekci minimální reziduální nemoci (MRN) v krvi pacientů. Tento přístup umožňuje sledovat zbytky nádorových buněk s mnohem vyšší přesností než dosavadní diagnostické metody. Použitím selektivní izolace protilátek v kombinaci s chromatografií a hmotnostní spektrometrií bylo dosaženo významného pokroku v odhalování patologických monoklonálních protilátek již při velmi nízkých koncentracích. Ve srovnání s tradičními testy, jakými jsou sérová elektroforéza, imunofixační elektroforéza nebo MALDI hmotnostní spektrometrie, se ukázalo, že nová metoda dokáže zachytit až 6× nižší koncentrace patologických bílkovin. Tento výzkum přináší naději na přesnější diagnostiku MM a lepší personalizaci léčby. V následujících letech bude metoda dále testována a klinicky ověřována s cílem poskytnout lékařům účinnější nástroj pro sledování této závažné nemoci.

Mezi nejvýznamnější publikace patří nové prognostické skóre pro starší nemocné s myelomem založené na analýze z registru České myelomové skupiny a analýza z běžné praxe hodnotící účinnost a bezpečnost daratumumabu s lenalidomidem a dexametasonem u relabujícího či refrakterního myelomu.

Lymfomová skupina

(vedoucí: doc. MUDr. David Belada, Ph.D.)

V oblasti lymfomů se hlavní výzkum na IV. interní hematologické klinice ubírá dvěma směry. Tím prvním je spolupráce v rámci národních projektů Kooperativní lymfomové skupiny (KLS). Zde probíhá výzkum, který se týká prognosticky nepříznivých subtypů lymfomů, kde byl aktuálně ukončen projekt AZV MZ ČR. Jedná se o monitorování reziduální nemoci (MRN) pomoci molekulárně genetických metod za pomoci sekvenování nové generace. Stejná problematika je testována i v rámci akademické studie KLS PTCL-CHEPA, kde je nemocným s prognosticky nepříznivým typem periferních T lymfomů podávána moderní léčba se současným sledováním MRN za pomocí cirkulující nádorové DNA (ctDNA).

Druhým směrem jsou klinická hodnocení, kterých v oblasti lymfomů na klinice probíhá několik desítek. Většina z nich v současné době testuje význam tzv. bispecifických protilátek. Jedná se o moderní formu imunoterapie nádorových onemocnění, která je založená na dvojí vazbě protilátky –⁠ jedním vazebným místem se váže na povrchový znak nádoru a druhým na T lymfocyt, jenž se podílí na likvidaci nádorové buňky. Aktuálně jsou z těchto léků testovány zejména epkoritamab a odronextamab.

Mezi nejvýznamnější publikace patří klinické hodnocení bezpečnosti a účinnosti anti-CD19 protilátky tafasitamabu v kombinaci s chemoimunoterapií u difuzního velkobuněčného B lymfomu (DLBCL), retrospektivní národní analýza klinického průběhu nemocných s DLBCL a postižením varlat a multicentrická analýza prediktivních faktorů pro relaps/progresi nemocných s DLBCL léčených CAR-T lymfocyty.

Skupina pro Hodgkinův lymfom

(vedoucí: MUDr. Alice Sýkorová, Ph.D.)

V současné době je možné 1. linií léčby vyléčit 80 % pacientů s klasickým Hodgkinovým lymfomem (cHL), nicméně aktuální vstupní vyšetření neumožňují identifikovat nemocné s rizikem časné progrese nebo relapsu. Dalším problémem u těchto dlouhodobě přežívajících nemocných je pozdní toxicita léčby. Současný klinický výzkum je proto především zaměřen na individualizaci terapii se snahou snížit její toxicitu a zachovat účinnost, mimo jiné zařazením cílených léčiv (např. anti-PD1 imunoterapie –⁠ pembrolizumab, nivolumab). Je tedy nutné najít nové prognostické a prediktivní faktory, které by individualizaci léčby usnadnily.

