Chirurgie v Hradci Králové – historie, akademická tradice a významné osobnosti

ÚVOD

Rozvoj chirurgie a medicíny obecně v Hradci Králové úzce souvisí s proměnou města z vojenské pevnosti v univerzitní a zdravotnické centrum.

Již v 18. století, během přeměny Hradce Králové v barokní pevnost habsburské monarchie, vznikaly první vojenské lazarety a polní špitály poskytující chirurgickou péči raněným vojákům. Tato péče, limitovaná tehdejšími znalostmi o asepsi, sterilizaci a anestetických postupech, byla poskytována převážně zkušenými ranhojiči, kteří však měli k dispozici pouze omezené terapeutické prostředky.

Zlomovým bodem se stal rok 1887, kdy byla v Hradci Králové otevřena Krajská všeobecná nemocnice. Postupně zde vzniklo samostatné chirurgické oddělení. Operační výkony se soustředily zejména na akutní stavy, jako byly amputace, ošetření střelných poranění nebo drenáže infekčních ložisek. Výkony byly prováděny za použití základních inhalačních anestetik, jako byl ether či chloroform (1).

CHIRURGIE V HRADCI KRÁLOVÉ V MEZIVÁLEČNÉM OBDOBÍ

Období mezi 1. a 2. světovou válkou představovalo pro československé zdravotnictví, a zejména pro chirurgii, období zásadní transformace. V Hradci Králové –⁠ městě s narůstajícím významem regionálního zdravotnického centra –⁠ došlo k výrazné konsolidaci zdravotnických zařízení a profesionalizaci chirurgické péče. Základním pilířem chirurgické péče v meziválečném Hradci Králové byla Krajská všeobecná nemocnice, která od svého založení prošla výrazným rozvojem.

Obr. 1  Projekt nové nemocnice v Hradci Králové

Chirurgické oddělení, které původně fungovalo jako součást interního lékařství, se postupně osamostatnilo a získalo vlastní organizační i odborné postavení. Zvláštní důraz byl kladen na modernizaci operačních sálů –⁠ zlepšeno bylo především aseptické zázemí, osvětlení a základní chirurgické instrumentárium. Přestože poskytování anestezie zůstávalo převážně v rukou chirurga, začínaly se prosazovat první náznaky specializace anesteziologické péče, zejména u složitějších výkonů. Významným mezníkem bylo dokončení nového chirurgického pavilonu v roce 1926 v rámci první etapy výstavby moderního areálu nemocnice. V objektu, který až do roku 1938 sdílelo také gynekologicko-porodnické oddělení, se soustředila klíčová část tehdejší operační a diagnostické péče. Prvním primářem chirurgie se stal MUDr. Bedřich Honzák (1870–1933), který zároveň působil jako ředitel nemocnice (2, 3). Po jeho úmrtí jej nahradil doc. MUDr. Jan Bedrna (1897–1956), pozdější akademik a jedna z nejvýznamnějších osobností československé chirurgie.

Obr. 2  Operační sál chirurgie v 19. století

Charakteristickým znakem tohoto období byla postupná diferenciace chirurgických oborů. Vedle všeobecné chirurgie se profilovala urologie jako samostatná disciplína –⁠ v roce 1939 zde vzniklo samostatné urologické pododdělení, které bylo tehdy jediné mimo pražskou Bulovku. Paralelně se vyvíjela traumatologie pohybového aparátu, odpovídající na četné pracovní úrazy v Industrializujícím se regionu. Rozvoj chirurgie výrazně ovlivnily moderní zobrazovací a laboratorní metody. Rentgenové přístroje, běžně používané již od 20. let, umožnily přesnější diagnostiku zlomenin, plicních patologií a cizích těles. Významně se tím zvýšila přesnost předoperačního plánování a bezpečnost výkonů. Současně se rozšířila laboratorní vyšetření –⁠ základní hemato-biochemické testy přispěly ke kvalitnější stratifikaci pacientů a prevenci komplikací.

