Nečekané těhotenství představuje pro ženu psychickou zátěž, která může souviset jak s případným rozhodováním, zda podstoupit, či nepodstoupit potrat, tak s postabortivním syndromem po prodělané interrupci.
Projekt „Nesoudíme. Pomáháme“, který zaštiťuje Hnutí Pro život ČR, upozorňuje na potřebu věnovat pozornost reakcím pacientek v gynekologických ordinacích po oznámení těhotenství a identifikovat případné obavy z nečekaného těhotenství v průběhu prvních týdnů gravidity.
Psychická zátěž způsobená nečekaným těhotenstvím souvisí například s reakcí partnera, sociálními dopady, absencí rodinného zázemí nebo problematikou zaměstnání. Podporu ve všech těchto aspektech může gynekolog své pacientce poskytnout jen stěží – měl by tedy doporučit vhodnou organizaci, která se zabývá poradenstvím a krizovou intervencí. Ta je namístě zejména v případech, kdy se ženy cítí být přímo či nepřímo nuceny k interrupci.
Odborní konzultanti a psychologové z projektu „Nesoudíme. Pomáháme“ mohou ženě poskytnout pomoc v širších souvislostech problematiky nečekaného těhotenství – mimo jiné jí vysvětlit, že rozhodnutí podstoupit interrupci je i po naplánování výkonu v některých případech ještě možné změnit a že mnohé situace považované za důvod k interrupci mají s kvalifikovanou pomocí řešení.
Příkladem poskytnuté krizové intervence je případ ženy v 5. týdnu těhotenství, která čelila slovnímu nátlaku svého partnera na podstoupení potratu. Obrátila se telefonicky na Linku pomoci u Hnutím Pro život, kde popisovala strach z partnerových dalších reakcí i chybějící oporu v širším rodinném kruhu. Velká psychická zátěž i nátlak její gynekoložky na co nejrychlejší potvrzení interrupce klientce značně ztěžovaly možnost svobodně se rozhodnout. Hnutí Pro život této ženě poskytlo krizovou intervenci a dále zprostředkovalo kontakt se sociální pracovnicí. Žena využila i možnost setkat se s psycholožkou.
Gynekologové se ve své praxi mohou setkávat také s postabortivním syndromem, který lze považovat za jednu z forem posttraumatické stresové poruchy. Obvykle na něj přijdou při preventivní prohlídce u ženy, která má interrupci v anamnéze. Mezi projevy mohou patřit vleklé nebo opakované gynekologické obtíže a onemocnění, sexuální dysfunkce, bolesti břicha a podbřišku bez klinického nálezu. Objevují se neobvyklé (nejčastěji plačtivé nebo hněvivé) reakce například při setkání s těhotnou ženou v čekárně, na běžné otázky ohledně menstruace, těhotenství či potratu, obrázky z ultrazvuku, letáčky pro těhotné v čekárně nebo ordinaci. Žena také může u gynekologa zmínit potíže se spánkem, únavu, migrény, celkově špatné psychické rozpoložení, výčitky, případně krizi ve vztahu s partnerem.
V takových případech je potřeba se ženou pracovat v mnoha rovinách, na což gynekologická pracoviště nemají potřebné zázemí. Zcela zásadním krokem ze strany gynekologa je proto odkázat pacientku na zkušené psychology, například prostřednictvím zmíněné Linky pomoci na čísle 800 108 000. Vhodná terapie, při které psycholog vnímá ženu z celostního pohledu, přináší v dané situaci dobré výsledky, zajistí ženě potřebnou podporu a zabrání rozvoji dalších psychických obtíží.
(pak)
Zdroj: https://hnutiprozivot.cz/nesoudime-pomahame
