Akromegalie je v 95 % případů způsobena benigním tumorem adenohypofýzy, který navíc obvykle utlačuje ostatní tkáň, proto se v této souvislosti můžeme setkat s komplexní hormonální poruchou. Asi 5 % případů akromegalie má původ v hormonálně aktivních nádorech plic, pankreatu nebo nadledvinek.
Akromegalie postihuje celý organismus, a tak si jí můžete všimnout doslova na kterémkoliv místě:
Diagnostika se jen výjimečně podaří v začátku nemoci, protože rozvoj symptomů je pomalý. O to více je potřeba mít „oči na stopkách“. Podezření se vyslovuje na základě klinických symptomů, objektivizovat jej může využití dotazníků nebo skórovacích systémů jako např. ACROSCORE. V případě suspektního výsledku se indikuje komplexní endokrinologické vyšetření.
Důležité je vyšetřit také pohybový aparát pacienta, který může nést patologické změny způsobené akromegalií, a sledovat krevní tlak, glukózovou toleranci a další individuální rizika. Od věci není ani preventivní kolonoskopie, záleží i na dohodě s pacientem.
Cílem terapie je obnovit normální endokrinní funkci hypofýzy a zabránit vzniku komplikací. Můžeme zvolit chirurgické odstranění adenomu, radioterapii nebo farmakologickou (hormonální) léčbu. Konkrétní postup se volí podle následujících kritérií:
Při včasném záchytu a správné léčbě je prognóza akromegalie poměrně příznivá. Pokud se ovšem včas neřeší, může mít vážné následky, především ve formě hypertenze, diabetu a zvýšeného kardiovaskulárního rizika. Nebezpečné jsou rovněž nadměrně se tvořící polypy tlustého střeva, jež se mohou maligně zvrhnout. O důvod víc myslet u vašich pacientů i na akromegalii.
(kal, pez)
Zdroje:
1. The Pituitary Center. Acromegaly. Johns Hopkins Medicine, 2020. Dostupné na:
www.hopkinsmedicine.org/neurology_neurosurgery/centers_clinics/pituitary_center/conditions/acromegaly.html
2. Prencipe N., Floriani I., Guaraldi F. et al. ACROSCORE: a new and simple tool for the diagnosis of acromegaly, a rare and underdiagnosed disease. Clin Endocrinol (Oxf) 2016; 84 (3): 380−385, doi: 10.1111/cen.12959.