Chirurgie v Hradci Králové tedy mezi lety 1918 a 1938 prošla zásadním vývojem, od tradičního přístupu k moderně koncipované, odborně ukotvené a diferenciované klinické péči. Přes limity doby –⁠ například absenci antibiotik a nedostatečnou centralizaci výzkumu –⁠ vytvořili zdejší chirurgové pevné základy pro rozmach oboru v poválečných dekádách (4).

POVÁLEČNÝ ROZVOJ CHIRURGIE V HRADCI KRÁLOVÉ A VÝZNAMNÉ OSOBNOSTI ČESKÉ CHIRURGICKÉ ŠKOLY

Bezprostředně po druhé světové válce se Hradec Králové stal jedním z hlavních center chirurgického vzdělávání a inovací v Československu. Zásluhu na tom měly nejen nové instituce, jako byla Lékařská fakulta UK v Hradci Králové, ale především výjimečné osobnosti, jež formovaly novou generaci chirurgů. Tito lékaři se stali průkopníky v oblastech, jako je kardiochirurgie, traumatologie, plicní chirurgie a urologie –⁠ oborech, které byly v té době na samém počátku svého vývoje.

Akademik Jan Bedrna (1897–1956)

Zakladatel moderní chirurgie v Hradci Králové a tvůrce místní chirurgické školy, akademik Jan Bedrna, spojil svou profesní dráhu s městem v roce 1934. Jeho styl práce byl postaven na vědecké preciznosti, důrazu na etiku a propojení klinické praxe s výukou. Byl zastáncem výuky u lůžka a kladl důraz na důslednou návaznost chirurgie na základní vědy.

Obr. 3  Akademik Jan Bedrna

Po válce sehrál klíčovou roli při zakládání Lékařské fakulty UK v Hradci Králové a stal se garantem výuky chirurgie. Vedle urologie se začal intenzivně věnovat cévní chirurgii, traumatologii a později i kardiochirurgii, kde se zařadil mezi průkopníky v evropském měřítku. V roce 1947 jako první v Československu úspěšně operoval otevřenou tepennou dučej, následovaly další výkony na plicní a mitrální chlopni.

Bedrna vybudoval první kardiochirurgické středisko v zemi a stal se inspirací pro celé generace lékařů. Publikoval desítky odborných prací a vydal i prakticky orientované monografie, například „Úrazy kostí a kloubů“ (5) či „Dětská urologie“ (6). Jeho žáci stáli u zrodu mnoha chirurgických oborů v Československu a významně se podíleli na rozvoji klinické medicíny. Odkaz této školy je dodnes patrný v pojetí výuky i péče o pacienty (7, 8).

Profesor Jaroslav Procházka (1913–2003)

Jaroslav Procházka, který vedl chirurgickou kliniku po smrti svého učitele, byl významným pokračovatelem Bedrnova odkazu. Věnoval se nejprve všeobecné chirurgii, brzy se však zaměřil na hrudní a plicní výkony. Jeho monografie „Resekce plic“ (9) se stala základním textem pro pneumochirurgii.

Obr. 4  Profesor Jaroslav Procházka

Od 50. let se plně ponořil do kardiochirurgie, kterou pomáhal uvádět do běžné klinické praxe. Provedl první operace na srdci v mimotělním oběhu v Hradci Králové, věnoval se plastickým výkonům na srdečních chlopních a zaváděl implantace umělých náhrad. Procházka se také zasloužil o rozvoj dětské kardiochirurgie v Praze-Motole a výrazně ovlivnil rozvoj oboru i mimo Československo –⁠ například při zakládání kardiochirurgického centra v Kuvajtu.

Byl nejen špičkovým chirurgem a pedagogem, ale také kultivovanou osobností, jejíž lidský rozměr se odrazil i v jeho vzpomínkové knize „Ze vzpomínek chirurga“. Tu dodnes oceňují jak odborníci, tak také laická veřejnost jako autentické svědectví o lékařské profesi v dramatickém 20. století (11).

Další osobnosti

Hradecká chirurgická škola ve druhé polovině 20. století položila základy moderní specializované chirurgie v Československu. Díky silným osobnostem, důrazu na mezioborovou spolupráci a propojení s akademickým prostředím se Hradec Králové stal skutečnou laboratoří české chirurgické moderny. Na odkaz akademika Jana Bedrny a profesora Jaroslava Procházky navázaly další generace přednostů, kteří pokračovali v rozvíjení vysokých odborných i pedagogických standardů.