Hlavním současným výzkumným směrem skupiny je tak spolupráce na multicentrickém projektu AZV MZ ČR týkajícím se detekce cirkulující nádorové DNA. Jde o koncept tzv. tekuté biopsie neboli stanovením nádorové masy, nádorových genetických změn nebo léčebné odpovědi kvantitativní a kvalitativní analýzou ctDNA s cílem identifikace rizikových faktorů ve vztahu k diagnostickým, prognostickým a léčebným cílům. Pomocí ctDNA se zkoumá i nádorová biologie cHL detekcí specifických mutací opakovanými odběry před zahájením terapie, v jejím průběhu i po jejím ukončení a v případě progrese/relapsu. Předpokládá se, že korelace absolutního množství ctDNA, dynamiky poklesu ctDNA v průběhu a na konci léčby a mutačního spektra s klinicko-patologickými charakteristikami v budoucnu umožní zkvalitnit personalizaci léčby u pacientů s cHL.

Nejvýznamnější recentní publikací skupiny je účast na velké mezinárodní analýze celkového přežití u nemocných s cHL po autologní transplantaci v éře cílených léčiv.

Skupina pro chronickou lymfocytární leukémii

(vedoucí: MUDr. Martin Šimkovič, Ph.D.)

Skupina je zaměřena na široké spektrum výzkumu klinických i laboratorních aspektů onemocnění, a to ve spolupráci s Ústavem klinické imunologie a alergologie, Ústavem klinické biochemie a diagnostiky a Fingerlandovým ústavem LF UK a FNHK, Ústavem lékařské biochemie LF UK i Farmaceutickou fakultou UK v Hradci Králové.

CLL skupina byla průkopnickou v zavádění chemoimunoterapie a cílených preparátů, často v důsledku účasti na klinických hodnoceních. Vlastní výzkumné aktivity se věnují hodnocení prognostických a prediktivních faktorů: mutace IGHV, del17p, komplexní karyotyp, identifikace nových biomarkerů na chemoimunoterapii a cílenou léčbu (zejména inhibitory Brutonovy tyrosinkinázy či inhibitory Bcl-2) a analýzy zaměřené na predikci léčebné odpovědi (NGS, obr. 7), MRN a období do progrese. Dále se zabývá komplexním hodnocením defektů buněčné a humorální imunity a jejich vývojem pod vlivem léčby (např. změny sérových koncentrací imunoglobulinů a riziko infekcí). Skupina se také díky významné účasti na národním registru CLLEAR podílí na retrospektivních i prospektivních epidemiologických analýzách, například dopadu infekce COVID-19 na nemocné CLL, výsledků léčby cílenými preparáty nebo prognostickým skórovacím systémům.

Obr. 7  Delece genu TP53 v oblasti exonu 4 (vyznačená světle modře v levém dolním rohu) odhalená metodou NGS
(autorka: Ing. Kateřina Hrochová, Fingerlandův ústav patologie LF UK a FNHK)

Dalším směrem výzkumu je vývoj laboratorních metod jako vysokokapacitní extrakce a kvantifikace cílených léků v krevním séru. Výzkum probíhá ve spolupráci s dalšími českými centry v rámci České skupiny pro CLL (ČSCLL) a mezinárodní výzkumnou skupinou European Research Initiative on CLL (ERIC). Výstupy této spolupráce vedly nejen k publikacím v prestižních časopisech, ale také přímo ovlivnily klinickou praxi a přístup k diagnostice a terapii pacientů s CLL, čímž přispěly k optimalizaci diagnostické a léčebné strategie v Česku i na mezinárodní úrovni.

Mezi nejvýznamnější recentní publikace patří validace prognostického indexu pro nemocné s CLL diagnostikované v časném klinickém stadiu a návrh vlastního prognostického indexu, národní analýza infekce COVID-19 u nemocných s CLL, komplexní hodnocení defektů buněčné imunity a vliv chemoimunoterapie nebo inovativní vysoce výkonná kvantifikace inhibitoru BTK ibrutinibu a jeho metabolitu v krevním séru.

Skupina pro akutní leukémie a pro transplantační terapii

(vedoucí: prof. MUDr. Pavel Žák, Ph.D.; vedoucí skupiny pro akutní myeloidní leukémie: MUDr. Benjamin Víšek; vedoucí skupiny pro akutní lymfoblastovou leukémii: prof. MUDr. Jan Horáček, Ph.D.; vedoucí skupiny pro transplantační terapii: MUDr. Alžběta Zavřelová, Ph.D.)

