Alergická rýma postihuje celosvětově 10 až 25 % populace, v některých věkových skupinách to je až 40 % populace. Je často provázena rinosinusitidou, záněty středouší a astmatem. Není to onemocnění ohrožující život, a tak je často pacienty i lékaři podceňováno.
V některých povoláních může být alergická rýma nemocí z povolání. Opakovaná expozice alergenům vede například v laboratorních chovech hlodavců k rychlé senzibilizaci a rozvoji alergické rýmy a astmatu u vnímavých jedinců. Jiná povolání vystavují pracovníky nespecifickým dráždivým podnětům. Je to například u profesionálních zpěváků.
Zpívají často v zakouřeném prostředí, vzduch je plný výrazných vůní parfémů, při vystoupení jsou často vystaveni i chladu a prudkým změnám teplot. V šatnách a v jevištních závěsech může být prach a plísně. Výsledkem působení těchto škodlivin může být chrapot, snadnější hlasová únava, nestálost ve výškách a zúžený hlasový rozsah, zahlenění, nebo naopak suchost v hrdle. Vyšetření hlasivek bývá za této situace často normální nebo jsou hlasivky pouze mírně oteklé.
Nakolik se na takových obtížích podílí i alergie a alergická rýma, nebylo dosud zcela jasné. Výskyt alergie u zpěváků s hlasovou slabostí, chrapotem, zahleněním, nebo naopak suchostí a nenápadným lokálním nálezem na hlasivkách zkoumali libanonští lékaři. Podle retrospektivních záznamů specializovaného hlasového centra vybrali 45 zpěváků. Z tohoto počtu trpělo zmíněnými obtížemi 25 zpěváků, zbylých 20 bylo bez obtíží, přicházeli do centra pouze k hlasové edukaci a tréninku. Všem zúčastněným dali vyplnit dotazník týkající se alergií. Alergickou rýmou trpělo 92 % z těch, kteří udávali hlasové obtíže. Zpěváci s dvěma a více příznaky poškození hlasu měli o 25 % vyšší pravděpodobnost alergické rýmy než zpěváci bez poškození hlasu.
Výskyt alergické rýmy je u profesionálních zpěváků podle této studie velice častý, a pokud není rozpoznána a léčena, může negativně ovlivňovat kvalitu hlasu. Poruchy hlasu, při kterých není při laryngoskopickém vyšetření nalezena příčina, by měly vést k vyšetření alergologickému. V případě diagnózy alergie by potom její adekvátní léčba mohla pomoci k uzdravení hlasu.
(van)
Zdroj: Hamdan, A.-L. a spol., Arch otlolaryngol head neck surg, 2006, 132, 547–549
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