V letech 1979–1985 vedl kliniku profesor Vladimír Brzek, jenž patřil k významným osobnostem kardiochirurgické éry. Po krátkém období rozdělení kliniky ve druhé polovině 80. let –⁠ kdy ji vedli doc. Teodóz Suchý a prof. Bohumil Konečný –⁠ došlo v roce 1990 znovu ke sloučení a pokračování v jednotné tradici. V 90. letech převzal vedení doc. Jan Bedrna ml., který se zaměřil na rozvoj výuky a konsolidaci pracoviště. Po roce 2000 se v čele kliniky vystřídali prof. Zbyněk Vobořil, prof. Alexander Ferko, MUDr. Michal Leško, Ph.D., a doc. Zdeněk Šubrt. Od roku 2016 je přednostou prof. Jiří Páral, který systematicky rozvíjí koncept kliniky jako multidisciplinárního a mezinárodně otevřeného centra chirurgické péče, výuky i výzkumu.

Díky kontinuálnímu odbornému vedení a důrazu na kvalitu vzdělávání i inovací si chirurgická klinika v Hradci Králové uchovala svou pozici jednoho z nejvýznamnějších chirurgických pracovišť v Česku. Její vývoj není pouze retrospektivní kronikou, ale živým důkazem toho, že i v regionálním městě může vzniknout instituce s mezinárodním přesahem a dlouhodobým vlivem na podobu české chirurgie.

PROPOJENÍ S LÉKAŘSKOU FAKULTOU UK V HRADCI KRÁLOVÉ

Jedním z pilířů rozvoje chirurgie v Hradci Králové je těsné propojení Fakultní nemocnice s Lékařskou fakultou Univerzity Karlovy. Spolupráce vytváří moderní prostředí pro výuku, výzkum a klinickou praxi. Studenti medicíny získávají přímý kontakt s pacienty a účastní se každodenního chodu chirurgických oddělení i operačních výkonů. Výuka se zaměřuje na rozvoj praktických dovedností prostřednictvím simulačních technologií –⁠ figurín, trenažérů i virtuálních 3D simulací, které umožňují nácvik operačních postupů v realistických podmínkách.

Významnou roli hraje také využití 3D tisku a modelování. Z dat zobrazení vznikají přesné anatomické modely, které slouží k výuce, plánování a nácviku specifických technik –⁠ především v oblasti traumatologie a onkochirurgie, kde je kladen důraz na individuální přístup a vysokou přesnost. Tyto metody zvyšují bezpečnost výkonů, zkracují jejich trvání a zefektivňují přípravu operatérů.

Společná pracoviště fakulty a nemocnice realizují výzkumné projekty zaměřené na pokročilé chirurgické techniky, regenerativní medicínu, personalizovanou péči a využití umělé inteligence v perioperační medicíně. Algoritmy AI se uplatňují při analýze rizik, predikci komplikací nebo rozhodování o léčebných postupech.

Studenti se zapojují do výzkumných aktivit již během studia –⁠ připravují kazuistiky, podílejí se na vědeckých publikacích a účastní se konferencí. Každodenní kontakt s klinickým prostředím doplněný o moderní technologie a výzkum přispívá k formování nové generace chirurgů připravených na výzvy současné medicíny.

Spojení špičkové klinické péče, výuky a výzkumu vytváří v Hradci Králové jedinečný akademický prostor, který posiluje postavení města jako významného centra české i evropské chirurgie (12, 13).

VOJENSKÁ CHIRURGIE V HRADCI KRÁLOVÉ

Jedinečnost hradecké chirurgické tradice nespočívá pouze v akademickém ukotvení nebo šíři klinické péče –⁠ neméně významné je i její dlouhodobé propojení s armádním zdravotnictvím. Právě Hradec Králové se od poloviny 20. století stal centrem přípravy vojenských lékařů, především chirurgů, kteří byli školeni jak pro nemocniční praxi, tak také pro působení v polních podmínkách a zahraničních misích.