Výzkum v oblasti akutní lymfoblastové leukémie (ALL) se ubírá dvěma hlavními směry. Prvním je spolupráce v rámci projektů České leukemické skupiny pro život (CELL), která se zaměřuje na vývoj a optimalizaci společných léčebných protokolů, včetně akademických studií s novými léky u ALL. Kromě klinických studií probíhá rozsáhlý výzkum v oblasti rozšířeného molekulárně genetického testování, které zahrnuje detailní sledování minimální reziduální nemoci jako klíčového prognostického faktoru. Další doménou je studium metylomu u ALL, jehož cílem je hlubší pochopení epigenetických změn spojených s touto nemocí a jejich možného využití v diagnostice a terapii.

Druhou důležitou oblastí výzkumu je studium signálního mikroprostředí u ALL. Zvláštní pozornost je věnována roli cytokinů, solubilních cytokinových receptorů a adhezních molekul a jejich vztahu k prognóze a přežití pacientů. Tento výzkum se zaměřuje na identifikaci faktorů, které ovlivňují chování leukemických buněk a jejich odpověď na léčbu, což může vést k novým terapeutickým strategiím. Obě výzkumné oblasti se vzájemně doplňují a přispívají k rozvoji přesnější diagnostiky, personalizované léčby a zlepšení dlouhodobých výsledků pacientů s ALL.

Výzkum transplantace kmenových buněk a léčba akutní leukémie na IV. IHK se soustředí na zlepšení výsledků léčby a minimalizaci vedlejší péče nemocných s akutními leukémiemi. Tým aktivně participuje na klinických hodnoceních, v nichž se testují nové terapeutické přístupy a preparáty s cílem poskytnout nejmodernější a nejúčinnější léčbu.

Skupiny aktivně spolupracují v rámci projektů AZV MZ ČR s Farmaceutickou fakultou UK v Hradci Králové (Katedra biochemických věd a Katedra farmakologie a toxikologie) na projektech testování molekulárních rezistencí na cílené léky, zejména inhibitory FLT3, a možnosti překonání rezistence pomocí transportérů ABC.

Mezi nejvýznamnější publikace patří analýza prokazující lepší účinnost vysokodávkovaného ceftazidimu z hlediska farmakokinetiky a farmakodynamiky při léčbě infekcí široce rezistentní Pseudomonas aeruginosa u nemocných s malignitami a in vitro analýza farmakokinetické rezistence na buňky AML při používání inhibitorů cyklin-dependentních kináz 4/6.

Skupina pro myeloproliferace a myelodysplazie

(vedoucí: MUDr. Petra Bělohlávková, Ph.D.)

Skupina v rámci léčby pacientů s myeloproliferativními neoplaziemi (MPN)/myelodysplastickým syndromem (MDS) v současné době spolupracuje na AZV projektu HALF, který se věnuje nemocným s chronickou myeloidní leukémií (CML) a otázce možnosti bezpečného vysazování léčby tyrosinkinázovými inhibitory při dosažené hluboké molekulární odpovědi. Cílem tohoto projektu je hledat další parametry, jež přispějí k identifikaci vhodných pacientů k vysazení léčby.

Skupina se podílí na klinických hodnoceních pro nemocné s MDS, MPN a CML, z nichž některé přispěly k zavedení nových preparátů do léčby a tím umožnily nemocným možnost získat často účinnější terapii než dosavadní standard. Vedoucí skupiny je členkou výboru České leukemické skupiny, místopředsedkyní výboru pro MDS a autorkou českých doporučení pro léčbu myeloproliferativních chorob.

Mezi nejvýznamnější práce patří národní studie účinnosti a bezpečnosti nilotinibu či imatinibu v léčbě 1. linie u nemocných s CML a účast na multicentrické studii zkoumající praktické zkušenosti s léčbou luspaterceptem, případně v kombinaci s erytropoetinem alfa, u transfuzně dependentních nemocných s nízce rizikovým MDS.

Separátorové centrum

(vedoucí: MUDr. Miriam Lánská, Ph.D.)

Separátorové centrum je největším pracovištěm v Česku zaměřeným na léčbu LDL aferézou u pacientů s familiární hypercholesterolémií, což je metoda významně prodlužující život těchto nemocných. Další oblastí zájmu je využití extrakorporální fotoferézy u nemocných s chronickou reakcí štěpu proti hostiteli a některých typů lymfomů –⁠ počtem výkonů patří mezi přední česká pracoviště.

