Zajímavosti z literatury

Dlouhodobé přežívání dospělých po ECMO

Von BAHR V, HULTMAN J, EKSBORG S, et al.

Long-Term Survival in Adults Treated with Extracorporeal Membrane Oxygenation for Respiratory Failure and Sepsis, Critical Care Medicine 45, 2017; 2 : 164–170, doi: 10.1097/CCM.0000000000002078 40 citací

Uvedená nová metoda je stále více využívána od novorozeneckého věku až po dospělý a seniorský věk. V aktuálním registru ELSO (Extracorporeal Life Support Organization) je již uvedeno 73 000 pacientů. Příznivé výsledky jsou s H1N1 chřipkou, při stavech po neodkladné resuscitaci a jako „bridging“ –⁠ život zachraňující přemostění do transplantace plic. Zatím se pouze malý počet studií zaměřil na dlouhodobé přežití a kvalitu života v následném životě po ECMO.

Retrospektivní unicentrická studie z ECMO centra Karolinska (Stockholm) zpracovala výsledky z časového rozmezí 1995–2013 u 288 dospělých po ECMO se selháním dýchání nebo sepsí. Dlouhodobé sledování zahrnulo 255 přeživších pacientů po dobu 4,4 roku s různými úvodními diagnózami v průměrném věku 46 let (18–76 let). K dispozici je pro hodnocení ECMO i řada dalších studií (IGUCI, CESAR studie, HSU). Nejpříznivější dlouhodobé přežití je u mladých traumatických pacientů, u pacientů s komunitní bakteriální pneumonií. Samotné ECMO nebylo v žádném z případů v přímé příčinné souvislosti s úmrtím. Nejméně příznivé výsledky jsou u pacientů se závažným ARDS a s multiorgánovým selháváním. I pro pacienty starší než 65 let je užití ECMO přínosné.

Exozomy v mezenteriálních lymfatických cévách jsou zřejmě iniciátorem SIRS a MOF

KOJIMA M, GIMENES Jr JA, LANGNESS S, et al.

Exosomes, not proteins or lipids, in mesenteric lymph activate inflammation: Unlocking the mystery of post-shock multiple organ failure. Journal of Trauma and Acute Care Surgery 82, 2017; 1 : 42–50.

Po traumatickém hemoragickém šoku iniciují SIRS a MODS zřejmě exozomy –⁠ extracelulární vezikuly. Běžně zprostředují mezibuněčnou komunikaci a jsou velmi zvýšenou měrou přítomny i v mezenteriálních lymfatických cévách –⁠ v lymfě.

Svědčí o tom výsledky experimentální studie na samcích krys po 60minutové hemoragické hypotenzi s laparotomií. Markery exozomů –⁠ CD63 a HSP70 se prokázaly s dvojnásobným zvýšením již v průběhu šoku a ve čtyřnásobném zvýšení v bezprostřední postšokové fázi. Způsobily osminásobné zvýšení NFκB monocytů a makrofágů. Naproti tomu se obsah supernatantu mezenterické lymfy nezměnil.