Vojenská lékařská akademie (později Vojenský lékařský výzkumný ústav) zde vznikla jako specifická instituce v rámci československého vysokého školství. Základem jejího odborného profilu byly urgentní medicína, traumatologie a chirurgie –⁠ obory reagující na potřebu armády disponovat lékaři schopnými samostatného výkonu v terénu, při hromadných neštěstích nebo ve válečných konfliktech.

Úzká spolupráce s Lékařskou fakultou UK v Hradci Králové, zahájená již v 50. letech, umožnila propojení teoretického vzdělání s intenzivní klinickou praxí. Vznikla tak specifická škola, která kladla důraz na rozhodnost, technickou preciznost a schopnost adaptace v podmínkách s omezenými zdroji –⁠ dovednosti, které jsou pro vojenského chirurga klíčové (14).

Od 90. let 20. století výuka prošla hlubokou transformací a přizpůsobila se standardům NATO. Chirurgové vychovaní v Hradci Králové se začali účastnit mezinárodních operací –⁠ nejen jako členové polních nemocnic, ale často i v roli vedoucích operačních týmů v krizových oblastech. Účast na mírových a bojových misích v zemích jako Afghánistán, Irák nebo Bosna představovala reálnou prověrku odborných i morálních kvalit, které jsou základem profese vojenských chirurgů.

Hradecká škola tak vychovala desítky odborníků schopných pracovat jak ve špičkově vybavených sálech fakultní nemocnice, tak také v polních podmínkách ve stanech či kontejnerových sálech a pod tlakem limitovaných časových i materiálních možností. Právě tento kontrast –⁠ mezi akademickým prostředím a realitou vojenského nasazení –⁠ dal vzniknout výjimečné syntéze, která je dodnes nedílnou součástí dědictví hradecké chirurgie (15,16)

SOUČASNOST A BUDOUCNOST

Fakultní nemocnice Hradec Králové dnes představuje jedno z hlavních českých center chirurgické péče. Aktuálně probíhá rozsáhlá modernizace chirurgických oborů v rámci projektu za více než 4,3 miliardy korun. Ten zahrnuje výstavbu nového chirurgického pavilonu, který nahradí již nevyhovující Pavilon akademika Bedrny z roku 1985.

Nové centrum nabídne 22 moderně vybavených operačních sálů včetně hybridních a robotických sálů, jednotek intenzivní péče, zákrokovýchch pracovišť pro jednodenní chirurgii a lůžkovou kapacitu pro akutní i plánované hospitalizace. Do nového centra bude přesunuta ortopedická, neurochirurgická a ORL klinika, jež dosud sídlí v samostatných pavilonech. Vzniknou rovněž multioborová oddělení pro septickou chirurgii a akutní rehabilitaci.

Nemocnice posílí svou vedoucí pozici v oblasti robotické chirurgie –⁠ již nyní provozuje 3 robotické systémy, čtvrtý je plánován. Operační sály budou technologicky napojeny na CT a MRI. Důraz je kladen také na zlepšení pacientské zkušenosti –⁠ nové dětské pokoje umožní přítomnost rodičů, modernizují se ambulance i lůžková oddělení.

Obr. 5  Robotický systém da Vinci na operačních sálech FN Hradec Králové

ZÁVĚR

Chirurgie v Hradci Králové je příkladem jedinečné syntézy historické tradice, akademického rozvoje a technologické inovace. Její vývoj –⁠ od ranhojičské péče poskytované v lazaretech barokní pevnosti přes založení moderní nemocnice a vznik chirurgické kliniky až po dnešní sofistikovaná pracoviště využívající robotické systémy, 3D modelování a umělou inteligenci –⁠ dokládá transformační potenciál medicíny, která je pevně ukotvena ve vědě, výuce i klinické praxi.

Tato kontinuita, nesená generacemi vynikajících chirurgů a pedagogů, vytvořila pevné základy pro vznik tzv. královéhradecké chirurgické školy –⁠ odborného a hodnotového rámce, který trvale ovlivňuje podobu české i evropské chirurgie.

Adresa pro korespondenci:

prof. MUDr. Jiří Páral, Ph.D.
Chirurgická klinika LF UK a FNHK
Sokolská 581, 500 05 Hradec Králové
e-mail: jiri.paral@fnhk.cz