Dlouhodobě se separátorové centrum účastní mnoha výzkumných projektů. V poslední době výzkum zahrnoval zkoumání predikce kardiovaskulárních rizik u pacientů s familiární hypercholesterolémií prostřednictvím genomické a metabolomické analýzy a také projektu zaměřeného na kardiovaskulární účinky flavonoidních metabolitů a vlivu metabolických rizikových faktorů. Inovace v oblasti terapeutických aferéz jako např. zařízení pro reohemaferézu nebo pro extrakorporální eliminaci cholesterolu se staly předmětem 6 českých patentů.

Mezi nejvýznamnější recentní práce patří identifikace solubilního endoglinu jako ukazatele úspěšné reoferézy u nemocných s věkem podmíněnou makulární degenerací a analýza výsledků z registru Světové asociace aferéz.

Centrum pro poruchy hemostázy

(vedoucí: prof. MUDr. Petr Dulíček, Ph.D.)

V současnosti na pracovišti probíhá projekt nefaktorové léčby získané hemofilie pomocí emicizumabu –⁠ nového preparátu pro léčbu hemofilie, který je bispecifickou monoklonální protilátkou vážící se na koagulační faktory IXa a X a tím nahrazující funkci faktoru VIII. Ve spolupráci s laboratoří IV. IHK bylo úspěšně zavedeno monitorování léčby emicizumabem.

Mezi další významné práce patří multicentrická analýza rizikových faktorů pro cévní mozkovou příhodu u nemocných s Ph-negativními myeloproliferacemi léčených anagrelidem.

Skupina pro léčbu imunitních cytopenií

(vedoucí: doc. MUDr. Milan Košťál, Ph.D.)

V rámci terapie imunitních trombocytopenií (ITP) je připraveno klinické hodnocení fáze II studující bezpečnost a efektivitu terapie kombinovaným imunomodulačním režimem, který je tvořen dvojicí imunosupresiv (mykofenolát a cyklosporin) v redukovaných dávkách, protilátkou anti-CD20 v nízkém dávkováním a trombopoetinem. Cílem je dosažení a udržení časné odpovědi u co největšího počtu pacientů. Režim je veden jako bezkortikoidní alternativa k současné standardní (a často neúměrně dlouhé) kortikoidní terapii nebo jako následná léčba po úplném selhání kortikoterapie. Dalším probíhajícím projektem je hodnocení prediktivních imunologických faktorů pro odpověď na léčbu ITP.

Endokrinologická skupina

(vedoucí: doc. MUDr. Filip Gabalec, Ph.D.)

Skupina se zaměřuje na širokou škálu výzkumných aktivit s důrazem na inovativní přístupy a aplikace v klinické praxi. Klíčové oblasti se týkají onemocnění hypofýzy, kde v rovině základního výzkumu spolupracujeme s mnoha pracovišti –⁠ Neurochirurgickou klinikou, Ústavem klinické biochemie a diagnostiky, Fingerlandovým ústavem patologie LF UK a FNHK.

V rámci klinického výzkumu nyní probíhá klinické hodnocení nového inhibitoru CRH krinecerfontu pro léčbu kongenitální adrenální hyperplazie. Endokrinologická skupina se úspěšně účastnila výzkumných úkolů podpořených IGA/AZV MZ ČR, GAUK a programem pro institucionální podporu výzkumu FNHK a Univerzity Karlovy (PROGRES, aktuálně COOPERATIO). Aktuálně probíhá projekt a připravuje se grantová přihláška v oblasti deficitu nebo rezistence arginin-vazopresinu (diabetes insipidus), hyponatrémie a kopeptinu. Jsou též testovány nové přístroje na bed-side genetickou analýzu tenkojehlových cytologií.

Mezi nejvýznamnější práce patří imunohistochemické posouzení proteinu Hand2 v diagnostice paragangliomů a dalších neuroendokrinních nádorů a exprese transkripčního faktoru kmenových buněk Sox2 u neuroendokrinních nádorů hypofýzy produkujících růstový hormon.

Hematologická laboratoř

(vedoucí: Mgr. Ilona Fátorová)

Pracoviště slouží z velké části pro rutinní provoz (vyšetřování krevních obrazů, koagulační testy, cytologie kostní dřeně, speciální hematologické metody jako vyšetření primární hemostázy apod.). Velmi důležité bylo již v roce 2015 zavedení statimového vyšetření ADAMTS13, které je klíčové pro diagnostiku trombotické trombocytopenické purpury (TTP).

V oblasti inovací byla laboratoř v březnu tohoto roku vybavena novými automatizovanými hematologickými linkami krevních obrazů (analyzátory nejvyšší třídy –⁠ Sysmex série XR9000) a nátěrovými a barvicími automaty s digitální morfologií DI-60, která umožňuje hodnocení mikroskopického diferenciálu leukocytů pomocí fotografií jednotlivých leukocytů obvodové krve (obr. 8). Také bylo recentně zavedeno monitorování léčby novými antihemofilickými preparáty (emicizumab, efanesoktokog alfa).

Obr. 8  Výstup z modulu digitální morfologie pro mikroskopický diferenciál DI-60

V oblasti výzkumu se pracovníci laboratoře přímo účastní výzkumných projektů zaměřených především na studium chronické lymfocytární leukémie a mnohočetného myelomu. Laboratoř se věnuje především separaci buněčných populací pro následné analýzy a přímo se účastní zpracování výsledků včetně bioinformatické analýzy zejména mikrobiomových dat. Významný projektem řešeným v minulém období jsou analýzy využívající vybrané parametry krevního obrazu k časnému stanovení závažnosti a prognózy u nemocných s infekcí COVID-19 a prognostické skóre ICIS (Intensive Care Infection Score) u středního a těžkého COVID-19.

BUDOUCNOST HEMATOLOGIE V HK

V současné době pracoviště prochází dramatickými změnami. Dochází k přestavbě pavilonu laboratorních oborů, kam se vrátila hematologická laboratoř do zcela nových podmínek. Pod vedením Mgr. Ilony Fátorové bude snahou udržet vysokou výkonnost a odbornou úroveň hematologické laboratoře. V roce 2025 byla spuštěna moderní analyzátorová linka Sysmex XR9000, která by měla být v provozu dalších 10 let. V dalším vývoji bude snaha o napojení této linky též o koagulační analyzátory. Trendem je využívání technik „AI“ nejen při hodnocení nátěrů periferní krve, které již nyní rutinně používáme, ale i nátěrů kostní dřeně. V problematice hemostázy se bude prohlubovat spolupráce s molekulární diagnostikou, a to především v diagnostice vrozených krvácivých a trombofilních stavů.

Další dramatickou změnou je také probíhající přestavba ambulantní části, která bude ukončena v roce 2026. Cílem těchto změn je vytvořit dostatečnou léčebnou ambulantní kapacitu pro východočeský region, která je ve stávajících podmínkách již nevyhovující.

A co je nejdůležitější: Pracovalo zde mnoho výjimečných osobností, které hradeckou hematologii posunuly vpřed. Nyní zde pracuje tým, který v této cestě pokračuje a bude jistě pokračovat.

Seznam použitých zkratek

ADAMTS13       metaloproteáza vedoucí k degradaci multimerů von Willebrandova faktoru
ALL        akutní lymfoblastová leukémie
AZV       Agentura pro zdravotnický výzkum ČR
BTK       Brutonova tyrosinkináza
CLL       chronická lymfocytární leukémie
DLBCL difuzní velkobuněčný B lymfom
ERIC     European Research Initiative on CLL
FLT3      gen kódující protein ze skupiny tyrosinkináz
HL         Hodgkinův lymfom
ICIS      Intensive Care Infection Score
IGS        Interní grantová soutěž FNHK
ISCT-EBMT        International Society for Cell & Gene Therapy –⁠ European Society for Blood & Marrow Transplantation
ITP         imunitní trombocytopenická purpura
KLS       Kooperativní lymfomová skupina
NGS       sekvenování nové generace
PD1        receptor programované buněčné smrti 1
RIA        radioimunoanalýza
TAČR    Technologická agentura ČR
TTP        trombotická trombocytopenická purpura

Adresa pro korespondenci:

prof. MUDr. Pavel Žák, Ph.D.
IV. interní hematologická klinika LF UK a FNHK
Sokolská, 500 05 Hradec Králové
e-mail: zak@lfhk.cuni.cz